Lidovky.cz: Studovala jste design oděvu a obuvi na pražské UMPRUM. Dalo vám studium vše, co jste od něj čekala?
Už si moc nepamatuji, jaké jsem na začátku měla očekávání. V mém případě to bylo asi hlavně zdokonalení v malbě a získávání vědomostí z oblasti volného umění, protože jsem na Umprum nastupovala do ateliéru malby k Jiřímu Černickému. V tomto ohledu mi tedy studium dalo neočekávaně mnohem více.
Lidovky.cz: Dlouhodobě se zajímáte a podporujete slow fashion. Jak jste se k tomuto tématu dostala?
Řekla bych, že to byla přirození cesta a vývoj velmi úzce svázaný s tím, jak žiji i v osobním životě. Snažím se vytvářet co nejméně odpadu, recykluji, chci být ohleduplná k životnímu prostředí. Nekupuji si nic nového, vše se dá najít z druhé ruky. Nerozumím, proč bych si měla kupovat nové věci, když je vše, co bych potřebovala všude kolem už vyrobené a válí se v bazarech, internetových bazarech a bohužel také na skládkách. To podporovat nechci. Nepřijdu si, že by mi něco chybělo, naopak. To se tedy muselo nějak promítnout i do mé tvorby, bylo by nelogické takto fungovat a přitom plýtvat vším ostatním. Vadilo mi kupovat si drahé materiály, na které jsem navíc jako student vydělávala kde se dalo, a které leckdy po klauzurách skončily někde v propadlisti dějin. Přesněji řečeno v odpadu na Umpumce, který se bohužel vůbec netřídí a že ho je. Bylo to tedy jenom vyústění, které logicky muselo přijít, protože všechno souvisí se vším a je provzané. Čím více se člověk o tuto problematiku zajímá, tím více nachází faktických souvislostí, které prostě z etických důvodů podporovat nechce. Většinou jsou pro mě určitá omezení naopak výzvou.
Lidovky.cz: Stáž jste absolvovala u jedné z nejznámějších českých návrhářek Liběny Rochové. Co jste se od ni naučila?
U Liběny jsem absolvovala půlroční stáž a líbilo se mi tam tak, že jsem se rozhoda přestoupit a zůstat. To bylo před třemi lety. Liběna je velká osobnost, která nám předala hodně i z lidského hlediska. Za tu dobu jsem si také doplnila technologické vědomosti z oboru. Na začátku byly takřka nulové, ačkoliv jsem od mala vždy s dědou něco šila a opravovala. Naučila jsem se precizně šít a zpracovávat střihy, což je velmi důležité, ačkoliv se může jednat o detaily celkový výsledek je potom nesrovnatelný. I nadéle se mi to daří úspěšně ignorovat. Především jsem se, ale naučila řádu, píli a dřiny leckdy beze spánku, která je v tomto oboru potřeba, a kterou se teď snažím zase odnaučit.
Kůže je ušlechtilý materiál, který vám může sloužit léta, říká designérka |
Lidovky.cz: Co vás na módním průmyslu baví nejvíce a co na něm naopak ráda nemáte?
Baví mě různorodost a to, že člověk svým oblečením dává najevo to, kým je, ať chce nebo ne. Mám ráda módní průmysl, protože mě neskutečně zajímá z řemeslného hlediska. Nemám na něm ráda pomíjivost, trendy a leckdy falešné pozlátko.
Lidovky.cz: Nedávno jste se zapojila také do projektu Go Klier. O co přesně jde?
Go Klier je nová kampaň kadeřnictví Klier, která lidem říká, že pokud máte hezké vlasy, jste upravení, zdraví a hlavně zevnitř v pohodě, můžete na sobě mít prakticky cokoliv. Dá se říct, že je tedy mířena proti plýtvání a trendům, což je fajn, protože kadeřnictví Klier bývá v nákupních centrech. Prakticky šlo o to, že jsem společně s týmem oblékla modely pro kampaň do jednoduchého nadčasového oblečení z druhé ruky.
  |
Lidovky.cz: Obchody chrlí stále více oblečení, tričko v retzci stojí v průměru 300 korun. Tomu udržitelná móda může jen stěží konkurovat…
Je to bohužel pravda. I proto jsem se rozhodla se věnovat v diplomové práci a další spolupráci do budoucnosti s průmyslem, který denně zrecykuluje několik tun tohoto odpadu. Pokud bych udělala jen další mini kolekci jako mini návrhář, bylo by to fajn, odškrtla bych si „diplomku”. Ale dopad by byl o hodně menší, o tom jsem přesvedčená. On je totiž dost malý v tomto měřítku i tak.
Lidovky.cz: Vytvořila jste imaginární značku L&V...na co jste se snažila upozornit?
Na začátku to byl školní projekt a už mi to nějak zůstalo. Jde o použití mých vlastních iniciálů LV, které jsou samozřejmě notoricky známé jako Louis Vuitton. Tedy reprezentace jakési “kvality“ a onoho pozlátka, společenského statutu. Převedené do vizuality loga značky H&M, který je pro mě zase reprezentuje trendy, pomíjivost, konzum, nekvalitu.. Opak prvně zmíněného. No a já si nakonec uvědomila, že tato přesmyčka přesně vystihuje to, o co mi jde - s nadsázkou na tyto sociální aspekty upozorňovat, jakožto třetí entita.
