Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Recyklování je jediný možný způsob, nerostným bohatstvím se musí šetřit, říká šperkařka

Design

  5:41
Prsteny, náušnice i náhrdelníky vyrábí z recyklovaných kovů, protože je podle ní jedině takový přístup ohleduplný. „Podle průzkumů trhu šperkařský průmysl roste, ale poptávka po recyklovaných kovech klesá. Důvodem je to, že používat 100% recyklované materiály je dražší. Věřím tomu, že recyklování je správné a měli bychom šetřit nerostným bohatstvím, ale na druhou stranu - těžba je obživou pro mnohé komunity,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz designérka Radka Junová.

Drahé kovy se tradičně vždycky recyklovaly, dává to smysl, protože je v tom hodně peněz. Takže to není žádná převratná novinka. O co se ale snažím já, je nenakupovat žádné drahé kovy vytěžené tradičním způsobem a používat jen zlato a stříbro, které je 100% recyklované nebo fairtrade zlato a fairmined stříbro. foto: Jewellery by Juna

Lidovky.cz: Své šperky vyrábíte z recyklovaného stříbra, co si pod tím mám představit?
Drahé kovy se tradičně recyklovaly, dává to smysl, protože je v tom hodně peněz. Takže to není žádná převratná novinka. O co se ale snažím já, je nenakupovat žádné drahé kovy vytěžené tradičním způsobem a používat jen zlato a stříbro, které je 100% recyklované nebo fairtrade zlato a fairmined stříbro. Bohužel konvenční získávání drahých kovů je často velice nešetrné k životnímu prostředí a lidem, kteří se na těžbě a zpracování podílejí.

Bohužel konvenční získávání drahých kovů je často velice nešetrné k životnímu...
Podle průzkumů trhu šperkařský průmysl roste, ale poptávka po recyklovaných...

Podle průzkumů trhu šperkařský průmysl roste, ale poptávka po recyklovaných kovech klesá. Důvodem je to, že používat 100% recyklované materiály je dražší. Mně to ale přijde jako nesmyslný a také neohleduplný přístup. Zlato a stříbro se v malých množstvích používá v různých odvětvích, v nemocnicích, laptopech, telefonech, ve fotografii a mnoha dalších. Ale nerecykluje se, protože je to náročné. Já ale věřím, že je lepší investovat do recyklace, protože nás to učí spotřebovat méně a přemýšlet o tom, co používáme a zneužíváme.

V posledních letech existují i firmy, které přijdou ‘vyluxovat’ zlatý a stříbrný prach z dílny: z koberců, stěn, děr v podlaze. Mně to přijde jako skvělý a smysluplný způsob, jak minimalizovat odpad a finanční ztráty. Z toho důvodu o tom ráda mluvím. Ale i další aspekty moji výroby jsou pro mě důležité, možná ještě více než samotná recyklace. Například se snažím nepoužívat při výrobě chemikálie, které nejsou nezbytně nutné, nebo plasty. Zároveň se zaměřuji na tradiční výrobní techniky, při kterých nejsem tolik závislá na elektřině. I to je důvod, proč třeba vůbec nepracuji s bílým zlatem a nepoužívám rhodium na stříbrné šperky.

Lidovky.cz: Kde stříbro kupujete?
Recyklované stříbro, které používáme, se prodává pod značkou ECOSILVER. Naším dodavatelem je firma Cooksonsgold, která patří k těm největším na britském trhu. Stříbro se recykluje ve Španělsku a ke každému nákupu dostanete certifikát pravosti.

Radka Junová

Život designérky Radky Junové je svázán s Prahou, kde vyrostla a vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu, ale také jihoanglickým Brightonem, kde již téměř 15 let žije. Právě v Anglii se opět vrátila k umělecké tvorbě, která ji provázela od dětství a začala se věnovat šperku. Po té co objevila svět udržitelné módy, se v roce 2014 rozhodla vytvořit svoji vlastní značku šperků Juna. Ta je založena na etickém přístupu, respektu lidem, přírodě i ekonomice a používání recyklovaných, fairtrade a fairmined drahých kovů. Její originální šperky, které jsou často inspirovány přírodními elementy a symbolismem, si našly své zákazníky nejen v České republice a Velké Británii, kde má šperkařskou dílnu, ale například i v USA nebo Singapuru. V Praze pořádá workshopy, rámci kterých je možné nahlédnout pod pokličku šperkařství a vyrobit si vlastní jednoduchý šperk.

