Díky Fantově důrazu na detail i stylu budovy si lze téměř kdekoliv v budově všímat dekorativních prvků, ozdobných mřížek a zábradlí.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Člověk, který vkročí do místnosti s vysokým stropem lehce získá dojem, že podlaha, na níž stojí, tam původně nebyla a lustr visel o hodně výše nad hlavami úředníků, než je tomu dnes.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V některých místech se Fanta designově skutečně „vyřádil“. Příkladem může být například předimenzovaný lustr v zasedací místnosti číslo 306.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Už během krátké návštěvy tak návštěvníka lehce uchvátí stylová celistvost, snad i proto se budova zdá z vnitřku menší, než pro oko pozorovatele venku.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Záměrně předimenzovaný lustr v jednom ze salonků. Je taktéž z pera Josefa Fanty.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Reziduum dob minulých. Popelníček na chodbě ministerstva, dnes již ponechaný jen jako dekorace.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na dokončení stavby nakonec stačil rozpočet 32,5 milionu korun, už na tehdejší dobu tedy vyšel velice úsporně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stavba byla zahájena v roce 1928 firmou Antonína Belady.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zlí jazykové označovali Fantův výtvor, na svou dobu méně „jásavý“ než většina staveb z té doby, za poslední secesní budovu Evropy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Soutěž na nepřehlédnutelnou budovu vyhrál mezi pěti dalšími kolegy hyperaktivní architekt Josef Fanta. Ten se i přes posměšky ze strany tehdejších architektů rozhodl postavit ministerstvo ve směsici historismu a neoklasicismu, dekorace nechal vyvést v secesním stylu - na nich se podílelo 14 umělců.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Svůj vlastní specifický název s přívlastky jako palác nebo komplex stavba nikdy nezískala, neboť byla pro ministerstvo průmyslu postavena a toto využití jí zůstalo vlastní až do dnešních dní.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Přechod z Fantových interiérů do moderních chodeb stejný jako přechod do úplně jiné budovy. Na Fantu tu upomínají jen velká kruhová okna.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Fantova ruka naprosto nepřehlednutelně prostupuje celou budovou. Nadaný český architekt totiž rád kromě samotné budovy navrhoval i všemožné vybavení interiérů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Mramorové schodiště vedoucí od vchodu rotundou.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Mramorový salonek, ve kterém by měly být vystaveny zbraně ze zbrojovky Uherský Brod.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Rozmary historie, které si s budovami v našel seriálů často rozverně pohrávají, se ministerstvu průmyslu a obchodu však vyhnuly, snad pro konstantnímu přichýlení k momentálně vládnoucí nomenklatuře.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jednací salonek, který ministři a zaměstnanci běžně využívají.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na pozdně secesní výzdobě se podílelo 14 umělců.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Během dne otevřených dveří bude k vidění také dílo špičkových českých sklářů a bižuteristů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výhled na Hradčany z posledního patra ministerstva.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Průčelí rotundy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Součástí expozic bude i výstava vzácných gramofonových desek.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Plastiky ve venkovní rotundě.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Místo kopule Fanta původně zamýšlel obyčejné cimbuří, jaké můžeme vidět třeba na kostelech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pod luxfery na podlaze atria se nachází ministerský archiv.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V prostorech kopule v září 2003 hořelo.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Výhled ze střešní kopule.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Mramorové schodiště vedoucí k venkovní rotundě na východní straně budovy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vitrážové okno v kopuli ministerstva, pod kterým se nachází atrium budovy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Atrium ministerstva průmyslu a obchodu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stavba budovy probíhala mezi lety 1929 - 1931.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Požár v kopuli ministerstva způsobil svetr odložený na reflektor.
Autor: ARCHIV HZS
Hasičům trvalo jen půl hodiny, než požár zkrotili.
Autor: ARCHIV HZS