130 let

Tereza Sluková | foto: Viktore Macánová

Rozhovor

Tvárnost a zdánlivá jednoduchost. Baví mě s porcelánem experimentovat, říká designérka

Design
  •   5:00aktualizováno  6:56
Sama říká, že se jako designérka necítí, ale její práce vypovídají o opaku. V současnosti dokončila studium na UMPRUM, ale věnuje se také sémiotice. „Porcelán nikdy nic neodpustí, na rozdíl od většiny ostatních keramických hmot má ‚tvarovou paměť‘ a i ty nejmenší chyby a deformace se po finálním výpalu znovu objeví. Porcelán je technicky náročnější,“ říká mladá designérka Tereza Sluková.

Lidovky.cz: Vystudovala jste elektronickou kulturu a sémiotiku na Univerzitě Karlově. Jak jste se dostala k porcelánu?
Studovala jsem obor Umělecké zpracování keramiky a porcelánu na Střední uměleckoprůmyslové škole svaté Anežky české v Českém Krumlově. Po delší době, kdy jsem se věnovala studiu estetiky a sémiotiky, jsem se vrátila zpět ke keramice. Současně s keramikou ale pokračuji i v sémiotice. 

Lidovky.cz: Co se vám zrovna na tomto materiálu líbí?
Na keramických hmotách je mi sympatická jejich tvárnost a zdánlivá jednoduchost. Oceňuji širokou expresivní škálu materiálu a baví mne experimentovat s jeho technickými vlastnostmi.

Porcelánové urny
Zavři pec

Lidovky.cz: Co je na práci s porcelánem specifického? A jak se liší práce s ním od práce s keramikou?
Porcelán nikdy nic neodpustí, na rozdíl od většiny ostatních keramických hmot má „tvarovou paměť“ a i ty nejmenší chyby a deformace se po finálním výpalu znovu objeví. Porcelán je technicky náročnější.

Lidovky.cz: Nyní studujete na UMPRUM v ateliéru Keramiky a porcelánu, chtěla byste se jednou živit pouze výrobou a designem?
Zatím se jako designér necítím, myslím, že ani moje současná práce tomu příliš neodpovídá. Pracuji spíš volně, a to i v případě, že se zabývám užitým tvarem, většinou se jedná o individuální kusy, které řeším jako solitéry, nebo objekty. Na druhou stranu ráda dělám i praktičtější předměty, jako třeba nádobí. V budoucnu bych samozřejmě byla ráda, kdybych se svojí tvorbou mohla živit.

Lidovky.cz: Ve vaší práci převládají motivy koček. Proč?
Neřekla bych, že převládají kočky, ale obecně ráda modeluji zvířata. Nejsou to realistické studie, ale spíše takové sentimentální stylizace, většinou s sebou nesou nějaký příběh nebo vzpomínku.

Lidovky.cz: Na kterou ze svých prací jste nejvíce pyšná?
Právě jsem dokončila bakalářské studium na UMPRUM a jsem ráda, že se mi podařilo obhájit můj finální projekt, kterým je série velkoformátových plastik nazvaná Cukrátka. Tato práce se inspiruje u cukrových soch, které byly historickým předchůdcem soch porcelánových. Velikou radost mi udělalo také zařazení mého „Manifestu mnohosti“ do letošního výběru Erste Premiere Talent Display, který byl k vidění v rámci Designbloku. Jedna ze tří porcelánových uren, které jsou součástí tohoto projektu, byla rovněž zakoupena do sbírky Moravské galerie v Brně.

Autor: Alena Pecháčková