Pondělí 29. listopadu 2021, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Perte méně a nepoužívejte sušičky, oblečení vydrží déle, radí Karolína Břinková. Co je to nákupní pyramida?

Design

  5:00
Jaký je rozdíl mezi recyklací, upcyklací a downcyklací oblečení? Jak to udělat, aby vám oblečení déle vydrželo a proč nepoužívat sušičku? „Při výběru materiálu je lepší upřednostnit přírodní vlákna, jako jsou biobavlna, len, hedvábí, konopí, vlna... Dále celulózová vlákna (viskóza, modal) a tencel. Naopak se snažíme vyhnout vláknům umělým,“ radí v rozhovoru Karolína Břinková, spoluzakladatelka platformy Slow Femme.

Karolína Břinková foto: Archiv Karolíny Břinkové

Lidovky.cz: Před dvěma lety jste s kolegyní, Veronikou Ohrádkovou, založila nezávislou platformu zodpovědného životního stylu Slow Femme. Co je hlavní náplní vaší práce?
Naším hlavním cílem je učit naše čtenáře zodpovědnému přístupu k módě. Skrze články na webu, sociální sítě, přednášky a workshopy se zaměřujeme na vzdělávání lidí v oblasti fungování dnešního módního průmyslu. Snažíme se ukázat, že zodpovědná móda může být pro všechny i bez toho, abychom za ni utratili tisíce.

Lidovky.cz: Soustředíte se primárně na udržitelnost v módním byznyse. Je podle vás nějaké zlaté pravidlo pro zodpovědnější nákupy?
Naši filozofii stavíme na systému tzv. Buyerarchy neboli nákupní pyramidy. Tu si můžeme představit jako Maslowovu pyramidu potřeb – úplně dole se nachází věci, které už vlastníme a jejich spotřeba by pro nás měla být prioritní. Jak postupujeme směrem vzhůru, tak procházíme stupni jako je swap nehodících se věcí, vypůjčení si šatů na událost, která se koná jednou za rok, nákup v second-handu, šití a až úplně nahoře je nákup zcela nového kousku.

Lidovky.cz: Na svých sítích například píšete, že ne vždy je oblečení ze second-handu tou nejekologičtější volbou. Můžete to vysvětlit?
Second-handy jsou nyní plné polyesterových kousků z kolekcí, které byly v obchodech před dvěma lety. Hlavně ve velkých městech je dnes mnohem těžší najít oblečení z kvalitního materiálu (vlna, hedvábí). Průzkumy ukazují, že jako spotřebitelé už při nákupu nového oblečení přemýšlíme nad jeho budoucím přeprodejem. Proto se dnes do second-handů dostávají relativně nové a málo nošené kusy, které ještě nedostaly možnost ukázat svou kvalitu v čase. Současně mnoho zákazníků bojuje s tím, že je oblečení v second-handu levné, tedy dostupné. Díky nízké ceně často přistoupíme na nákup věcí, které nepotřebujeme, ale díky nízké ceně si je můžeme dovolit. Pak odcházíme domů s věcmi, které nepotřebujeme.

Ještě bych k tomu dodala, že důležité je si uvědomit, že není důležité kde NEnakoupíme, ale kde NAkoupíme. Nákupem u menší firmy, která vyrábí udržitelné kousky, podpoříme její výrobu a dáme jí jasně najevo, že svou činnost dělá dobře.

Karolína Břinková

Karolína Břinková je spoluzakladatelka platformy Slow Femme. Vystudovala mezinárodní obchod na VŠE, nyní působí v marketingu. K myšlence pomalé módy se dostala před osmi lety. Po jejím začlenění do vlastního života se začala zajímat o problematiku současného módního průmyslu, o které píše pro různá česká média. Ve volném čase skautuje, chodí často do divadla, tančí swing a snaží se zkrotit svůj plný kalendář.

Lidovky.cz: Co je tedy podle vás nejlepší, nákup ve vintage shopu, či second-handu?
Sama při nákupu v second-handu využívám těchto několik jednoduchých triků: Sestavený seznam. Ten mám na začátku každé sezóny (jaro, léto, podzim, zima). Jedná se o oblečení, o které bych svůj šatník ráda obohatila (roztrhly se mi černé džíny, chtěla bych vyzkoušet manžestrové sako?,...). Při návštěvě sekáče se cíleně dívám po těchto kouscích, protože:

Zákon náhody a šťastné ruky. Ten v těchto obchodech platí na 100 %. Nikdy tam nejdu s očekáváním, že zrovna dneska se mi poštěstí a konkrétní kousek najdu. To odejdu maximálně naštvaná, protože tak svět sekáčů nefunguje. Často mi trvá i několik týdnů, než se mi zadaří. Do sekáče se tak vracím opakovaně, různě je střídám a koukám se i po internetu.

Ale třeba objevím něco jiného, úžasného. Pak je tu pravidlo číslo tři.

