Bydlet ve svém a nemuset platit hypotéku, to je ideál většiny lidí a podle průzkumu se celkem 39 procentům z nich už takový sen splnil. Následuje 16 procent lidí, kteří sice už také mají vlastní bydlení, ale musí jej splácet. Když je dáme do jednoho pytle s těmi, co splácet nemusí, dá se říct, že ve vlastním bydlí celkem 55 procent obyvatel.
ČTĚTE TAKÉ: |
To se zdá jako slušné číslo, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi ale zaostáváme. Podíl bytů v osobním vlastnictví na celkovém bytovém fondu v České republice je u nás například o čtvrtinu nižší než v Nizozemí.
A zatím to nevypadá, že by u nás osobní vlastnictví mělo být v dohledné době na vzestupu. Celkem 80 procent z těch, co dosud vlastní bydlení nemají, jej ani neplánuje – tedy alespoň ne v příštím roce. A důvod? Polovina oslovených na to jednoduše nemá peníze.
Neochota se zadlužovat
A ti, co je mají, se bojí zadlužovat. Není divu, zadlužení domácností raketově roste. V březnu se aktuální dluhy Čechů vyšplhaly podle České národní banky na 1 bilion a 123 miliard korun, což je meziročně skoro šedesátimiliardový nárůst.
Neochota k zadlužení panuje podle průzkumu zejména mezi starší generací. Nutno ale dodat, že ne každý nutně prahne po domečku se zahrádkou nebo po minibytu v developerském projektu, který by byl jen a jen jeho. Zhruba třetina lidí zkrátka po vlastním bydlení netouží, protože třeba preferuje bydlení v nájmu.
Jednoznačným snem těch, co po něm touží, je bydlet v rodinném domě. Když do toho zahrneme pasivní domy a dřevostavby, chtějí mít mezi svojí a sousedovou domácností odstup v podobě nějaké květeny dvě třetiny lidí.
Zajímavé je, že pokud jde o byty, lidé si raději koupí byt v paneláku než v novostavbě. A pak že panelákům už zvoní hrana.
Nejdůležitějším faktorem při výběru bydlení je pro 83 procent obyvatel České republiky cena, následují lokalita, velikost bytu, počet pokojů, infrastruktura, komfort a blízkost k zaměstnání. Nejméně pak kupující zajímá blízkost k centru nebo k městu. To poněkud popírá teorii, že bydlení v satelitních městečkách, která jsou odříznutá, už lidi netáhne. Nebo je to jinak? Jak vysvětluje Lucie Doležalová ze společnosti Crestyl, záleží na kvalitě daného projektu.
„Zájemci o bydlení v rodinných domech vyhledávají už více než jen malé domky na miniaturních pozemcích v satelitních městečkách a dle našich průzkumů jsou v případě kvalitního projektu ochotni dojíždět do práce až 50 kilometrů,“ říká.
Když vlastní byt, tak s hypotékou
Pokud jde o způsob financování, skoro polovina by dala přednost hypotéce. O tom svědčí i letošní rekordní růst hypotečního trhu. Hypoteční banky v průběhu března poskytly více než šest tisíc hypoték v celkovém objemu 10,32 miliardy korun. V součtu za celé první čtvrtletí objem sjednaných hypoték dosáhl 28,4 miliardy korun, což je druhý nejlepší výsledek v historii.
Důvody hypotečního šílenství zůstávají stejné. Klíčovou roli v růstu objemu poskytnutých hypoték hrají rekordně nízké úrokové sazby, pokles cenové hladiny nemovitostí, odložená poptávka z let 2009 až 2010, ale i mediálně „rozmáznuté“ navýšení sazeb DPH.
Ti, co jsou ochotni se zadlužit, mají ale určité limity. Jak vyplývá z průzkumu, nejčastější volba výše hypotéky je mezi lidmi jeden milion, který by chtěli splácet maximálně dvacet let. Více jsou pak ochotni se zadlužit lidé s vysokoškolským vzděláním, a to klidně do výše dvou milionů. Také na měsíční splátky nejsou lidé ochotní platit horentní sumy.
Téměř polovina lidí by měsíčně splácela maximálně deset tisíc korun. Favoritem mezi hypotékami jsou ty s pevnou úrokovou sazbou s fixací na pět let. To potvrzuje i Rita Gabrielová z Hypoteční banky. „Volba fixní úrokové sazby se v poslední době – zhruba od července loňského roku – výrazněji přiklání k pětiletým fixacím, přestože ještě na začátku roku 2011 mírně převládaly fixace tříleté.
Odhadujeme, že změnu preferencí přinesla mimo jiné i výše sazeb, aktuálně nastavená velmi nízko, což je právě pro delší fixace výhodné,“ říká. A kdo z poskytování úvěrů těží nejvíce? Pokud by si respondenti měli zvolit jednu finanční společnost, zřídili by si hypotéku nejčastěji u České spořitelny (30 procent), dále u Komerční banky (19 procent) či Raiffeisenbank (13 procent). Zajímavým zjištěním je, že nejčastěji by Českou spořitelnu volily starší ročníky a lidé se základním vzděláním. Realita podílů na trhu je trochu jiná.
Rodinné domy a pozemky zdražují
Jedničkou na trhu je Hypoteční banka, která loni dosáhla téměř třetinového tržního podílu. Za ní pak následuje Česká spořitelna. Jak to bude s vývojem hypotečního trhu, závisí na výši úrokových sazeb a cenách bydlení. I když ceny bytů dosud mírně klesají, třetina lidí počítá s tím, že v nejbližších pěti letech mírně porostou. Faktem je, že rodinné domy a pozemky zdražují. Když odhlédneme od hypoték, hodně lidí by na koupi vlastního bydlení využilo stavební spoření (45 procent) nebo vlastní zdroje (44 procent).
Stavební spořitelny sice v prvním čtvrtletí poskytly úvěry za 9,2 miliardy korun, což znamená v meziročním srovnání nárůst o dvě procenta, k oslavám ale mají daleko. Trend nově poskytovaných úvěrů se vyvíjí mizerně. Zatímco v lednu spořitelny meziročně rostly o více než polovinu, v březnu už v porovnání se stejným obdobím loňského roku zaostávaly o 18,5 procenta.
