Lidovky.cz: Dal jste svůj vlastní fotoaparát neznámým lidem a rok čekal, jestli se vrátí. Co jste si od toho sliboval?
Myšlenka byla jednoduchá. Nabídnout možnost předávat dále a stát se tak součástí něčeho většího. Poukázat na kontrast materiálního a pocitového bohatství.
Lidovky.cz: Co tento projekt přinesl vám?
Právě podíl z toho pocitového bohatství. I když nyní děláte rozhovor se mnou, jsem pouze malým článkem toho experimentu.
Lidovky.cz: Čím jste fotil, když jste svůj fotoaparát propůjčil experimentu?
Jiným foťákem. Obecně razím názor, že je relativně jedno, čím fotíte, ale je důležité, co fotíte a s jakým přístupem.
Lidovky.cz: Účastníky experimentu jste pak oslovil a jejich příběhy zveřejnil. Proč?
Nezveřejnil jsem jejich příběhy. Pouze krátký rozhovor a několik fotek, o které se chtěli podělit. Myslím, že nejen pro mě, ale především pro čtenáře bylo zajímavé číst o jejich pocitech z experimentu. Fotky potom jen dokreslily atmosféru a individualitu každého účastníka.
Lidovky.cz: Nakonec jste fotoaparát vydražil a peníze věnoval Armádě spásy na projekt Nocleženka. Proč zrovna tento projekt? Čím je vám blízký?
Mně není nijak blízký samotný projekt Nocleženky, ale obecně téma bezdomovectví. Jeden z mých posledních projektů nese název #NESOUDÍM a týká se předsudků, které jako společnost máme. S bezdomovci to hodně souvisí a chtěl jsem tím tedy na #NESOUDÍM navázat. A také může být v nynějších mrazech Nocleženka otázkou přežití.
Lidovky.cz: Vaše facebooková stránka je velmi úspěšná. Píšete o sobě, že jen mačkáte spoušť a nemáte talent. Když se člověk ale na vaše fotografie dívá, ten pocit nemá... Ještě stále máte pocit, že jste fotograf bez talentu?
To, zda se někomu mé fotografie líbí, či ne, je otázka subjektivního pohledu. Vy možná máte pocit, že jde o talent a někdo zase ne. Není to ale důležité. Fotograf bez talentu je postoj, nikoliv popis. Ať již jsou ty fotografie dobré nebo ne, vždy to bude Fotograf bez talentu.
Lidovky.cz: Proč jste se rozhodl, že budete vždy a za každých okolností vystupovat anonymně?
Fotograf bez talentu je víc produkt, než konkrétní osoba. A ten vidět je. Stejně jako když si koupíte chléb. Většinou nevíte jak se jmenoval pekař, který jej upekl. Důležité je, že vám chutná.
  |
Lidovky.cz: Tajemství kolem vaší identity vyvolává otázky. Jaký jste, jestli máte přátele a proč jste si vůbec založil facebookovou stánku či Instagram, když vlastně nechcete být známý. Máte touhu lidem něco předat? Či sdílet svůj názor?
Každý v sobě má touhu něco předat či po sobě něco zanechat. Já cítím, že mám co říci a proto to dělám. Proč vy, Aleno, píšete pro Lidovky.cz? Zřejmě proto, že vás to baví a umíte to. A kolik z vašich čtenářů vás doopravdy vidělo? Přesto jsem přesvědčen, že máte mnoho přátel a že jste v pohodě.
Lidovky.cz: Co je pro vás nejdůležitější pro pořízení dobré fotografie?
Být tam. Můžete mít foťák za milion, perfektní světelné podmínky, nejzajímavější obsah, ale když u toho nebudete, nevyfotíte to. Nejdůležitější je akceschopnost. Zvednout zadek a nečekat, že ta nejlepší fotografie světa vznikne hladce někde v ateliéru.
Lidovky.cz: Podle čeho fotografie posuzujete? Dokážete vysvětlit, když se vám nějaká líbí, z jakého důvodu tomu tak je?
Hledám něco, co je jiné než normální. Normální je vlastně to, co je běžné, to, co schválí většina. To ale nejsou ti úspěšní. Mám rád věci přirozené, ale hledám určitou jinost a divnost. Skoro bych řekl, že ve fotografii hledám jisté anomálie vybočující z konformity. Množství každodenně vznikajících fotografií vytváří tlak na to, co by mělo být výjimečné.
Lidovky.cz: Co nejraději fotíte?
Fotografuji zejména lidi, zaměřuji se na jejich pocity a výrazy. Poslední dobou jsem si dost oblíbil portréty s pohledy mimo objektiv nebo se zvednutou hlavou a zavřenýma očima, zasněné a zamyšlené, koncentrované do sebe. Rád také zachycuji různé kontrasty.
Fotograf bez talentu testuje českou morálku. Zrcadlovku půjčuje neznámým lidem |
Lidovky.cz: Kolik času trávíte s fotoaparátem?
Víc on se mnou, než já s ním. Je neustále někde připraven, ale popravdě, tak často jej nepoužívám. Měl bych do toho trochu šlápnout, ať vylepším i techniku.
Lidovky.cz: Teď startujete nový projekt, ale tentokrát mezi lidi pošlete rovnou pět fotoaparátů, máte od něj jiná očekávání? Jaká jsou pravidla, pakliže nějaká jsou?
Pětkrát větší experiment znamená pětkrát větší počet lidí (když vše půjde hladce). Tomu už se dá doopravdy říkat experiment s určitou vypovídající hodnotou. Ale pořád je důležitější, aby to lidi inspirovalo, nikoliv testovalo. Proto pravidla nejsou téměř žádná. Ani já, ani Megapixel.cz a Nikon, nemáme žádné podmínky. Pouze jsem pomocí několika přání stanovil křehké mantinely.
