Pokud vás zajímá architektura, její experimentálnější stránka a radikální směry 70. let 20. století, určitě znáte francouzský FRAC (Fonds Régional d'Art Contemporain). Organizace založená roku 1982 francouzským ministerstvem kultury, která se snaží podporovat umění a zpřístupňovat ho širokému publiku, se od roku 1991 intenzivně věnuje i architektuře a za několik dní otevře své zbrusu nové centrum v Orléans. A díky umělci Federicu Díazovi na jedné z největších světových událostí nebude chybět ani Česká republika.
FRAC podporuje výzkum a vědecko/technologicko/filosofickou stránku architektury, od roku 1999 organizuje akci s názvem ArchiLab a jeho sbírka architektury (Přes 800 modelů a 15 tisíc kreseb...) se rovná největším světovým centrům v New Yorku nebo Frankfurtu. V roce 2005 se organizace rozhodla, že potřebuje nové centrum, soutěž o rekonstrukci vojenské základny Subsistances militaires vyhráli architekti Jakob + MacFarlane, v roce 2009 byl položen první kámen a u příležitosti 30. narozenin FRACu se za několik málo dní, 14. září 2013 otevírají brány nového centra nazvaného Les Turbulences veřejnosti.
FRAC
O zálibě v moderních technologiích svědčí už vzhled nové budovy, uvnitř najdete vizionářské návrhy, biomorfní architekturu i revoluční realizace takových jmen, jakými jsou například Alisa Andrasek z anglického studia Biothing, rakouská soma či Američan Marc Fornes. A hned vedle nich oko českého návštěvníka zaujme jméno Federico Díaz.
Vidění neviditelného
Mezinárodně uznávaný český umělec a vysokoškolský pedagog ohromil francouzské kurátory svou prací Resonance, kterou zařadili jak do inaugurační výstavy Naturalizing Architecture, tak do stálé sbírky Les Turbulences. Díaz se v ní opět zabývá materiálovou transformací prostředí, viděním neviditelného, v tomto případě, jak název napovídá, zhmotňováním "rezonancí" kolem nás.
Federico Díaz mluví o vizualizaci kosmického spermatu pomocí softwaru a simulace. "Lidé v Severní Korei se po ulici pohybují jinak, než lidé v Riu de Janeiru nebo v Tokiu. Na náměstích se shromažďují jiným způsobem, podle toho, zda je země svobodná, nebo pod tlakem diktatury. Nevědomě tak tvoříme jakýsi ornament masy, který odráží stav naší společnosti. Úředník v New Yorku půjde po ulici jiným způsobem než v Pchjongjangu. Naše pohyby odráží materiální svět, ale zároveň plujeme v nevědomé membráně jakéhosi informačního pole, které spolu s vesmírem tvoříme. Naše těla se nevědomě chvějí v resonanci a psychologii vesmíru a polí, která není možno vidět, nebo se jich dotknout. Jsme evolučně tvořeni tak, abychom se věcí dotýkali a tvořili tak architekturu na geometrii základního přežití, ale hmota, která nás tvoří, je mnohem obsáhlejší, než vnímáme. Resonanční membrány jsou našim i vesmírným základem. Jako lidé se toto snažíme popisovat v poezii, hudbě, nebo matematickými experimenty, kam patří i algoritmická architektura. Naše tělo, ale i architektura, se bude zákonitě vyvíjet jinak na Antarktidě, pod vlivem rozdílné gravitace na jiné planetě, nebo za války. To jsou úvahy, které rozšiřují perspektivy psychologie vnímání. Existují místa a laboratoře, jako je například FRAC, která dávají prostor těmto úvahám a experimentům v oblasti vědy a umění. Díky za ně. Objekty Resonance jsou jakýmsi skokem ze singularity a mohou být zhmotněním mé představy této chvějivé membrány informačního pole, které nás tvoří, " řekl Díaz, který je zastupován Galerií Zdeněk Sklenář, Lidovkám.cz.
Pomocí softwaru RealFlow a rapid prototyping zaznamenává neviditelné vibrace kolem nás a díky polyamidovým sochám pak tento prostor znovu vytvoří. Slavný teoretik, kurátor a profesor Jeff Kipnis přirovnal Resonance k Matrixu, zaujalo ho, že nehybné vlny nevyznívají, jako by byly ztvárněním zastaveného pohybu, ve skutečnosti ony samy zastavují vše, co je obklopuje.
Federico Diaz: Resonance
FRAC mezi vizuální umělce, kteří výrazně ovlivňují současnou experimentální architekturu, zařadil kromě Díaze i Američany Perryho Halla, Caseyho Rease a Mariuse Watze. Jejich práce, společně s výstavou Naturalizing Architecture a jedinečnou sbírkou FRACu, máte možnost shlédnout 14. a 15. září 2013 zdarma, poté vás vstupenka vyjde na 4 eura. Vaší pozornosti by na adrese 88 rue du Colombier neměla uniknout ani zahrada od Mélanie Drevet and Christophe Ponceau nebo místní knihkupectví. Více informací naleznete zde.