Radka Junová

Mým cílem je však postupně zvyšovat obsah fairmined stříbra v naší hlavní kolekci. Věřím tomu, že recyklování je správné a měli bychom šetřit nerostným bohatstvím, ale na druhou stranu, těžba je obživou pro mnohé komunity. Myslím si proto, že ti, kteří jsou zapojeny do jedné z iniciativ (Fairtrade, Fairmined) a dbají o ochranu životního prostředí, si určitě zaslouží naši podporu. Tyto dvě iniciativy navíc dohlíží na to, aby horníci a jejich rodiny dostávali férovou cenu za kovy a tím pádem podporují lokální ekonomiku. Musíme se naučit přemýšlet globálně, protože i když se nám mohou problémy pracovníků ve zlatých dolech v chudších zemích zdát vzdálené, je nepopiratelné, že život na naší planetě je propojený a každá akce vyvolá reakci, která nás dříve či později ovlivní.

Bohužel naše výroba je zatím ještě malá a nejsme ti, kteří si diktují podmínky a nastavují poptávku. Proto třeba máme problém zajistit některé komponenty jako například uzávěry na náušnice od dodavatelů, kteří sdílí všechny naše zásady. Doufám, že to se ale do budoucna změní, nejen tím, že my porosteme, ale že i další výrobci začnou o světě přemýšlet trochu jinak, odpovědněji.

Lidovky.cz: Co je vám inspirací, kde ji hledáte?
Šperkařství se učíte celý život a moje šperky jsou často ovlivněny technikami, které mě právě zajímají. Ráda používám tradiční techniky, a přestože utrácím neuvěřitelné peníze za nové nářadí, tak se snažím tyto tradiční zlatnické způsoby ctít. Vedoucí šperkařského oboru, který jsem studovala v Anglii, vždy říkala, že opravdový zlatník potřebuje oheň, kladivo a pilku. To je samozřejmě přehnané, ale musím říct, že tato zdlouhavá zlatnická práce s minimálním nářadím ve mně nechala jisté stopy.

Lidovky.cz: Jak vybíráte kameny, které při výrobě používáte?
Moje kolegyně Giulia často cestuje a vozí kameny z celého světa, které nám vybrušuje brusič z Brightonu. Bohužel tyhle kousky jdou většinou do místních obchodů a nikdy se na naše e-shopy nedostanou.

Pro naše stálé kolekce nakupujeme kameny od firmy Nineteen48, což je vlastně neziskovka ze Srí Lanky, která dohlíží na lidská práva a také se snaží, aby brusiči dostávali spravedlivě zaplaceno, a učí je používat ochranné oblečení. Jedním z největších problémů brusičů minerálů a drahých kamenů je silikóza, onemocnění plic způsobené dlouhodobým vdechováním prachu z broušení. Většina kamenů a korálků se v dnešní době brousí v Číně a Indii, tedy v zemích, kde se lidský život chudých vrstev příliš neřeší.

Dalším naším dodavatelem je například firma Kernowcraft, což je v podstatě parta hipíků z anglického Cornwallu. I když některé jejich produkty nemají úplně dohledatelný původ, pracuji s nimi už dlouho a věřím, že vědomě neporušují svoje zásady.

S čím trochu bojujeme, jsou diamanty. V současné době používáme diamanty jedné belgické firmy, která je vyrábí v laboratoři. Stále od nich čekáme na prohlášení ohledně využívání energií, která je potřeba k jejich výrobě. Přeci jen simulují proces trvající miliony let. Ale stále to považuji za lepší variantu než podporovat obchod s diamanty. To je věc, která mě spolehlivě dokáže vždycky rozčílit.

