Lidovky.cz: Vaše produkce funguje jako domácí dílna. V Česku jsou teď fenoménem bytové restaurace, galerie i obývákové koncertování. Jaká byla motivace pro založení domácí dílny? Máte kolem sebe nějaké další obdobné dílny?
Domácí dílna je skvělá věc. Do ateliéru můžete kdykoli během dne, nebo uprostřed noci, když nemůžete spát, klidně jen na hodinu. Na věci se podívat, pak jít ven a přemýšlet o nich. Neztrácím čas dojížděním a momentálně je to můj jediný možný způsob práce, protože mám dvě děti - starší dcera má 3 roky a mladší 9 měsíců. Domácí dílny jsou teď trend. Když navštívíte podobný ateliér, poznáte člověka ze všech stran, tedy jeho pracovní i osobní život, a to se mi líbí. Ateliér doma jsme založili z praktických důvodů, zatím funguje a to je skvělé.
Lidovky.cz: Hodně se ve své práci věnujete dětské tematice. Přivedly Vás k tomu vlastní děti, nebo je v tom jiný důvod?
Prací pro děti se zabývám pod značkou Mazzel přibližně dva roky. Já se věnuji hračkám a ilustracím, některé věci pak vymýšlíme společně s mým manželem Lukášem Opekarem, který je grafický designér a pomáhá mi s vizuálním stylem, aplikacemi a podobně. Dobře zpracované knížky a příběhy pro děti mě ale zajímaly vždy, stejně jako malba a kresba. Tyto obory jsou pro mě stejně důležité.
Vystřihovánky pro značku Mazzel.
Lidovky.cz: Takže z jakého entuziasmu a vzpomínek z dětství jste volně přešla k malovýrobě pro ostatní.
Je pravda, že jsme si s Lukášem vyráběli “hračky” a dávali si je jako dárek, už když jsme se poznali. Ještě mám schované papírové loutky, které pro mě vyrobil. Během studia na FUD jsme měli jednou jako klauzurní úkol zpracovat téma vizuální jídlo. Já jsem celou večeři ušila, včetně čínského malovaného porcelánu, na talíři byl chlupatý králík, knedlíky, brusinková omáčka, to mě hodně bavilo. Lukáš animoval krátké filmy podle vlastních ilustrací. Takže téma hračka se nás spíše nepřestalo držet.
Lidovky.cz: Píšete dětské knížky, malujete ilustrace, navrhujete hračky i aplikace pro iPady. Zajímalo by mě, co je v dnešní době náročnější, právě ten iPad a práce s novou technologií, nebo stará dobrá klasika, dětská knížka a ilustrace k ní?
Práce na knize a aplikaci se liší především ve finální produkci. Pro knihu i aplikaci vymyslíte koncept, nakreslíte ilustrace. Aplikaci ale musíte naprogramovat, to je krok navíc oproti knize. Nakonec i distribuce hry pro iPad je je dost odlišná, nahrání na AppStore je poměrně náročný a odlidštěný proces. Při tvorbě ilustrací je potřeba počítat s tím, že obrázky budou na obrazovce malé, je nutné také navrhnout grafiku uživatelského rozhraní. Je to úkol minimálně pro dva lidi. Práce a výroba knihy je oproti tomu osobnější, více se můžu soustředit na její obsah. Takže těžší jsou aplikace.
PexePexe je vlastní hra pro tablety navržená a ilustrovaná Anetou Erlerovou...
Lidovky.cz: A co má větší úspěch? Je pravda, že dnešní děti prahnou jen po digitálních hračkách?
Pěkných knížek je mnoho, stále vycházejí a navíc můžeme vybírat z těch starých, které jsou snad nejkrásnější. Aplikace se nedělají dlouho a vycházejí nejrůznější kvality, krásných je méně a vyniknou. Aplikace se stahuje po celém světě, naše PexePexe hrají děti například v Indii, to je zase velká výhoda. Vydat a prodat knihu ve stejném nákladu by bylo o dost náročnější. Děti digitální hračky milují, iPad je pro ně jako magnet. Neměli bychom ale dovolit, aby znali jen to. Knížkou můžete dítě uklidnit před spaním (to u tabletu nehrozí). Při prohlížení knihy vzniká větší prostor pro dialog a hlubší prožitek. S iPadem můžete vzdělávat, dítě je tím tak fascinováno, že se vydrží koukat i na něco, co by jej v tištěné podobě třeba tolik nebavilo. Každé má svoje.
Lidovky.cz: Jelikož jste takto mimo oficiální proud, tedy mimo tradiční velké obchodní řetězce s hračkami a knihami, jak budujete zákaznickou základnu?
Propagaci bych měla věnovat určitě více času, to se stále učím. Produkty Mazzelu se dají najít v několika obchodech v centru Prahy. Informace o nás šíříme na sociálních sítích. Aplikaci pro iPad PexePexe lze stáhnout zadarmo na AppStore. Lidé si o značce řeknou sami, když je zaujme, to je nejlepší. Pomalu zkoušíme, jaké věci fungují, co lidé chtějí a hlavně co baví nás a naše děti.
Výtvarnice má sovji značku hraček nazvanou Mazzel.
Lidovky.cz: Kde berete inspiraci?
Rodina je moje nekonečná inspirace. Na FaVU v ateliéru Václava Stratila jsem malovala svoji mamku v příbězích, které jsem znala z jejího vyprávění, bez použití fotografie, třeba jak cvičila judo. Teď kreslím svoje dcery a jejich příběhy. Ráda dělám chvíli dětské ilustrace, maluji, občas vyrobím hračku. Práci potřebuji střídat, teď třeba dokončuji dětskou knížku, vymýšlím potisk na šátky a zároveň se těším, až budu zase malovat na větší formát, střádám si na to sílu i nápady. Taky se chci připojit k tomu, aby děti koukali do kvalitních dětských ilustrací, nejlépe zpracovaných klasickými technikami, kde je každá linka a barva trochu jiná a jejich součástí je i určitá nedokonalost.
Lidovky.cz: Je to možná hodně troufalé, ale dokáže se takto malý projekt bytového ateliéru v dnešní době uživit?
Mazzel je pro nás zatím ještě „hobby“. Pokud bychom se značce věnovali na plný úvazek, tak věřím, že ano. Není to však naše priorita.
