Diorova první kolekce (jaro/léto 1947) znamenala radikální změnu. Dior ji původně nazval Corolle. Její styl ale vešel do dějin pod názvem, který mu „přišila“ jedna z přítomných, šéfredaktorka amerického časopisu Harper’s Bazaar Carmel Snowová - „new look“, nový vzhled.
Nové bylo to, že Diorovy modely znovu zdůraznily nejženštější tvary ženy. Jak napsal sám Dior, „vycházeli jsme z války, z uniforem, z žen-vojaček se siluetou boxerů, a já jsem kreslil ženy-květiny, s něžnými rameny, klenutými ňadry, s pasy jako liána a v sukních jako koruna květu“. Byl to „návrat módy k jejímu prvotnímu poslání - zdobit a krášlit ženy“.
Úspěch to byl okamžitý. Bezprostředně následující číslo Elle sice stihlo jen krátkou noticku o „velmi rafinované kolekci Christiana Diora“, ale už další číslo pod titulkem „Tady všechno, co se třpytí, je Dior“ přineslo rozsáhlou fotoreportáž, psalo o „vyhrané sázce“ a rozplývalo se nad „nevídaným navrácením ženy jí samé“.
„Skvělá kolekce, ani jedna slabší róba, ani jedna, pro kterou by stačilo shovívané adjektivum ‚roztomilé‘.“ Podobně Vogue: „Christian Dior debutoval opravdovým úspěchem. Jeho první kolekce potvrdila, stejně jako předtím jeho kostýmy pro divadlo, jistý a dokonalý vkus nového módního tvůrce.“ Diorovi bylo v době jeho velkého triumfu 42, byl to tedy triumf už trochu pozdní. A navíc se z něho Dior ani nemohl moc dlouho těšit. Už v roce 1957 ho o dovolené v italském Montecatini sklátil infarkt. Někdo tehdy napsal, že „Bůh ho povolal do nebe, aby tam znovu oblékl anděly“.
  |
