Vlevo Michnův palác v téměř původní podobě.
Autor: Petr Topič, MAFRA
První zmínky o osídlení v těchto místech jsou až z dvanáctého století.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Slavnostní sál pro zasedání nejvyššího orgánu ČOS.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Téměř každý detail odkazuje na historii sokolské tradice.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Své prostory mělo během temné kapitoly českých dějin v Tyršově domě i nacistické Hitlerjugend.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V roce 1921 byl Michnův palác klasifikován jako ruina.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Do architektury Tyršova domu se promítla řada dobových stylů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Strop v atriu rizalitu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V Michnově paláci byly pod ochrannými skly ponechány nákresy původních štukatérů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
ČOS je dodnes organizována na základě žup.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na lehce předimenzované secesní schody shlíží moderní pojetí pánů Tyrše a Fügnera.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Četné tabule na chodbách „Tyršáku“ se věnují různým formám cvičení.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V patře pod střechou dnes funguje hostel.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na čelní straně fasády byl ponechán výsek původních fresek.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Několik sokolů zahynulo v Mathausenu, Berlíně či Praze.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vnitřní sály domu stále slouží jako konferenční prostory.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ikonická tělocvična, ze které nacisté v roce 1941 sundali veškerou sokolskou výzdobu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Celých sto padesát let spravovala tehdejší Michnův palác vojenská správa.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Zdeněk Bartůněk, který působí v Tyršově domě už od roku 1964 ukazuje, jak vypadal prominentní lazaret nacistické vojenské správy.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Tyršova socha na předním nádvoří.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na zasedání vrcholného orgánu ČOS stále dohlíží i sám Miroslava Tyrše.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ve vnitřním nádvoří je umístěn památník členům představenstva ČOS. Většina z nich zahynula v Osvětimi.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Secesní detail schodiště vedoucího k mramorovému sálu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ve zdech Tyršova domu je stále živo, prostory v nich má například Český olympijský výbor.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Přední nádvoří za bránou z Újezdu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Z balkónku vpravo sledoval Masaryk slavnostní otevření areálu v roce 1925.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pohled na Tyršův dům z Újezda.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Rizalit Michnova paláce z roku 1921 a dnes.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Střecha Tyršova domu skýtá jeden z nejhezčích pohledů na Hradčany.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Kvůli spodní vodě bylo potřeba nejdříve vytvořit pod bazénem velkou železobetonovou vanu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
V místě dnešního parkoviště se před první světovou válkou nacházela jednopatrová vojenská budova zvaná quarré.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Reliéf na stěně tělocvičny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Dnes se už střecha domu ke slunění nevyužívá, je totiž oplechovaná.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Atrium před vrátnicí funguje jako mini verze muzea Tyršova domu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
I nejmenší detaily se udržují dobové, kusová výroba nových by se finančně nevyplatila.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Na střeše Tyršova domu fungovaly za první republiky sluneční lázně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Bazén ve sklepeních využívá Univerzita Karlova už od šedesátých let.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Vpravo tělocvična přistavěná v rámci Krásného projektu v roce 1925.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Ze střechy je dobře vidět na Petřín, ze kterého sokolové čerpali vodu pro vnitřní bazén.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Pohled na nádvoří od brány ze Všehrdovy ulice.
Autor: Petr Topič, MAFRA