V dílně

Lidovky.cz: Žijete v Anglii a do Česka jezdíte jen na skok. Co vám na životě tam vyhovuje více?
V Anglii žiji už 15 let od svých dvaceti, tedy vlastně celý můj dospělý život a těžko se mi to srovnává. Určitě je jednodušší v Anglii podnikat. Po mých zkušenostech se zakládáním firmy a získáním dovozní a výrobní značky na Puncovním úřadě v Česku jsem ráda, že mám základnu tady. Ale v Praze jsem poměrně často, tak jednou za dva měsíce. Začala jsem pořádat workshopy, na které si mohou lidé přijít vyrobit originální šperky.

Hodně mi vyhovuje ten multikulturní život v Británii, je to samozřejmě problematické ve spoustě věcech, ale na druhou stranu je to obohacující a zajímavé. Mám také ráda anglickou ohleduplnost a to, že člověk má informace z první ruky. Myslím, že to je jedna z výhod anglicky mluvících zemí a nevýhoda těch menších. Přijde mi, že jsme v Česku občas tak trochu odříznuti od dění a některé informace se k nám díky jisté jazykové bariéře dostávají zkreslené.

Lidovky.cz: Jaké ohlasy mají v Anglii vaše šperky?
Zákazníci v Anglii určitě oceňují mojí snahu o udržitelnost. Žiju navíc v Brightonu, což je poměrně progresivní město. Naše zástupkyně v parlamentu je jediným poslancem za stranu zelených a jejím cílem je z Brightonu udělat město udržitelného šperku. Navíc jsem 50 kilometrů od Londýna, což je pro mě obrovská výhoda.

V Brightonu existuje úžasná skupina nezávislých značek a dohromady jsme vytvořily skupinu Udržitelné mody (Brighton Sustainable Fashion Group) a ačkoliv je to hodně neoficiální sdružení, dohromady organizujeme řadu akcí. Díky vzájemné podpoře se mi podařilo získat dobrou zákaznickou základnu. Lidé mohou ke mně přijít v podstatě kdykoliv a tak se celkem velká část mojí práce točí kolem předělávek starých šperků. A to mě asi ze všeho baví nejvíc.

Lidovky.cz: Šperky všechny vyrábíte sama ručně? Co je nejpracnější?
Většina šperků je vyrobena ručně, jen na některé šperky mám vyrobenou formu a odlitky mi dělá firma, od které nakupuji certifikované kovy. Je to jeden z mála výrobců šperků, který má podobný náhled na věc jako my. I když bych rád vyráběla všechno sama nebo tedy společně s mými kolegyněmi, které mi s výrobou pomáhají, tak to bohužel není možné, protože by šperky byly skoro neprodejné. Více než půlka naší produkce jde do obchodů, a musíme proto udržovat cenu na určité úrovni.

Lidovky.cz: Nosíte své šperky?
Snažím se. Jsem ale závislá na špercích, a často a ráda nosím šperky jiných designérů. Poslední dobou se je ale snažím omezit, protože jsem zjistila, že jsem vlastně celkem dobrá chodící reklama. 

Bohužel naše výroba je zatím ještě malá a nejsme ti, kteří si diktují podmínky...

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodla, že si založíte vlastní značku šperků?
V roce 2014 jsem si dokončila šperkařský kurz na zasazování kamenů kousek od Brightonu a vedoucí kurzu mi nakonec nabídla práci. To byla moje první šperkařská placená práce, předtím to byl spíš koníček. Po pár měsících mých všetečných dotazů jsem se naštvala, že se nikdo z mých kolegů nezajímá o původ materiálů, které jsme používali, a tak jsem si řekla, že to udělám jinak a líp. Hodně naivní představa. 

Jsem ale ráda, že jsem to vydržela a nenechala se odradit. Mám před sebou ještě dlouhou cestu, ale myslím, že jsem zatím duši ďáblu nezaprodala. Šperky jsou poměrně kontroverzní odvětví a udržitelnost a jakákoliv etika je spíše výjimkou. Většina výrobců i zákazníků přivírá oči před realitou. A bohužel to není případ jen šperků, ale i oděvního průmyslu a mnoha dalších odvětví.