27. prosince 2018 6:01 Lidovky.cz > Relax > Design

V každém šperku se toho ukrývá mnohem více než je na první pohled znát, říká designérka

Designérka a malířka Daniela Komatović | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Designérka a malířka Daniela Komatović | foto: Daniela Komatović

Poznáte je na první pohled, protože mají jedno společné, jsou velmi originální, ale přesto krásné a nositelné. Ačkoli její šperky na přehlídkách českého designu často nepotkáte, patří mezi nejúspěšnější české designérky. Jak vlastně vznikají? „Všechno, co na mých špercích pozorujete, nevzniklo nahodile. Hraju si s barvami, až architektonickými kompozicemi, a při samotném rozkreslování jednotlivých modelů i s čísly a geometrií. V každém šperku se toho mnoho ukrývá, o čem ti, co si ho koupí, nemají ani tušení,“ říká Daniela Komatović v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Vaše tvorba je charakteristická a v našem prostoru ojedinělá tím, že dokážete propojit vkus s exkluzivitou, která není jednoduchá. Jak přichází nápady a co bývá inspirací?
Nápady přicházejí kdykoli bez zaklepání, během jakékoli běžné denní činnosti. Musím vás zklamat, rozkvetlou alejí se přitom neprocházím. K vytváření mých kolekcí šperků mě inspirují hlavně témata, kterými se zabývám, a která mě baví. Jako je umění, geometrie, rafinovaný minimalismus, historie nebo i vesmír.

Lidovky.cz: Mohla byste o každém svém šperku něco říct, kdyby se vás někdo ptal?
Důležitý je pro mě nápad, vtip a zajímavá forma. Každá má kolekce se točí kolem nějakého tématu. Všechny mají jedno společné, a to jsou důmyslné kompozice z barevných drahých kamenů nebo pravých perel. Všechno, co na mých špercích pozorujete, nevzniklo nahodile. Hraju si s barvami, až architektonickými kompozicemi, a při samotném rozkreslování jednotlivých modelů i s čísly a geometrií. V každém šperku se toho mnoho ukrývá, o čem ti, co si ho koupí, nemají ani tušení.

Šperky jsou vyrobeny výhradně ze zlata, diamantů, drahých kamenů, sladkovodních...
Drahé kameny a pravé perly jsou hlavním prvkem v kolekcích

Lidovky.cz: Který je nejoblíbenější a proč?
Nemohu říct, že mám nějaké své šperky raději. Můžu jen podotknout, že nejraději navrhuji prsteny. Každý je úplně jiný, a přesto se dá poznat, že všechny pocházejí z mé dílny. To mě na nich baví.

Lidovky.cz: Co je na vaší práci nejobtížnější? 
Jednoznačně výroba. Vždycky mám více nápadů, než samotných realizací. Kolikrát se musím některých vzdát, protože jsou jednoduše nevyrobitelné. Často se musím krotit i kvůli výrobním nákladům. Pracuji pouze se zlatem a drahými kameny a musím si hlídat finální cenu klenotů, které navrhuji, aby byly vůbec prodejné. Navíc navrhuji šperky hlavně z čistých geometrických ploch, které vyžadují mnohem více času a preciznosti, než je pro výrobu šperků běžné. Obtížná jsou také různá atypická fasování kamenů, která si vymýšlím.

Lidovky.cz: Jak se chráníte před tím, aby vám vaše nápady někdo nemohl ukradnout?
Všechno co vytvořím, hned vyfotím a zveřejním. To je jediný způsob, jak se dá doložit, že jste právě vy autorem. A sázím na to, že ti, kteří se spokojí s pouhou kopií, jsou naštěstí pořád v menšině. Originál je prostě nezaměnitelný. Fajnšmekři to vědí.