Využitelnost. V sekáči se to hemží samými poklady (halenky ve stylu francouzského obchodu Rouje tu najdete za babku). Je potřeba si říct, jestli daný kousek opravdu potřebuji. Pokud ho zvládnu zkombinovat do tří a více možných outfitů složených z oblečení, které už vlastním, je úlovek můj. Pokud ne, patří zpátky na ramínko. Zbytečně by mi ve skříni překážel.

Materiál. Okouknu u mého nového pokladu materiál (polyester a akryl NE, hledám vlnu, kašmír, bavlnu – sekáče jich jsou plné) a stav. Může se stát, že kousek bude mít dírku či jinou vadu – zvládnu ji zašít nebo opravit?

Úpravy. Kolegyně Veronika bravurně ovládá základy šití, takže pro ni není problém přešít pánskou košili na slušivou halenku. DIY návody na přešití oblečení ze sekáče se hemží celý YouTube.

Vracím se. Pro jedno kvítí slunce nesvítí. Často se chodím do sekáče jen mrknout úplně bez cíle. Právě tak objevuji ty nejlepší poklady.

Slow Femme

Slow Femme platforma propojuje ženy, které milují módu, ale není jim lhostejný její dopad na človeka a životní prostředí. Vyrábíme a nakupujeme víc oblečení než potřebujeme a stíháme vynosit. Činí nás to však šťastnějšími? Snahou Slow Femme je ukázat ženám, že oblékat se zodpovědně, znamená vybírat kvalitní a dobře padnoucí kousky, byť i z vintage shopu. Znamená to vážit si hodnoty práce a života každého, kdo se na výrobě oblečení podílí. Věřit v hodnoty jako udržitelnost, transparentnost, lokálnost a etičnost a zároveň žít a oblékat se podle vlastního stylu. 

Lidovky.cz: Co říkáte na nejrůznější „eko“ řady velkých módních řetězců?
Šaty, trička, kalhoty, tílka, spodní prádlo – bio bavlna a recyklovaný polyester je nyní všude. A Fast Fashion firmy se předhání v tom, kdo obrázek o vlastní “zodpovědnosti” vykreslí lépe. Jako zákazník se musím zaručeně ptát, jestli nejde pouze o tzv. Greenwashing? Ať už jsou totiž letošní trendy jakékoli, jeden mají řetězce společný – udržitelnost. Poptávka po zodpovědných produktech sice roste, ochota zákazníků si připlatit však stále pokulhává. Dobrým tipem při nákupu v řetězcích je, koukat se po nezávislých certifikátech (GOTS, BCI, OEKOTEX-100 atd.), které dokládají podmínky v průběhu celého výrobního procesu (pěstování bavlny, její sběr, zpracování, použití chemikálií, šití, práce s odpadní vodou atd.) Dodržení všech těchto požadavků se samozřejmě odrazí na ceně. Šaty s GOTS certifikací nenajdete za 500 Kč, ale spíše od 1000 Kč výš.

Lidovky.cz: V čem vidíte limity udržitelné módy?
Momentálně asi v tom, kolik lidí dokáže zasáhnout. Povědomí o fungování současného módního průmyslu je stále velmi nízké, navíc chybí snadno dosažitelné informace o dostupných alternativách k Fast Fashion řetězcům. A pak je tu určitě zmatek v označování, co vůbec udržitelná móda je. Jaké oblečení se může honosit tímto štítkem? To je záležitost legislativní. Naštěstí už na tom pracuje Evropská komise.

Lidovky.cz: Jaké materiály jsou podle vás nejlepší volbou?
Při výběru materiálu je lepší upřednostnit přírodní vlákna, jako jsou biobavlna, len, hedvábí, konopí, vlna... Dále celulózová vlákna (viskóza, modal) a tencel. Naopak se snažíme vyhnout vláknům umělým.

Vlákno lyocell (známé pod obchodní značkou Tencel) je v současné chvíli jedním z nejekologičtějších materiálů současnosti. Jeho výroba probíhá v uzavřeném oběhu, takže do ovzduší neunikají žádné škodliviny. Vlákno se získává nejčastěji z udržitelně pěstovaného eukalyptu. Mezi jeho vlastnosti patří dobrá absorpce vody, v zimě hřeje a v létě chladí.

Bavlna v měřítku, ve kterém je dnes pěstována, je velmi neekologickou surovinou. Světová produkce se už několik let pohybuje okolo 26 miliard kilogramů ročně. K vypěstování jednoho kilogramu je potřeba 22 500 litrů vody, na jedno tričko to vychází na 2700 litrů vody.

Lidovky.cz: Poslední dobou se dostává pozornosti tkaninám z plastických lahví vylovených z oceánu. Opravdu z nich lze vyrobit módní kousek?
Recyklovaný polyester se obvykle vyrábí z recyklovaných plastových lahví, čímž dochází k využívání zbytkového odpadu. Jeho vlastnosti jsou téměř shodné se surovým polyesterem, pro jeho výrobu se však spotřebuje méně energie a do ovzduší se uvolní méně skleníkových plynů. V porovnání s přírodními materiály je to však stále hodně.

Lidovky.cz: Problém nastává při recyklaci. Většinu oblečení dnes tvoří směs vláken, což recyklaci mnohdy znemožňuje, a ani oblečení ze 100% polyesteru nemůže být recyklováno do nekonečna.
Syntetické oblečení má značný podíl na znečištění životního prostředí. Mikrovlákna uvolňující se při jeho praní tvoří více než jednu třetinu mikroplastů, které končí v odpadních vodách. Touto cestou se dostávají i do lidského těla – odhaduje se, že každý týden zkonzumujeme množství mikroplastů rovnající se velikosti kreditní karty.

Lidovky.cz: Vysvětlíte nám rozdíl mezi recyklací, upcyklací a downcyklací oblečení?
Pro přeměnu starých a nepoužívaných věcí na produkty s novým využitím a vyšší užitnou hodnotou se vžil název up-cycling. Na rozdíl od recyklace, kdy se materiály přetváří a formují v nové, klade upcycling důraz na zachování původních materiálů. Nemusí se týkat pouze oblečení – přeměnit lze např. staré kartonové krabice na domek pro kočku, z dodávky si postavit karavan či si ze starého šicího stroje vytvořit kávový stolek. Downcyklace je třetím stupněm využití materiálu, při němž se snižuje jeho hodnota a s každým dalším použitím klesá, ale stále se dá využít.

Lidovky.cz: Aktuálně vám běží HitHit kampaň na podporu vydání první ročenky, za kterou stojí celý váš tým. Jakým tématům se věnuje?
V Slow Femme ročence najdete investigativní články, praktické rady a tipy, úvahy a rozhovory. Texty v ní obsažené se věnují pomalé módě, tipy na výběr kvalitních materiálů i radám, jak si sestavit zodpovědný šatník. 150 stran je doplněných o fotografie a ilustrace, které potěší oko i duši. Výsledkem je magazín s trvanlivou hodnotou a o formátu knihy. Chtěly bychom, aby se naše ročenka stala vaší společnicí na cestě k udržitelnějšímu životu.

Lidovky.cz: Kolik vy osobně máte v šatníku kousků a jak se o ně staráte?
Můj šatník tvoří asi sto kusů oblečení a bot. Zhruba 25 kusů jsou tzv. základy šatníku, tedy nadčasové kousky, které mohu nosit napříč ročními obdobími (typicky bílá košile, džíny, kožená bunda atd.). Oblečení se snažím neprat příliš často. Může se to zdát překvapivé, ale někdy stačí ho jen vyvěsit na čerstvém vzduchu. Čím častěji oblečení pereme, tím kratší dobu nám vydrží. A navíc tím silně zatěžujeme životní prostředí. Nejen z důvodu velké spotřeby vody (jedno vyprání v pračce spotřebuje 50 až 150 litrů vody), ale i kvůli obrovské spotřebě energie, což následně vede k produkci skleníkových plynů. Když oblečení nepereme tak často, nejen že tím prodlužujeme jeho životnost, ale zároveň ušetříme spoustu vody, za což nám planeta bude vděčná...

Také nepoužívám pro sušení sušičku prádla. Teplý vzduch uvnitř sušičky snižuje pružnost prádla a nemalou měrou se tak podílí na jeho poničení; dopad jejího používání pocítí i planeta. Jeden cyklus sušičky spotřebuje 5x více energie než praní. Jejím vynecháním se uhlíková stopa u jednoho trička zmenší až o 1/3 a zabráníme úniku až milionu tun vypuštěných skleníkových plynů. Pokud ale přeci jen chcete použít sušičku, doporučuji při praní použít vysokorychlostní odstředění – při tom totiž oblečení nasaje méně vody, která se pak při sušení vypařuje. Případně si můžete pořídit „chytré kostičky do sušičky“. Tyto kostičky dovedou oddělit jednotlivé kousky od sebe, k sušení tedy dochází rychleji a vy ušetříte až 25 % času a energie.

Lidovky.cz: Co považujete za největší hrozbu fast fashion?
Z mého pohledu je to obrovská nadprodukce oblečení, které se často neprodá ani s podporou slev. Vzniká tak nebývalé množství textilního odpadu, se kterým se zatím neumíme jako společnost vypořádat.

Lidovky.cz: Vidíte výsledky veškerých snah o zodpovědnější nákupy?
Kolem platformy Slow Femme vznikla za dva roky od jejího vzniku komunita čtenářů, která má v současné chvíli na 22 tisíc lidí. Vnímáme, že zájem ze strany veřejnosti o téma Slow Fashion roste, zároveň jako redakční tým narážíme na naše časové možnosti, protože se práci na platformě věnujeme na dobrovolnické bázi ve volném čase.

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Mohlo by vás zajímat