Čtvrtek 29. července 2021, svátek má Marta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Design

Plečnikovy prezidentské Lány. Slovinský architekt vytvořil před sto lety nadčasové úpravy parku

Kašna s šesti lvími hlavami – chrliči – zdobí ohradní zeď Plečnikova rybníka. Pochází z let 1929–1930. Kopie chrličů byly osazeny v roce 1995. Co se stalo s těmi původními, není jasné. foto: Zdeněk Lukeš

Jakožto jedno ze sídel prezidenta patří ke stejným státním symbolům jako Pražský hrad. Zámek v Lánech stejně jako Hradčany upravoval slovinský architekt Jože Plečnik, který po sobě zanechal velkolepé dílo.
  5:00

Je tomu právě 100 let, co stále čerstvý československý stát zakoupil od Fürstenbergů zámek a park v Lánech včetně nedalekého polesí. Záměrem bylo získat klidnou rezidenci pro hlavu státu. Vybíralo se tehdy z několika lokalit a Lány nakonec zvítězily díky výhodné poloze nedaleko Prahy a také dobrému stavu nemovitosti, která na konci devatenáctého století prošla rozsáhlou rekonstrukcí. V zámeckém parku se navíc nacházela hospodářská budova postavená ve stylu tudorské gotiky, skleník z devatenáctého století a hospodářské zázemí.

Rekonstruovaná kašnička ve fürstenberském skleníku
Cesta ke kašně s obnovenou balustrádou

Přesto bylo nutno řadu věcí vylepšit. Tuto příležitost dostal architekt Pražského hradu Jože Plečnik (1872–1957). Připomínám, že tento Slovinec studoval na vídeňské umělecké akademii u profesora Otta Wagnera, podobně jako náš Jan Kotěra a řada dalších. Patřil k nejnadanějším osobnostem okruhu vídeňské secese a v rakouské metropoli si získal prestiž např. projektem modernistického Zacherlova paláce nebo kostela sv. Ducha.

Slovinec v Praze

V roce 1910 pozval Kotěra Plečnika do Prahy, aby převzal jím vedenou školu architektury na Umprum, protože sám přecházel na Akademii výtvarných umění. Plečnik pozvání přijal, českou metropoli si zamiloval a na škole pak působil deset let, než se vrátil do rodné Lublaně, kde realizoval řadu staveb a působil jako profesor na tamní technice. Ještě před svým odchodem z Prahy byl však osloven prezidentem Masarykem, aby se ujal úprav Pražského hradu a přeměnil zchátralé sídlo někdejších králů na rezidenci demokratického státu.

Slovinský architekt tak v následujících patnácti letech upravil hradní nádvoří, zahrady i interiéry bytu TGM, na Vinohradech také navrhl kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. A to vše vlastně na dálku – projekty vznikaly v Lublani, v Praze se podle nich vyráběly přesné modely pod vedením Plečnikových žáků, zejména Otta Rothmayera, ty putovaly zpět do Slovinska a teprve po korekci došlo k realizacím, jež Plečnik schvaloval během svých letních pobytů v Praze.

Vedle práce pro Hrad dostal však také za úkol vytvořit projekty pro rezidenci v Lánech, vlastní práce probíhaly v letech 1921–1932. Do samotného zámku Plečnik zasáhl jen minimálně, zařídil například prezidentovu pracovnu a spolu se svým žákem Karlem Štiplem osadil vstupní bránu a průčelí několika symboly čs. republiky v podobě lvíčků (emblém na krytém mostu ke kostelu, rizalit a servisní vstup, hlavní brána do parku). V jednoduchém stylu také upravil parter zámku, navrhl branku ke kostelu v ohradní zdi, ozdobenou plastikou kohouta, dále vyřešil prostor před skleníkem s jednoduchou kašnou a vázou z umělého kamene, upravil interiéry skleníku s další kašnou a ve stejně neokázalém stylu vyprojektoval i dřevěný včelín a v hospodářské části také kůlnu a slepičárnu (ta jediná se nedochovala).

Mistrovo mistrovské dílo

Nejvýznamnějším architektovým zásahem však byl nový vodní systém parku. Plečnik založil rybník v jeho východní části, asi tři minuty chůze od zámku. Ten napájí potok protékající napříč oborou od zásobovacího rybníku v západní partii. Přes potok vedou celkem tři jednoduché lávky, jejichž zděná zábradlí zdobí kamenné koule. V novém rybníku je ostrůvek, na který vede prostá dřevěná lávka. Měl tu stát altán, ale ten se zde objevil až nyní a patří k oblíbeným místům návštěvníků parku s hezkou vyhlídkou na zámek a kostel.

Detail kopie chrliče

Detail kopie chrliče

 Slovinec navrhl také nedalekou kašnu v ohradní zdi s pěti kamennými sloupy a pěti lvími hlavami – chrliči, z nichž vytéká voda do kamenné mísy a odtud pak dalším lvím chrličem do rybníka. Symbolika je jasná: pět zemí – Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus – se spojilo a vytvořilo jednu Československou republiku. Konečně je třeba zmínit i Plečnikův návrh památníku padlých lánských občanů před vstupem do zámeckého parku (použil tu jeden ze dvou odštěpků mrákotínského monolitu pro Pražský hrad) a pyramidální kašnu v oplocení místa, kde až do roku 1989 stávala barokní usedlost.

Plečnikovy intervence ve stylu moderního klasicismu jsou prosté a působivé a skvěle korespondují se scenerií anglického parku. V totalitní éře však zažily mnoho pohrom: lví hlavy na kašně i s tamní balustrádou, můstek na ostrov a další prvky byly nenávratně zničeny. Po nezvládnuté rekonstrukci zásobovacího rybníka, který vyschl, byl rybník napouštěn vodou z hlubinného vrtu. Hned po roce 1989 ale začala postupná rekonstrukce zámku, sousedního kostela i celého parku včetně vodního systému.

Návštěvníci se mohou do tohoto nádherného prostoru v letní sezoně podívat čtyřikrát v týdnu, z Prahy se tam dostanou za půl hodiny. Nyní je u skleníku nainstalována malá výstava autora prof. Vladimíra Šlapety, která Plečnikovy nadčasové úpravy připomíná.

Autor:

LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen
LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Sdílejte svoje oblíbená místa, hodnoťte tipy ostatních, hrajte o...