Lidovky.cz: Potýkáte se či jste se někdy potýkala se závistí?
Osobně se s ní nepotýkám, nebo o tom alespoň nevím, a spíš se snažím v lidech závist nevyvolávat. V každém případě nechci, aby mi někdo záviděl, nejsem paní dokonalá a mám také své mouchy a problémy. Jen o nich nemluvím, a tak si možná někdo může myslet, že jsem se narodila pod šťastnou hvězdou. Závist je patologický jev a lidé, kteří jsou tím postiženi, ubližují především sami sobě. Závist zatemňuje myšlení a může vyústit i v nějaký fatální neplánovaný čin, a proto by se s tím lidé měli naučit pracovat.

Safír a diamant

Lidovky.cz: Co vás baví nejvíce?
Těžko říct, všechny mé tvůrčí činnosti mě baví. Malování je vášeň, grafický design jsou nápady a využívání šedé kůry mozkové na maximum, makro fotografie znamená neustálé objevování a design šperků je něco naprosto spontánního, v čem jsem se neočekávaně našla a co mi jde s přirozenou lehkostí a jistotou. Nejvíce mě baví a vyhovuje ta různorodost.

Lidovky.cz: Zaujala vás nějaká kniha či film v poslední době a čím?
Filmy moc nesleduji, raději si čtu a využívám vlastní představivosti. Teď mám právě rozečtenou knihu Příběh umění, kterou napsal Ernst Hans Gombrich. Už jsem jí jednou před dlouhými lety četla a nyní jsem se k ní opět s radostí vrátila. Je naprosto skvělá.

Lidovky.cz: Které vlastnosti si u lidí nejvíce ceníte?
Slušnost a ohleduplnost.

Lidovky.cz: Co děláte, když zrovna netvoříte?
Čtu si, vařím, uklízím, peru a servisuji své tři muže, se kterými žiju v domácnosti. Jezdím na kolečkových bruslích, na kole nebo lyžuji. Chodím do divadla nebo na výstavy do galerií. Teď začínám trochu více i cestovat a poznávat svět. Občas si také něco ušiju.

Lidovky.cz: Jaký máte vztah k fyzické práci?
Velmi kladný, už i proto, že jsou má povolání spíše sedavého typu. Jsem docela dříč a tahoun a umím zabrat, třeba i s lopatou. Navíc si u fyzické práce krásně psychicky odpočinu.

Lidovky.cz: Kterou práci byste nechtěla dělat a proč? A kterou práci byste nedělala ani kdyby byla takzvaně placená zlatem?
Nemohla bych dělat monotónní práci, například v továrně, pořád stejný pohyb. Já jsem hyperaktivní, a už takhle je pro mě těžké sedět spoustu hodin u počítače. Pořád vstávám a někam odbíhám. Také bych nemohla být třeba učitelem, které s velkou úctou obdivuji. Nemám trpělivost někomu něco vysvětlovat, navíc zlobivým a drzým dětem, kterých je ve třídách stále více a více, takže tuhle práci bych nedělala, ani kdyby byla placená zlatem, a to bohužel navíc ani není. Tímto smekám před všemi učiteli a profesory. Nicméně si myslím, že když člověk nemá co jíst, měl by vzít za vděk jakoukoli prací.

Lidovky.cz: Které náboženství či filosofie je vám nejbližší a čím?
Já jsem neznaboh. Věřím jen ve slušnost, ohleduplnost, skromnost, upřímnost a pokoru. Abych se mohla večer podívat do zrcadla sama sobě do očí, nepotřebuji být součástí náboženství či vyznavačem nějaké oficiální filosofie. To je moje filosofie bytí.

Lidovky.cz: Co je pro vás v životě momentálně nejdůležitější a jak se vaše priority v životě proměňovaly?
Výrazně se proměnily až s příchodem dětí. Nejdůležitější je pro mě rodina, to je můj hnací motor a hned za ní moje práce. A samozřejmě zdraví, které potřebuji, abych se mohla o mou rodinu starat a vykonávat svoje profese a prostě vůbec dělat všechno, co mě baví.

Lidovky.cz: Co je v lidské společnosti nejméně spravedlivé?
Smrt, vybírá si náhodně bez jakékoli logiky a pravidel. A bohužel pořád ještě postavení žen.

Lidovky.cz: A neúnosné?
Když někdo ubližuje dětem. To je absolutně neúnosné, to mi hlava nebere.

Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz