Pátek 1. července 2022, svátek má Jaroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

První moderní budova Evropy? Zachlerův palác ve Vídni

Pohled Zdeňka Lukeše

  6:48
Letos uplynulo 110 let od dokončení jedné z nejvýznamnějších staveb rakousko-uherské metropole. Zacherlův palác bývá označován za jednu z prvních skutečně moderních budov Evropy. Rané dílo slovinského architekta Jožeho (Josefa, Josipa) Plečnika (1872–1957) se nyní dočkalo rozsáhlé odborné monografie.

Zachlerův palác foto: DAMJAN PRELOVŠEK

Plečnik nás samozřejmě obzvlášť zajímá, neboť v Praze v letech 1911–1921 úspěšně působil jako pedagog Uměleckoprůmyslové školy a především v letech 1920–1935 navrhl nadčasové úpravy areálu Pražského hradu a lánského parku. Nelze zapomenout ani na jeho projekt vinohradského kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, který je nyní nominován – spolu s několika sakrálními stavbami ve Slovinsku – do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Právě Plečnikovy rané vídeňské realizace, k nimž vedle Zacherlova paláce patří také Langerova vilav Hietzingu, kašna sv. Karla Boromejského ve čtvrti Landstrasse nebo kostel sv. Ducha v Ottakringu, otevřely architektovi cestu do Čech. Odborníci znali jejich reprodukce z časopisu Volné směry, který vydával spolek výtvarných umělců Mánes, a samozřejmě i ze svých vídeňských návštěv. Plečnik se stal již před svým příchodem do Prahy řádným členem Mánesa. Není také bez zajímavosti, že na sochařské výzdobě Zacherlova paláce se podílel slavný německý umělec a rodák ze Všerub na Plzeňsku Franz Metzner, jenž v téže době navrhl i výzdobu paláce Vídeňské bankovní jednoty od architektů Josefa ZaschehoaAlexandra Neumanna v pražské ulici na Příkopě.

Mistr schodišťových hal

Zacherlův palác stojí kousek od Stephansdomu na nároží ulic Brandstätte, Bauernmarkt a Wildpretmarkt. Nepřehlédnutelná je nárožní věžová nástavba válcového tvaru, výrazná korunní římsa, podepíraná Metznerovými atlanty, plastika sochaře Ferdinanda Andriho, zobrazující archanděla Michaela, na průčelí, jež je provedeno z leštěné šedé žuly, i elegantní parter s obchody, jejichž rozměrné výkladce vznikly díky vynesení stavby nad terén železobetonovou konstrukcí.

Plečnik byl mistrem schodišťových hal a platí to i pro Zacherlův dům. Na sloupovou vstupní partii navazuje vlastní schodiště s konkávními stěnami, obložené dřevem. Je tu řada působivých detailů, které prozrazují autorův obdiv k dílu jeho profesora Otto Wagnera, ale také vliv prací a teorií německého architekta devatenáctého století Gottfrieda Sempera, čerpajících z antiky, zejména pak jeho teorie přepisu měkkých materiálů do trvanlivých. Plášť staveb tak připomíná tkaninu v kamenném provedení, bílé skleněné koule svítidel jsou jakoby podvázány stuhami, jež jsou ale vyrobeny z mosazi.

Sám majitel domu Johann Zacherl byl podnikatelem v chemickém průmyslu, jeho otec zbohatl na prodeji přípravku proti obtížnému hmyzu, který slavil úspěch za krymské války. Průmyslník si Plečnika oblíbil a dal mu volnou ruku. Slovinec pak pro něho navrhoval další stavby, včetně letního sídla, které však naneštěstí zničil požár. Zacherlův vídeňský palác a jeho sochařská výzdoba má ostatně svou obdobu i v Praze. Jsou jí Šupichovy domy na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice (architekti Emil Králíček a Matěj Blecha, sochaři Karel Pavlík a Antonín Odehnal, 1912–1915; viz LN Orientace 10. října 2015).

Záhada identity

Kniha o Zacherlově paláci je souborem textů významných teoretiků. Znalec Plečnikova díla Damjan Prelovšek přibližuje soutěž na budovu, kterou Zacherl zadal v roce 1900 studentům Wagnerova ateliéru vídeňské umělecké akademie, i jednotlivé fáze Plečnikova vítězného návrhu – od ještě secesní verze, kdy průčelí pokrývá květinový dekor, až k definitivnímu střídmému modernistickému projektu. Ve svém dalším textu se zabývá vztahem architekta a jeho klienta. Maďarský badatel a expert na středoevropskou moderní architekturu a urbanismus Ákos Moravánszky a český teoretik Jindřich Vybíral, který nedávno vydal monografii Plečnikova a Kotěrova spolužáka z vídeňských studií a krnovského rodáka Leopolda Bauera, se zabývají průčelím Zacherlova paláce z různých aspektů.

K tématu konstrukce paláce přispěl další plečnikovský expert a přední vídeňský architekt Boris Podrecca ve svém rozhovoru s architektem Peterem Zacherlem, jedním z dnešních majitelů domu a editorů knihy. Nechybí ani příspěvek Kennetha Framptona, legendy oboru teorie moderní architektury, který je autorem závěrečné stati „Zacherlův palác a záhada identity“. Mimochodem, většina zmíněných autorů se před dvaceti lety (to ten čas běží!) podílela na textu rozsáhlé publikace Josip Plečnik – architekt Pražského hradu, která vyšla u příležitosti velké plečnikovské výstavy v roce 1996.

Postupně se tak daří podrobně mapovat dílo slovinského architekta, kromě řady Plečnikových monografií již vyšly publikace o téměř všech jeho významných stavbách, ale třeba i o jím navržených sakrálních předmětech. Dala by se z nich sestavit pěkná knihovnička. Doufejme, že se podobných knížek dočkají i práce našich architektů, jako byli Kotěra, Gočár, Krejcar, Havlíček s Honzíkem a mnozí další.

Autor:

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Rozvod, má prohra. Voříšek o synech, bohu Nedvědovi i bláznivé dietě

Premium Evropský titul, zlato se Spartou, reprezentační srazy v pověstném hotelu Praha i rady od idolu Pavla Nedvěda, ale taky...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě
Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě

Pražští jogíni se 21. června poprvé připojili k ostatním jogínům, aby s nimi oslavili Mezinárodní den jógy. Oslavy se zúčastnilo 400 jogínů a sešli...

Mohlo by vás zajímat