Máme známého hajného, takže si se stromkem lámat hlavu moc nemusíme. Vítězí u nás samozřejmě smrček,“ prozrazuje Andrea Kulišanová z Chebu. Všichni ostatní, kteří se s hajnými nekamarádí, si musí dojít pro vánoční stromeček k prodejcům. Koho by přesto napadlo skočit s pilkou hrdinsky pro stromek do lesa, toho může stihnout pokuta až do výše 500 Kč, neboť se jedná o přestupek. Stromky pěstované speciálně pro účel vánočního prodeje jsou podle odborníků mnohem kvalitnější než ty z lesa.
„Stromky jsou letos maximálně o deset procent dražší. Stejně jako loni se zvedl zájem o jedle, které se k nám z větší části dováží z Francie, Dánska či Německa, jinak ale vedou tradiční smrčky. Lidé mají zájem spíše o menší stromky, tak kolem metru,“ prozradil prodejce stromků u pražského metra Anděl Tomáš Doseděl. Podle něho většina lidí nechává ale nákup stromečku těsně na dobu před svátky. „To už je ale výběr poměrně zúžený,“ dodává prodejce, který bude stromky nabízet ještě den před Štědrým dnem.
|
Smrk (Picea): je bohatě zastoupený rod čeledi borovicovitých. Patří do něho asi 35 až 40 druhů. Dává přednost vlhkým, hlinitým půdám. Na živiny ani teplotu není náročný, ale jako mělvce kořenující strom špatně snáší sucho. Smrky mají kuželovitou až kuželovitě válcovou korunu. Na rozdíl od jedlí mají smrkové větvičky hustší řadu jehliček. Také mají pružnější, mírně prohnuté a převislé větve se špičatě zakončeným vrcholem. Kůra je červeno- hnědá a odlupuje se po malých šupinkách. Větve jsou přeslenovitě uspořádány. Jehlice jsou ploché nebo čtyřhranné s jedním cévním svazkem. Po jejich opadání jsou větvičky velmi drsné, což je jedním z hlavních rozlišovacích znaků tohoto druhu. Květenství smrků jsou šišticovitá. Žluté samčí šištice vyrůstají v paždích jehlic na loňských větévkách smrků, načervenalé samičí vyrůstají na konci letorostů v horních patrech koruny. Původně šištice rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé. Šišky smrků jsou nerozpadavé, podlouhlé. Jedle (Abies): je rod rostlin z čeledi e borovicovitých. Jde o vždyzelené jehličnaté stromy s rovnými kmeny a větvemi v přeslenu. meny Jehlice jsou většinou dvouřadé, hřebenitě u uspořádané, na vrcholu vykrojené. U většiny holu druhů ploché a na spodní straně mají podní dva bílé proužky. Šišky na větvích šky nevisí, ale vyrůstají směrem nahoru, vyznačují se válcovitým nebo tým vejčitým tvarem. Po dozrání o v září až listopadu se na stromech rozpadají. Rod . zahrnuje podle různých ných pojetí 40-55 druhů,, které jsou seskupeny ny do několika sekcí. Vyskytují se od nížin až po vysoké hory. Vyhovují jim hlubší, vlhké, ne ale zamokřené půdy, suchá a teplá stanoviště pro ně vhodná nejsou. Totéž platí i pro roubované zahradní kultivary jedlí, které pro zdárný rný růst rovněž vyžadují í hlubokou vlhkou půdu du s dostatečnou zásobou živin. U nás bou je domácí pouze jeden druh - jedle den bělokorá (Abies alba). Borovice (Pinus): je rod B ro rostlin z čeledi borovicovitých. Je Jeho zástupci jsou světlomilné ou v vždyzelené stromy, ojediněle keře, my, n nenáročné na půdu a na vláhu. ůdu N Některé dorůstají až do výšky ají 10 100 m (borovice Lambertova), e ji jiné mají habitus vysloveně s k keřovitý (klečovitý), např. vitý), b borovice kleč. Je Jehlice borovic vyrůstají z blanité pochvy ve y s svazečcích po 2-5 - a jsou různé délky ky (podle druhu), p o od 2-3 cm (Pinus s bpe mks banksiana), až po 35 cm (Pinus engelmannii). Kořeny ořeny mají většinou hlavní avní kůlový kořen, který terý s se větví na mnoho ho ppk postranních kořenů. Stáří br nbv borovic bývá různé podle druhů, hů, nejstarší, nejen mezi borovicemi, ale i mezi všemi žijícími organismy, rganismy, je borovice osinatá (Pinus atá a aristata subsp. longa, jejíž ds dosud žijící exempláře jsou mpláře staré téměř 5000 let (!) |
Mnohem lepší je stromek kupovat s předstihem, a to také kvůli postupné aklimatizaci. Pokud se totiž stromek postaví hned do teplé místnosti, utrpí velký šok a do druhého dne může opadat. Lepší je proto stromek nechat stát jeden či dva týdny v chladnější, ale bezmrazé místnosti - garáži či sklepě, a pak ho teprve přenést do tepla.
