Pondělí 2. srpna 2021, svátek má Gustav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

V Sudetech se skrývají pravé poklady moderní architektury, patří k nim i Zenkerova vila

Design

  5:00
Nejen ve velkých městech můžeme nalézt architektonické perly. Některé se skrývají i na venkově v místech, kde by je člověk nehledal. Na jedno takové se dnes podíváme.

Dílo neznámého autora. Zenkerova vila je zvenku nenápadná stavba, která skrývá špičkový interiér ve stylu art deco. foto: Zdeněk Lukeš

Abertamy (německy Abertham) je městečko v Karlovarském kraji, leží ve výšce 900 metrů nad mořem a patří ke známým rekreačním střediskům Krušných hor. Kdysi to bylo významné královské horní město, kde se těžilo stříbro a cín, což dokládá i městský znak s hornickými motivy. Jenže v devatenáctém století město zchudlo, pak se tu těžila jen rašelina.

Terárium
Interiér zastřešené lodžie

A tak se proslavilo jinak – v Abertamech vznikla řada malých firem, které vyráběly ve světě proslulé rukavice typu glacé z jemných kůzlečích, jehněčích nebo ovčích kožek. Zakladatelem výroby byl v roce 1853 zdejší rodák a vídeňský obchodník Adalbert Eberhart. Po druhé světové válce byly tyto manufaktury spojeny do národního podniku Rukavičkářské závody. Výroba zde skončila na sklonku devadesátých let a dnes tuto historii dokládá pouze stálá expozice abertamského rukavičkářství v budově radnice na náměstí.

Zenkerova vila

Naštěstí tu ale zůstala ještě jedna stavba spjatá s touto profesí, kterou najdeme pár kroků za radnicí. Jedná se o památkově chráněnou vilu čp. 286. Byla postavena v roce 1927 podle projektu neznámého architekta (v obci se traduje, že snad šlo o Švýcara, ale některé prvky mi spíš evokují tvorbu krnovského rodáka a významného vídeňského projektanta Leopolda Bauera, který pracoval pro průmyslníky například na Šumavě, v Jizerských horách i v Brně). Stavebníky byli potomci zakladatele rodinné rukavičkářské továrny (ta stojí dodnes při Jáchymovské ulici) a Eberhartova příbuzného Barnabáše Zenkera, Albert a Kamil Zenkerové.

Původně to byl poměrně nenápadný objekt na zhruba čtvercovém půdorysu s nárožními válcovými arkýři a strmou valbovou střechou s velkými vikýři, dodatečně byl však dům doplněn ještě o lodžii na štíhlých cihlových pilířích v úrovni horního patra. Majitel domu k tomuto zásahu přistoupil proto, že jeho dcerka byla upoutána na invalidní vozík a na zřejmě zprvu otevřené, později zasklené terase měla pro sebe prostor s krásnou vyhlídkou do krajiny, jíž dominuje hora Plešivec (1028 m n. m.).

Zenkerova vila byla původně obklopena romantickou zahradou, z níž ale bohužel zbyla jen pergola a kamenná mísa ve stylu vídeňské secese, podepřená čtveřicí žab. Vstoupíme-li však do domu, čeká nás tam řada překvapení. Z malé předsíně se vchází do rozlehlého obývacího pokoje se zimní zahradou a řadou prvků ve stylu pozdního art deco: kruhové stropní niky, dýhové a mramorové obklady stěn, kamenné terárium, výsuvná (tzv. americká) okna, prosklená dveřní křídla s kovovým pláštěm nebo původní svítidla…

Dveřní křídla

Dveřní křídla

Vše je v zachovalém stavu, ale naneštěstí degradované mnoha necitlivými zásahy do interiéru z doby, kdy se po původních majitelích slehla zem a prostor využívalo ředitelství lesnického učiliště. Originální je i aerodynamicky tvarované zábradlí schodiště do patra, kde se nacházejí ložnice a pracovna majitele v jednom z válcovitých arkýřů, kde najdeme i designově zajímavé nástěnné lampy.

Mimořádně působivé je zařízení koupelny s obklady stěn z růžového mramoru a nadstardardním vybavením včetně masážního koutu nebo do skříní zabudované sanitární zařízení v ložnicích. Zachovaly se i původní armatury včetně kohoutků.

Dozvuky totality

Do Zenkerovy vily jsem se dostal laskavostí architekta Václava Kouby z Karlových Varů, mj. autora bohužel stále nedokončené obnovy náměstí. Dům je dnes nemovitou kulturní památkou ve vlastnictví města a počítá se s jeho rekonstrukcí. Doufejme, že se na ni najdou finanční prostředky a objekt získá vhodné a důstojné využití, protože takových staveb není u nás mnoho. Jsou dokumentem důmyslu architektů i inženýrů a také velkorysosti svých majitelů, kteří je neváhali oslovit, ať už pocházeli z Německa, Švýcarska, anebo Vídně. Stopy jejich činnosti v oblasti Sudet bohužel mizí.

V totalitní éře byly tyto domy ničeny, unikátní vnitřní zařízení se rozkradlo nebo vyhodilo na smetiště. Z dětství pamatuji dobu, kdy se dal v Jablonci nebo Liberci za pár korun koupit unikátní nábytek ze slavných vídeňských uměleckých dílen Wiener Werkstätte, který má dnes mimořádnou sběratelskou hodnotu…

Autor: