Ve Sklářském muzeu je k vidění několik Roubíčkových skleněných lustrů a jejich návrhů i ukázky dalších výtvarných prací vytvořených z tohoto materiálu. Větší část realizovaných svítidel, která často zdobí či zdobila budovy v zahraničí, si lze prohlédnout na rozměrných fotografiích.
Lustr pro Washington i karlovarský Thermal
Lustry Roubíček navrhl například pro radnici v německém Riegelsbergu, československé velvyslanectví ve Washingtonu, pražský hotel InterContinental, karlovarský hotel Thermal, kongresovou halu v německém Coburgu nebo divadlo v Mostě.
Výtvarník říká, že k navrhování lustrů se dostal zvláštním způsobem, aniž o to příliš stál. Oslovil ho architekt Jan Šrámek a jeho žena Alena, když se stavěla nová budova československého velvyslanectví v Londýně. "Přišli za mnou, protože jsme se znali, že neexistuje pořádný lustr, jestli bych nebyl ochotný něco udělat. A já to udělal, ale to jsem neměl dělat, protože od té doby ode mě architekti nechtějí nic jiného než lustry," vzpomínal na zahájení výstavy s úsměvem.
Velká cena na Expu v Bruselu 58
Roubíček významně přispěl k tomu, že se sklo začalo používat jako materiál ve volné sochařské tvorbě. Účastnil se například světové výstavy Expo v Bruselu v roce 1958, kde získal Velkou cenu za svou rozměrnou abstraktní prostorovou kompozici nazvanou Sklo - hmota - tvar - výraz. Jeho práce mohli lidé obdivovat i na dalších světových výstavách jako na Expo v Montrealu a v Osace a na řadě dalších míst.
