28. června 2015 7:21 Lidovky.cz > Relax > Design

Sochy, šperky, umění: Národní galerie zahajuje letní sezonu

Národní galerie v Praze zahájila čtveřicí výstav ve Veletržním paláci letní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Národní galerie v Praze zahájila čtveřicí výstav ve Veletržním paláci letní... | foto: ČTK

Národní galerie v Praze čtveřicí výstav ve Veletržním paláci zahajuje letní výstavní sezonu. Představí mimo jiné práce letošních absolventů pražské Akademie výtvarných umění či málo známého architekta Lubora Marka. Spolu s výstavami bude otevřen také nový pop up obchod galerie Září, který vznikne nad knihkupectvím v prostorách Malé dvorany.

V paláci Kinských dnes začíná výstava mistrů současné japonské kaligrafie. Prostor dostala tradičnější i avantgardní tvorba, japonská kaligrafie se tak představí v širokém spektru různých typů písma a jednotlivých stylů. Národní galerie v Praze tím pokračuje v přehlídce nejnovějších děl současných mistrů z celého Japonska.

Výstava absolventů 18 ateliérů Akademie výtvarných umění je pravidelným zakončením akademického roku a studia tentokrát 49 studentů. Absolventi ateliérů malby, kresby, grafiky, sochařství, restaurátorských škol, architektury a intermediální tvorby představují svými díly pestrou instalaci, kterou letos kurátorsky uspořádal Tomáš Hříbek a architekt výstavy Peter Požár.

Retrospektivní výstavu připravila Národní galerie architektovi Luboru Markovi (1915 až 2000). Patří do generace tvůrců, kteří vstoupili do praxe těsně před druhou světovou válkou a stali se většinou takzvanou ztracenou generací. Známé jsou jeho horské stavby, mnoho jeho projektů však zůstalo nerealizováno.

Národní galerie v Praze zahájila čtveřicí výstav ve Veletržním paláci letní...
Národní galerie v Praze zahájila čtveřicí výstav ve Veletržním paláci letní...

V roce 1941 byla v protektorátu Čechy a Morava vyhlášena stavební uzávěra, která donutila architekty k přerušení činnosti. „Generace, do níž patřil i Lubor Marek, neměla možnost zařazení mezi funkcionalistické tvůrce, zároveň si ale nestihla vypracovat vlastní rukopis. Po válce ji přehlušili mladí studenti a další rozvoj zastavil pseudohistorismus diktovaný socialistickým realismem,“ uvádí kurátorka výstavy Radomíra Sedláková. Historicko-politická nepřízeň odsunula většinu architektů Markovy generace na vedlejší kolej.

Po válce měl vlastní kancelář na Slovensku, v níž se věnoval především Nízkým Tatrám. Navrhoval hotelové stavby či stanici lanovek na Chopok. Po návratu do Prahy v roce 1950 nastoupil do Studijního a typizačního ústavu, kde mimo jiné navrhl svoji zřejmě nejpopulárnější stavbu - malý provizorní školní pavilon. Jako mnohokrát opakovaný typový projekt však zůstal bezejmenný.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz