15. března 2019 5:17 Lidovky.cz > Relax > Design

Osmdesátiny Evy Jiřičné. Pražský DOX představí její rozsáhlou práci

Eva Jiřičná představuje architektonický návrh přístavby Nové scény Národního... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eva Jiřičná představuje architektonický návrh přístavby Nové scény Národního... | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Třetího března oslavila osmdesáté narozeniny architektka a designérka Eva Jiřičná. V zahraničí nejznámější projektantka českého původu pracuje střídavě v Praze a Londýně. Od 22. března hostí pražský DOX výstavu představující její rozsáhlou tvorbu.

Narodila se ve Zlíně, kde její tatínek – architekt Josef Jiřičný – pracoval v Baťově projekčním ateliéru. Později se také rozhodla pro studia architektury, nejdřív na pražské technice, později i na akademii výtvarných umění, kde byl jejím profesorem Jaroslav Fragner. Jak sama vzpomíná, učil je samostatnému myšlení a péči o každý sebemenší detail. V roce 1967 se v Praze uskutečnil kongres Mezinárodní unie architektů UIA a ona měla možnost provádět zahraniční hosty po funkcionalistických realizacích meziválečné éry, které tehdejší režim přehlížel, u architektů ze Západu však měly tyto stavby velký respekt. Tehdy dostala pozvání na praxi do Londýna, kam se v následujícím roce se svým tehdejším manželem Martinem Holubem vypravila.

Architektka Eva Jiřičná
Kongresové centrum ve Zlíně bylo otevřeno v roce 2010 a stalo se sídlem tamní...

Pracovala nejdřív ve studiu firmy Louis de Soisson Partnership, jež navrhovala rozsáhlý přístavní areál v Brightonu. Po srpnové invazi do Československa se angažovala i v oblasti lidských práv, což prakticky vyloučilo její návrat do vlasti. Spolupracovala pak s nejvýznamnějším britským architektem, baronem Richardem Rogersem, navrhla třeba některé interiéry pro jednu z ikon stylu high-tech: Lloydovu pojišťovnu v Londýně.

Spolupráce s Janem Kaplickým

Později založila vlastní studio Eva Jiricna Architects – EJA. Postupně si získala velký respekt projekty interiérů pro prestižní firmy Harrod’s, Boodles, Hugo Boss, Kenzo, Joseph, Joan and David a další, některé realizovala ve spolupráci se svým tehdejším partnerem Janem Kaplickým.

Charakteristickým prvkem její tvorby se stala spirálová schodiště z oceli a skla, která ovšem nejsou samoúčelnou exhibicí, ale mají za úkol prosvětlit suterénní prostory. Z větších realizací je třeba zmínit vzdušnou přístavbu vily známého konstruktéra sira Oveho Arupa nebo autobusové nádraží Canada Water Bus Station v Londýně s nápaditě tvarovanými přístřešky terminálů.

Kongresové centrum Zlín (2006–2010)

Po roce 1989 se Eva Jiřičná vrací také do Prahy, kde s Petrem Vágnerem zakládá studio AI Design. K jejím domácím zakázkám patří například ocelová lávka v městských sadech v Brně a řada pražských realizací: interiéry dvou pater kanceláří pro firmu Andersen Consulting v Tančícím domě, dům v ulici 28. října, hotel Josef v Rybné ulici s jednoduchým, ale působivým motivem ocelových žaluzií na fasádě (a samozřejmě vřetenovým schodištěm ve vstupní hale), interiéry kavárny B. Braun v Lékařském domě na náměstí I. P. Pavlova, byt Karla Schwarzenberka, bytový komplex Sky Barrandov nebo vila stavebního magnáta Luďka Sekyry v Troji.

Významnou zakázkou pro Pražský hrad se stává Nová oranžerie v Královské zahradě s unikátní ocelovou konstrukcí. Stavba vznikla z iniciativy paní Olgy Havlové. Pro nadaci Vize 97 pak Jiřičná projektovala citlivou rekonstrukci gotického kostela sv. Anny na Starém Městě, s novým kulturně-společenským centrem Pražská křižovatka. Souběžně vznikají další realizace v Londýně, k nejvýznamnějším patří vstupní partie Victoria and Albert muzea a expozice historických šperků tamtéž. Konečně je třeba zmínit i její pedagogické působení na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedla několik let úspěšný architektonický ateliér.

Návrat do rodného města

V poslední době se Jiřičná vrací i do rodného Zlína, kde se podle projektu její kanceláře staví nová část univerzitního kampusu, po kongresovém sále také budova Pedagogické fakulty Univerzity Tomáše Bati. Pro všechny tyto stavby je typická čistota a jednoduchost provedení, dokonalé materiály – zejména sklo a ocel –, promyšlené dispoziční řešení či nápadité přiznání technologických prvků, které autorka neskrývá, naopak, stávají se účastníky celkového vyznění stavby – ať už jsou to vazníky, styčníky, ocelová táhla, slunolamy, nebo žaluzie. Výsledkem však není nějaké odlidštěná architektura, ale díla svým způsobem křehká a poetická.

Dvě moravské realizace Evy Jiřičné: lávka spojující obchodní centrum s parkem...

Za svou tvorbu obdržela Eva Jiřičná množství poct, je jedinou českou ženou, která získala od britské královny titul komandér Řádu britského impéria (Commander of the Order of the British Empire – CBE), je také emeritní prezidentkou Architecture Association v Londýně, členkou Královské akademie umění a čestnou členkou Amerického institutu architektů. Je rovněž držitelkou řady čestných doktorátů, naposledy nedávno ČVUT v Praze.

Ti z nás, kdo měli tu čest Evu Jiřičnou poznat, si však cení i její mimořádné skromnosti, laskavosti i nezištné pomoci – například podporou mladých českých studentů architektury, které léta zaměstnávala ve svém londýnském studiu.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury

Najdete na Lidovky.cz