Dnes si přiblížíme tvorbu architekta Bohumila Slámy, kdysi významného projektanta, dnes už ale téměř zapomenutého představitele moderních směrů. Jeho klíčovou stavbou je budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze, ale jak uvidíme, jeho portfolio čítá i další zajímavé položky.
Bohumil Sláma se narodil v Českých Budějovicích v roce 1887, patřil tedy k silné generaci spolu s Ladislavem Machoněm, Kamilem Roškotem, Milošem Vaněčkem a dalšími. Tak jako oni studoval na pražské technice, kde byl jeho profesorem Josef Schulz. Po ukončení studia Sláma navrhl několik pražských staveb ve stylu pozdní moderny, jako byl například dům v Petrské ulici 11 na Novém Městě (1921) nebo blok jednotně řešených družstevních domů na Královských Vinohradech, vymezený ulicemi Vinohradskou, Slezskou, Jičínskou a Čáslavskou (spolupráce Václav Vejrych a Jaroslav Pelc).
  |
Devízou tohoto velkorysého konceptu je společná zahrada ve vnitrobloku. Evidentní je inspirace vídeňskými „hofy“, tedy sociální výstavbou takzvané rudé Vídně. A konečně se mladý architekt rovněž zúčastnil také zástavby nově zakládané zahradní čtvrti Ořechovka v katastru Střešovic, kde v ulicích Střešovická, Sibeliova a Nad Hradním vodojemem projektoval několik jednotně řešených rodinných domků.
Poetické krematorium
V letech 1922 a 1923 spojil Sláma své síly s o pět let mladším a nesmírně nadaným architektem a výtvarníkem Bedřichem Feuersteinem (1892–1936). Ten byl v té době členem Devětsilu a propagoval architektonický purismus. Společně se zúčastnili velké soutěže na takzvané druhé pražské Národní divadlo a na krematorium v Nymburku. Oba návrhy měly společné to, že pracovaly s válcovými formami. Zatímco však v první soutěži neuspěli, nymburský projekt se uskutečnil – a mimořádně zaujal doma i v zahraničí, jak o tom svědčí četné reprodukce v architektonických revuích. Čisté geometrické formy dávají krematoriu sice poněkud strohý, ale současně i zvláštní poetický ráz.
Z této doby pochází i další, na dobu vzniku moderní projekt domu na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči, není ale jasné, zda i na této stavbě spolupracoval Sláma s Feuersteinem, nebo šlo o jeho samostatný návrh.
Další Slámovy stavby, pocházející z druhé poloviny 20. let, jsou již pojednány v konstruktivistických formách. Sem patří železobetonový kostel Božského Srdce Páně v Hradci Králové, zakončený štíhlou zvonicí, jenž je ukázkou moderní sakrální architektury pro katolickou církev, dále školní budovy v Roztokách u Prahy a Náchodě nebo stavby poštovních úřadů v Kladně, v Praze-Vršovicích a Litomyšli (v tomto případě se jedná o adaptaci staršího objektu, nově nyní rekonstruovaného Josefem Pleskotem).
Rozhlasový kolos
Tuto sérii doplňuje palác Skaut na nároží ulic Navrátilovy a Vodičkovy na pražském Novém Městě a budova Československého rozhlasu na Vinohradech. Palác Skaut je příkladem multifunkční stavby s pasáží, obchody, kavárnou, byty a kancelářemi. Na průčelí do Navrátilovy ulice je osazen portál z barokního domu U Hopfenštoků, který tu kdysi stával, zdobený cennými plastikami Johanna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffů. V pasáži se ještě nachází lev s kartuší z původní stavby. V suterénu bývalo populární kino Skaut, dnes tam sídlí divadlo Minor, které zde získalo zázemí poté, co muselo opustit svůj původní prostor na nádvoří Slovanského domu.
Nejznámější Slámovou realizací je ale samozřejmě budova Československého (dnes Českého) rozhlasu na Vinohradské třídě. Kolosální stavba byla provedena v letech 1928 až 1932 a ve své době patřila k nejmodernějším budovám tohoto typu v Evropě. Někdo z mladší generace funkcionalistů by jí pravděpodobně dal křehčí a elegantnější tvary, ale i tak je to noblesní dům. Sláma věnoval velkou péči i interiérům a je dobře, že se během nedávné rekonstrukce podařilo vrátit vestibulu, chodbám i některým studiím původní vzhled. Jen dodávám, že těsně po válce byla stavba doplněna směrem do Blanické ulice ještě o funkcionalistický objekt s keramickou fasádou a garážemi se sklobetonovým zastropením od architekta Karla Tausenaua a po roce 1989 o dvě další budovy do Římské ulice, navržené studiem ADNS.
Letadlo před hangáry ruzyňského letiště
Jednou z posledních staveb Bohumila Slámy je budova poštovního úřadu na pražském Hládkově ve Střešovicích. Ze třicátých let pochází i výstavba hangárů ruzyňského letiště, na níž se spolu s Eduardem Hniličkou a Ferdinandem Hruškou autorsky podílel. Zcela atypickou prací je pak romantická vila populárního zpěváka a skladatele Karla Hašlera v Libčicích nad Vltavou. Dr. Ing. arch. Bohumil Sláma zemřel v roce 1961 v Praze.
