130 let
Citronová energie. Drobný objekt Josepha Beuyse Capri-Batterie je metaforou přírodní energie a ukázkou novodobé práce s transcendentální symbolikou barev.

Citronová energie. Drobný objekt Josepha Beuyse Capri-Batterie je metaforou přírodní energie a ukázkou novodobé práce s transcendentální symbolikou barev. | foto: OOA-S, o.s.

Stará mystika a nové formy v DOXu

Design
  •   14:10
Rudolf Steiner byl filozofem, spisovatelem, architektem, osobitým myslitelem a zakladatelem antropozofie. Dodnes se osvědčuje jeho systém výuky v tzv. waldorfských školách, podle jeho receptur se stále vyrábí přírodní kosmetika. A neustále se o něj zajímají výtvarní umělci.

Dílo Rudolfa Steinera (1861-1925) lze těžko shrnout do pár vět. Je jisté, že na přelomu 19. a 20. století Steinerovy myšlenky oslovovaly řadu lidí. Zdály se nabízet cestu k pochopení světa, na nějž už nestačilo ani náboženství, ani věda. Vytvořil učení, ve kterém se propojovalo obojí, mystika i racionalita. Ovlivnil pedagogiku, medicínu, ale i řadu umělců. Na počátku minulého století k nim patřili třeba průkopník abstrakce Piet Mondrian nebo řada tanečníků, které ovlivnil svou ideou eurytmie. Dnes na steineriány narazíme jen zřídka, ovšem současná výstava v Centru současného umění DOX úspěšně argumentuje, že řadu děl současného umění můžeme číst ako dialog se Steinerovým myšlením.

Výstava vznikla na základě spolupráce mezi Muzeem užitého a

Výstava

Rudolf Steiner a současné umění Centrum současného umění DOX Praha 7, Poupětova 1

do 12. září 2011

současného umění MAK ve Vídni, Kunstmuseem Wolfsburg a Kunstmuseem Stuttgart. Najdeme na ní díla slavných umělců, které by nás nikdy nenapadlo spojovat: Josepha Beuyse, Anishe Kapoora nebo třeba Karla Malicha. Je dobře, že jedna ze zastávek expozice je i v Praze. Mezi klady výstavy patří i zapojení českých umělců do světových souvislostí. Mystická díla Josefa Váchala z počátku 20. století i drátové plastiky a pastely zmiňovaného Karla Malicha z jeho konce do výstavy skvěle zapadají. A je jedno, jestli jde o bezprostřední reakcí na svět Steinerových myšlenek, nebo jen projev, které jsou k němu pozoruhodným způsobem paralelní, V ní ostatně nejde o dokazování přímého vlivu Steinerovy antropozofie na současné umělce, jako spíše o otevření širokého pole souvislostí mezi výtvarným uměním a dílem člověka, který se pokoušel vytvořit nový systém porozumění světu.

| Zvenku se stavba projevuje nenápadně. Na tom má velký podíl i to, jak úspěšně propojuje staré a nové do jednoho celku.

V tomto ohledu se Rudolf Steiner podobal současným umělcům, kteří také tvoří vlastní vesmíry. Sám Steiner se ale zabýval architekturou, navrhoval budovy, jejichž rozvrh a geometrické tvary odkazovaly k číselné a vztahové mystice, které byly součástí jeho myšlení. A svým způsobem byl Steiner i výtvarníkem, který psané úvahy prokládal řadou diagramů a náčrtků. Zde se objevuje jistá nesnáz: nejenže řada návštěvníků DOX nemusí Steinerovy myšlenky podrobně znát, ale mnozí z nich ani neumí německy. Vystavené dokumenty nebo tabule se tak ze schémat osvětlujících komplikované myšlenky stávají jen výtvarnými artefakty a v zásadě dekorativními předměty, což by se asi Steinerovi příliš nelíbilo. V rámci výstavy pořádá Centrum současného umění DOX široké spektrum doprovodných a vzdělávacích programů. Mimo jiné proběhne panelová diskuse na téma "Duchovní tradice v současném umění" nebo hudebně-taneční představení skupiny ME-SA, reagující na Steinerův odkaz modernímu pohybovému umění. Chystá se beseda o vlivu Steinera na českého hudebního skladatele a formálního experimentátora Aloise Hábu nebo komentované procházky "steinerovskou" Prahou s antropozofem Tomášem Boňkem. Cyklus uzavře 4. září 2011 celodenní konference diskutující o odkazu a tématech spojených s osobností a filozofií Rudolfa Steinera.

Autor: