Středa 27. ledna 2021svátek má Ingrid -4 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Pařížské Město hudby. V místě někdejších jatek vyrostl nový koncertní sál

Město hudby. Nová budova Philharmonie 1, navržená respektovaným francouzským... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Město hudby. Nová budova Philharmonie 1, navržená respektovaným francouzským... | foto: Getty images

Pokračujeme v našem putování po moderních hudebních síních světa. Vraťme se nyní zpět do Evropy a navštivme město Paříž, kde byla v roce 2015 dokončena nová budova, nazvaná Philharmonie 1, podle návrhu architekta Jeana Nouvela.

Nejdříve je třeba představit lokalitu, kde se nachází. Místo dnes nese název Parc de la Villette, leží v 19. arrondissementu francouzské metropole a kdysi tu bývaly jatky. Proměna začala už v sedmdesátých letech minulého století, kdy v jihovýchodní části tohoto místa byla postavena konzervatoř dle projektu Christiana de Portzamparca, zatímco na severozápadním konci vzniklo populární Cité des sciences et de l’industrie architekta Adriena Fainsilbera.

V parku se také nachází několik půvabných červených pavilonků, navržených Bernardem Tschumim. To jsou místa, která jsme při cestách do Paříže hojně navštěvovali kvůli nevšední architektuře. Naproti konzervatoři na průsečíku Avenue Jean Jaurés a bulváru Périphérique poblíž zastávky metra Porte de Pantin bylo v devadesátých letech posléze realizováno Cité de la musique, další Portzamparcův soubor staveb s amfiteátrem, muzeem hudebních nástrojů a koncertním sálem pro 1000 osob, který nese název Philharmonie 2, knihovnou hudebnin a výstavní síní. A v další etapě pak v sousedství přibyla Nouvelova monumentální stavba, nazývaná Philharmonie 1.

Vizionářská stavba

Nová budova byla postavena podle Nouvelova vítězného soutěžního projektu v letech 2007–2015 za 170 milionů eur, o něž se podělila vláda, město a region. Narychlo zorganizovaný zahajovací koncert Orchestru de Paris k poctě zavražděných redaktorů satirického týdeníku Charlie Hebdo měl na programu Requiem Gabriela Faurého pod taktovkou dirigenta Paava Järviho a zúčastnil se jej tehdejší prezident François Hollande. Sám Nouvel však zahájení bojkotoval, protože stavba v té době ještě neprošla důkladnými akustickými testy (akustiku navrhla firma Marshall Day Acoustics).

Budova sama je zajímavá. Má organické tvary, plášť tvoří matné povrchy v kontrastu s pásy, jež ji ovíjejí a jsou kryty aluminiovými panely s motivem stylizovaných ptáků (celkem jich je 340 tisíc). Na střeše je vyhlídková terasa. Hlavním vnitřním prostorem je největší hudební síň v Paříži Grande salle Pierre Boulez, jež pojme 2400 diváků. Uvnitř jsou také velké varhany, postavené rakouskou firmou Rieger Orgelbau.

Nouvelovou inspirací byla budova Berlínské filharmonie Hanse Scharouna. Hlavním problémem bylo vyřešit prostor tak, aby byli posluchači co nejblíže hudebníkům, což se nakonec navzdory členitému interiéru, pojednanému rovněž v poněkud divokých organických formách, podařilo. Uvnitř jsou rozmístěny pohyblivé rezonanční panely k vylepšení akustiky a prostor lze dokonce upravit až pro 3600 návštěvníků amplifikovaných vystoupení, např. rockových koncertů. Jsou zde také zkušebny, studia, šatny, učebny, výstavní síň, konferenční sál a dvě restaurace.

A kdo je Jean Nouvel? Nejslavnější francouzský architekt současnosti se narodil v roce 1945 ve Fumelu. Studoval v Bordeaux a v Paříži na École superiéure des beaux-arts, praxi vykonával u Claude Parenta. Je reprezentantem stylu high-tech a mezi jeho vynálezy patří tzv. mediální stěny na průčelí budov z vrstveného skla, na nichž se objevují nápisy, obrazy nebo projekce. Za svou tvorbu získal různá prestižní ocenění včetně Pritzkerovy ceny za rok 2008. K nejznámějším stavbám patří Arabský institut v Paříži – revoluční dílo s průčelím krytým panely, jež slouží jako clony ve fotoaparátu, proměňují se podle intenzity dopadajícího světla a současně připomínají arabský ornament. Mezi jeho další díla patří budova Fondation Cartier tamtéž, kulturní centrum ve švýcarském Lucernu, mrakodrap ve tvaru okurky Torre Agbar v Barceloně, přístavba muzea Reina Sofía v Madridu, divadlo v Minneapolisu, koncertní síň v Kodani, mrakodrap na 11. ulici v New Yorku či v katarském Dauhá nebo filiálka Louvru v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech.

Pražský otisk

Pro Prahu navrhl francouzský architekt budovu Zlatého anděla, na jejíchž mediálních stěnách se objevuje motiv anděla z kultovního filmu Nouvelova přítele Wima Wenderse Nebe nad Berlínem a verše pražských literátů Seiferta, Kafky nebo Rilkeho. Nouvelovou tvorbou se inspiroval také český architekt Radim Kousal, jenž kdysi pracoval v jeho ateliéru. I jeho budova liberecké knihovny má mediální stěnu, navíc je její součástí kamenná partie upomínající na synagogu, již za války vypálili nacisté.

Seriál je připravován ve spolupráci se Sdružením pro architekturu a rozvoj. 

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...

Chleba přímo od krajánka: Ochutnali jsme nové pečivo Odkolek
Chleba přímo od krajánka: Ochutnali jsme nové pečivo Odkolek

V redakci jsme měli možnost otestovat dva nové chleby Odkolek. Mají vysoký podíl žitné mouky a nádherně propečenou kůrku, která láká k ochutnání už...