130 let

Zámecký pivovar v Litomyšli | foto: Jan Malý

Doporučujeme

Pleskot vdechl pivovaru nový život

Design
  •   7:00
Josef Pleskot, který v Litomyšli realizoval několik významných projektů, vstoupil poprvé do tohoto města nešťastně: jeho vítězný soutěžní projekt na přestavbu domu na náměstí (1992) byl památkáři odmítnut. Dnes je Pleskot právem považován za jednoho ze spolutvůrců „litomyšlského zázraku“, naplňujícího ideu polistopadového starosty Miroslava Brýdla, že mimořádná historická hodnota města vyžaduje i novou architekturu evropské úrovně.

Rekonstrukce královského pivovaru

Autoři: Josef Pleskot, Pavel Fanta, Daniel Kříž, Veronika Vašková-Škardová (AP ateliér, Praha)
Realizace: 2003-2006

Josef Pleskot pomohl do Litomyšle vnést skvělou architekturu nejen svými bytovými novostavbami a úpravou nábřeží, ale i citlivou rekonstrukcí historického pivovaru přímo v areálu renesančního zámku, tentokrát oceňovanou jak architektonickou komunitou, tak v kruzích památkářů.

Pivovar, který pochází již z doby renesanční výstavby zámku a byl v 18. století několikrát přestavován, byl Pleskotem přetvořen v ubytovací a konferenční centrum YMCA (vedle toho je zde expozice v bytě, kde se narodil Bedřich Smetana, a prostory restaurátorské vysoké školy). Pleskotův projekt ukazuje, že úspěch při rekonstrukci historického objektu nespočívá jen ve volbě vhodných architektonických (výrazových) prostředků, ale především ve schopnosti dobře uspořádat vnitřní prostorové vazby nových funkcí. Starý dům neoživí nové materiály, ale nový obsah, a najít jeho soulad s danými dispozičními možnostmi - a dokonce se při tom inspirovat specifickou atmosférou jednotlivých prostorů a míst - je předpokladem dobrého řešení.

Zámecký pivovar v Litomyšli

Jakkoliv byla postmoderní perioda v Pleskotově tvorbě 80. let jen krátkou epizodou, přesvědčení, že důkladná četba místa je východiskem tvůrčího činu, zůstalo trvalým základem jeho přístupu. V Litomyšli pivovar vymezuje areál zámku vůči městu a právě nově artikulovaný průchod mezi venkovní ulicí a zámeckým nádvořím se stal organizační osou, k níž je napojen komplex YMCA. Zde je umístěn decentní vstup (jejž však nelze přehlédnout díky kontrastnímu, nehistorizujícímu pojetí), na který navazuje vnitřní cesta k malému nádvoří a společenským prostorám, nebo naopak schodiště k horním patrům s ubytováním.

Současná česká architektura a její témata

Monografie Petra Kratochvíla z nakladatelství Paseka si klade za cíl zmapovat a představit čtenáři nejvýraznější stavby, rekonstrukce a jiné architektonické projekty realizované v prvním desetiletí 21. století.

Pleskot v interiéru používá jak tradiční materiály, tak zcela soudobé materiály i formy, jako velkou prosklenou stěnu v ocelových rámech, viditelné hliníkové roury vzduchotechniky, ocelové schodiště i plasty. Přitom však do stavební substance zasahuje velmi ohleduplně a zdrženlivě. Zčásti je to dáno památkářskými požadavky: do střechy nemohla být na viditelných stranách vsazena okna, takže podkrovní pokoje jsou osvětleny pouze nepřímo přes vodorovné škvíry, připomínající tradiční větrací průduchy stodol. (To se ovšem týká jen pokojů spíše studentského noclehárenského typu, luxusnější pokoje hledí původními okny do nádvoří.) Jistý dyskomfort je však dokonale vyvážen atmosférou otevřené konstrukce střechy, pohybem po lávkách mezi starými dřevěnými trámy, poezií, kterou bez falše nelze vytvořit v žádné novostavbě, ale jen opatrně chránit a nepřehlušit příliš agresivními vstupy do nalezeného prostředí.

Pleskotova snaha o zdrženlivost a udržení autenticity je tedy spontánní, projevuje se například i tím, že zde na mnoha místech dal přednost pouze zpevnění staré omšelé omítky před jejím otlučením a novým omítnutím. "Provedení pouze toho nejnutnějšího je jedním z dokonalých ochranářských prostředků," napsal v jedné úvaze o konverzích industriálních památek. Nepochybně je však jeho přístup výsostně tvůrčí - jen neokázale.

Autoři: Lidové noviny