V meziválečném období byl chrám Nejsvětějšího srdce Páně místem čilé života, ale také oprav. Interiér stále nebyl zcela hotov, velkou část financí na provoz totiž pohlcovaly opravy zjištěných chyb.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Z části je chrám Nejsvětějšího srdce Páně skutečně komunitní stavbou, což mu vtisklo jistý ráz který mu vydržel dodnes.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Lavice, oltář, kříže a další vybavení kostela se stávají předmětem sbírek organizovaných nadšenci z farní komunity.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Sám Plečnik netrpělivě nad stavbou dohlížel, jak se zmiňuje Farní věstník z téhož roku: „…dlel v Praze projektant našeho kostela pan profesor Plečnik, který pilně docházel na staveniště a bedlivě sledoval postup práce. Ve své šlechetné obětavosti nám bezplatně vypracoval další potřebné detailní plány a výkresy.“
Autor: Petr Topič, MAFRA
Celá budova díky barevným přechodům a kamenům vystupující z omítky vypadá jako by byla zahalena do typického červeno-bílého královského pláště přezdívaného hermelín.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Už v červnu 1930 si stavbaři mohli odměřit na svých zdech výšku pěti metrů, stavba postupovala celkem svižně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
O stavbu se starala firma Nekvasil, se kterou se mohly čtenáři potkat už při vyprávění o Husově sboru ve Vršovicích.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Hodiny? Jedná se fakticky o obrovské věžní okno, jehož průměr dosahuje bezmála 8 metrů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Dominantou kostela je široká věž dosahující výšky přes čtyřicet metrů, na jejímž vrcholu se nachází obrovská měděná báň osazená čtyřmetrovým křížem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Interiéry byly řešeny značně progresivně, například tím, že prostor pro kněží a samotná loď kostela tvoří jednolitý celek, nejsou od sebe nijak odděleny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zdejší krypta je považována za nejspirituálnější Plečnikův prostor.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Základní kámen byl posvěcen symbolicky 28. října 1928 biskupem Antonínem Podlahou.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Plečnik se chtěl zřejmě do ponoramatu Vinohrad zapsat, protože poslední návrh, podle odhadů v ceně 100 tisíc, odevzdal gratis jako dar budoucímu chrámu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Velká část interiéru kostela vznikla jen díky darům a sbírkám mezi občany.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Báň s křížem na střeše věže má upomínat na královské jablko.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Z jednatřiceti návrhů si komise nevybrala, touha dát Vinohradům jejich vlastního Plečnika byla ale zřejmě silnější.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nová soutěž byla vypsána v roce 1919, v komisi posuzující návrhy seděly některé těžké váhy české architektury jako Jan Kotěra či Josef Fanta.
Autor: Petr Topič, MAFRA
První návrh architekta Antonína Mikeše v podobě baziliky v pseudorománském stylu byl však smeten ze stolu a mezi architektonickou obcí tak začal vzrušený mumraj.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Odhadované náklady výstavby se měly pohybovat okolo 2-3 milionů, v té době žádné drobné ani mezi tehdejšími předchůdci developerů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Církevní hodnostáři odmítali začátek celého kolotoče ohledně stavby chrámu odsouhlasit, dokud nebude zcela jisté, že se pro ní najdou dostatečné finance.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Nová farnost vznikla první ledna 1914 a už dva měsíce poté městská kronika eviduje vznik Spolku pro vybudování katolického chrámu Páně na Královských Vinohradech.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Královské Vinohrady vznikly jako obec v roce 1867, ale už za třináct let bylo toto rychle se rozvíjející předměstí Prahy povýšeno na město.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Šikmé rampy ve věží kostela.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Hodiny jsou kvůli své velikosti často poruchové.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V roce 2018 dostane kostel nový oltář, a to podle návrhu Josefa Pleskota a Norberta Schmidta.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Střecha z měděných plátů bude zřejmě potřebovat opravy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pohled na náměstí ze střechy síně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Věž je osazena největšími hodinami v Česku.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pohled skrze okno-ciferník na věži.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Farář Jan Houkal se snaží, aby byl kostel živoucím organizmem.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V budově mají svou klubovnu třeba skauti.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Stavba byla dokončena v roce 1932.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kostel žije snad ještě bohatším životem, než za první republiky.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Fasáda s vystupujícími kameny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Plečnik navrhl také úpravy náměstí, k těm však nikdy nedošlo.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kostel se stal neodmyslitelnou dominantou náměstí Jiřího z Poděbrad.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Fasáda kostela má upomínat na královský hermelín.
Autor: Petr Topič, MAFRA