Kupovat zásadně venku
Ceny za stromky se samozřejmě liší hlavně podle druhu, ale značné rozdíly v ceně jsou také v regionech. Nejdražší stromky se prodávají v centrech měst, a to zejména v Praze. Nejméně letos zájemci zaplatí za smrk ztepilý, jehož cena za metr se pohybuje od 150 do 200 korun. Cena borovice lesní začíná na 180 Kč a borovice černá stojí v průměru 250 korun. Nejdražší je jedle kavkazská, jejíž cena za metr se pohybuje okolo čtyř stovek.
Vánoční stromek by měl být kupován zásadně u venkovních prodejců, kde nehrozí, že stromky budou z teplých hal oschlé. Prodejci by také měli na požádání sdělit, odkud stromky pocházejí. Stromek vybírejte podle celkového vzhledu - měl by mít pravidelný tvar a vzhled jehlic, které by neměly v žádném případě padat, a jehličí by mělo být zelené svěží barvy bez známek zapaření. V nabídce obchodníků jsou pak tradičně zastoupeny také větvičky do vázy, za svazek borovicových větviček zaplatíte asi 30 Kč. Ve stejné cenové relaci pořídíte i jmelí. Jak pečovat o živý stromek.
V České republice se podle hrubého odhadu Sdružení pěstitelů vánočních stromků prodá kolem 1,5 milionu stromků. Zatím nebylo statisticky zjištěno, kolik lidí najde své dárky pod umělým stromečkem, ale podle údajů v Německu se tamní lidé k přírodním stromkům navrací. Podle odborníků je to dáno jednak tradicí a také dobrou životní úrovní obyvatel.
Vánoční stromky se dnes běžně pěstují na plantážích, takže není již pravda, že se drancují lesy. Pěstitelé naopak vychvalují to, že na jinak ladem ležících plochách jsou vysazované stromky, které se pěstují v pravidelném koloběhu, a tak přispívají životnímu prostředí. Jejich likvidace je kromě toho více ekologická než u stromků z umělých hmot.
Vláha prodlouží životnost
Jak se tedy starat o stromek, který si přineseme domů? Stromek je třeba skladovat v chladném prostředí, nejlépe v nádobě s vodou. Na přísun vody jsou nejnáročnější smrky, neméně pak jedle, obzvláště jedle kavkazská. Předtím je ale třeba odříznout malý špalíček na kmínku, asi 2 cm, to aby voda mohla ke stromku proniknout. Aby jehličí nezačalo brzo opadávat, vyplatí se investovat do stojánku se zásobníkem vody, který dokáže udržet jehličí na stromku 10 až 14 dní. V tomto případě musí kůra stromku dosahovat až do vody, tedy nesmí se ořezávat kmen do špičky. Voda se musí pravidelně doplňovat.
„V žádném případě nenecháváme stromek zabalený v igelitovém pytli nebo v jiném neprodyšném materiálu, mohl by se zapařit a předčasně shodit jehličí. Stromek rozvážeme den před umístěním,“ přidává radu zahradník Miroslav Moravec.
Stromek je nevhodné vystavovat slunci či vysoké teplotě, tedy i blízkosti ústředního topení. Užitečné je časté sprchování nebo alespoň rosení stromku - jehličí odebírá vláhu a dělá mu dobře, když se svlaží.
Po Vánocích pak stromek ostříháme a spálíme v kamnech nebo ho můžeme také zkompostovat.
|
Jak pečovat o živý stromek 1. Po zakoupení postavte stromek na chladné místo, nejlépe ven. |
