náhledy
Model areálu připravený na den otevřených dveří.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jedna z laboratoří v nové moderní budově ústavu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Holý a jeho tým se také přiblížili k jedné ze zatím nedostižných met – vyléčení nemoci AIDS.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zpět ke kořenům - periodická soustava prvků.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Hned první lék vyvinutý jeho týmem znamenal zásadní posun, jehož výsledkem bylo antiherpetikum Duviragel.
Autor: Petr Topič, MAFRA
O patenty patřící ústavu se stará soukromá společnost.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Místní kantýna.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Takto sedával ve své kanceláři profesor Holý.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vše v kanceláři Antonína Holého zůstalo téměř na svém místě.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Profesoru Holému vděčí rozpočet ústavu za masivní příjmy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na střešní zahradě se scházejí v rámci Happy Hours pracovníci ústavu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nedílnou součástí rozpočtu ústavu jsou příjmy z licenčních poplatků z patentů vědců.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pracovna Antonína Holého v jejím původním stavu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kontrukce budovy je zhotovena ze železobetonového skeletu s částečně proskleným obvodovým pláštěm.
Autor: Petr Topič, MAFRA
I hodiny tu nesou logo ústavu ve tvaru benzenového jádra.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Když procházíte chodbami ústavu, pod nekonečnými proudy úhledně upravených kabelů, a nahlížíte do bílých laboratoří, nutně vás musí napadnout, že hned v další místnosti možná již dnes nebo třeba zítra dojde k průlomu, o kterém se bude psát po celém světě.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pohled ze střechy nové budovy dokončené v roce 2015.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Schodiště historické budovy vybavené novým výtahem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Některá místa ústavu mají speciální režim - třeba na virologii chodí vědci ve skafandrech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Laboratoř v prostorech historické budovy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V ústavu pracuje nyní na šest stovek vědců.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Chemici během minulého režimu nerušeně pracovali na vývoji nových látek, úspěchy zaznamenal především na ústavu působící legendární Antonín Holý, jehož patenty výrazně pomáhaly, a stále pomáhají, rozpočtu celého ústavu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na svou dobu byla nová část stavby moderně vybavena – měla podlahové topení, laboratoře byly členěné symetricky a vybavena byla také hygienickými smyčkami.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kvůli potřebě nových laboratoří a místa pro umístění objemné techniky bylo rozšířeno severovýchodní křídlo původní historické budovy podle požadavků tehdějších badatelů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zemědělci bádali uvnitř budovy nerušeně celý zbytek trvání první republiky i během druhé světové války. Po roce 1945 však zanikl garant stavby, Strana agrární, a budova tak přešla do vlastnictví státu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
„Původní historická budova dnešního ÚOCHB je dílo pozoruhodné svojí klasickou dimenzí a kvalitou, vylepšenou moderními prvky právě nastupujícího purismu a elegantním, velmi účelným členěním jednotlivých částí budovy,“ vysvětluje ve svém textu o historii areálu ústavu jeho emeritní vědecký pracovník Juraj Harmatha.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Menu místní kantýny. Stejně jako chemické vzorce psané na sklo.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Jednoduše řešeným křídlům stavby jasně dominuje monumentální průčelí centrální části.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Trakt spojující historickou budovu s novým „květákem“.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Posluchárna, ve které přednášejí i nobelisté.
Autor: Petr Topič, MAFRA
O podobu budovy se postaral architekt Josef Záruba-Pfeffermann, spolu s dvěma svými spolupracovníky Janem Zázvorkou a Janem Gillarem.
Autor: Petr Topič, MAFRA