Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Počátky turistického ruchu na Jadranu jsou spjaty s českými architekty

Pohled Zdeňka Lukeše

  6:46
Touha Čechů, Moravanů a Slezanů po vlastním moři byla alespoň zčásti naplněna na počátku minulého století. V lázních Baška na dalmatském ostrově Krk byly postaveny hotely a lázeňské pavilony podle českých projektů, v místě působili naši lékaři i personál. Vše fungovalo pod výstižným sloganem „České mořské lázně Baška na Krku - z pokoje rovnou do moře!“.

Mořské a klimatické lázně Baška na ostrově Krk nechal postavit pražský podnikatel Emil Geistlich (architekt Emil Králíček, 1911). Pavilon stále stojí, jsou v něm však prodejny suvenýrů. foto: Archiv Zdeňka Lukeše

Klíčovou osobností tohoto projektu byl pražský podnikatel a ředitel tiskárny Národní politiky Emil Geistlich (1871-1922), který se do Bašky vypravil v roce 1909 a našel krásnou pláž přístupnou jen lodí z moře a pár drobných objektů.

Místo ho nadchlo - i když byl poněkud zděšen chudobou místního obyvatelstva -, a tak sem nechal z Prahy poslat rozebraný výstavní pavilon z ukončené Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory. Po sestavení sloužil v Bašce jako česká restaurace. Současně s chorvatskými partnery založil společnost Mořské a klimatické lázně Baška a v roce 1911 postavil pozoruhodný secesní objekt na půdorysu písmene „U“ s třiatřiceti pokoji.

Nezvyklý tvar budovy byl zřejmě odvozen z Kotěrova, Gočárova a Janákova pavilonu Obchodní a živnostenské komory, který byl součástí výše zmíněné výstavy a stál v roce 1908 na pražském výstavišti v Bubenči. Projektantem lázeňské budovy v Bašce byl pražský architekt Emil Králíček, stavitelem firma Matěje Blechy. Nízká dřevěná stavba stojí na svém místě dodnes, jen se v ní už nebydlí; jsou v ní prodejny suvenýrů.

„Veselá garda“ na Adrii

Postupně přibyly další stavby s názvy připomínajícími domovinu: hotel Praha či hotel Dalibor, jejichž vlastníky byli Chorvaté i Češi. Lázně byly čím dál populárnější a sloužily svému účelu až do první světové války, kdy tu byli ubytováni italští vojáci. Zpustošené objekty byly po válce brzo obnoveny do původní krásy. V propagačním prospektu z roku 1922 najdeme řadu půvabných obrázků a textů opěvujících krajinu, moře i lázeňská zařízení.

Rozebraný a v Bašce znovu složený Český pavilon z Jubilejní výstavy Obchodní a...

Nechybí ani četná dobrozdání spokojených návštěvníků: „Přihlašuji se opětně k letošní saisoně pro pobyt ve Vašem milém a útulném hotelu Baška a prosím o reservování pokoje se třemi lůžky od 15. července do 15. srpna 1922. Jsme ve stálé korespondenci s loňskými pány hosty Vašeho hotelu a doufáme, že naše,veselá garda‘ se opět sejde! Cítili jsme se u Vás jako doma a vzpomínáme často na krásnou, slunnou Adrii. Účinek mořských lázní byl, hlavně na pošramocené nervy, přímo báječný!“ píše například PhMr. Jan Votava, lékárník z Ledče nad Sázavou.

V roce 1922 však Emil Geistlich náhle umírá na zápal plic. Kromě něj byla další známou osobností lázní jedna z prvních českých lékařek Zdeňka Čermáková (1884-1968), která v místě působila téměř celý svůj život a byla mezi návštěvníky i místními obyvateli neobyčejně populární. Platily ji lázně, takže nevybírala od místních obyvatel žádné poplatky. Její půvab obdivovali místní muži, kteří ji prý dokonce doprovázeli na jejích cestách za pacienty a zpívali jí milostné písně.

Po druhé světové válce bylo ovšem šťastné období pryč, komunističtí funkcionáři doktorce Čermákové nedovolili vykonávat její povolání a dlouho jí nechtěli přiznat ani penzi, takže žila z podpory místních lidí. Zemřela chudá v domově důchodců a spolu s Geistlichem je pohřbena na malém hřbitově u Bašky.

Měl tu stavět Kotěra i Loos

Na dalmatském pobřeží, ale nejen tam, působila v té době řada cizích architektů: Jugoslávské království bylo chudou zemí a nedisponovalo špičkovými architektonickými učilišti. A Čechů a Němců pocházejících z našeho území tam působilo daleko víc než jen Emil Králíček. Patřil k nim např. Josip (Josef) Dryák, absolvent pražské techniky a projektant hotelu u Plitvických jezer, Wilhelm Jelinek, autor rezidence v Makarské, či Jan Kotěra. Z jeho pera pocházejí dva návrhy hotelů - první se měl jmenovat Peppina a měl stát v Opatiji, druhý měl nést poněkud honosnější název Imperial a měl být postaven v Dubrovníku. Ke stavbě však bohužel ani v jednom případě nedošlo.

Za pozornost však stojí i studie hotelů. Zejména první studie z let 1909-1910 ukazuje impozantní modernistickou stavbu z architektova vrcholného tvůrčího období.
Projektem hotelu pro město Opatija se zabýval i známý brněnský rodák Adolf Loos. Spoluautor Rudolfina a autor Národního muzea v Praze Josef Schulz zase navrhl koupaliště v Omišalji na Krku v pro něj nezvyklých neobarokních formách. Krásnou vilu v Lovrani postavil šumperský rodák a absolvent vídeňské akademie Carl Seidl.

Konečně ředitel pražské Uměleckoprůmyslové školy Jiří Stibral byl autorem hotelového komplexu v Kupari. Recipročně k nám přicházeli uchazeči, kteří studovali zejména na pražské technice. Nejúspěšnějším z nich byl Nikola Dobrović, autor koleje jugoslávských studentů v Praze-Střešovicích a - po návratu do Bělehradu - jeden z nejvýznamnějších architektů srbské metropole v poválečném období.

Pracemi českých architektů se zabývá výstava a katalog Češki arhitekti i početci turizma na hrvatskom Jadranu (Čeští architekti a počátky turismu na chorvatském Jadranu), kterou připravily chorvatské badatelky Jasenka Kranjčevićová a Mirjana Kosová ve spolupráci s Turistickým institutem v Záhřebu, archivem v Rijece a českým velvyslanectvím v Chorvatsku. Téma je to velmi zajímavé a v budoucnu jistě přinese ještě další cenné objevy.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!