Více než polovina lidí v Nizozemí žije pod úrovní mořské hladiny. Jak moře stoupá, je stále komplikovanější najít půdu, na níž by se dalo stavět. Jednoduchým řešením jsou proto plovoucí domy, jichž se v zemi polderů dnes nachází stovky. Koncept „plovoucí architektury“ se dá ale využít i u veřejných staveb či dokonce v zemědělství.
Na vlnách se tak nemusí vznášet jen obytné domy. Nizozemská společnost Beladon plánuje na podzim tohoto roku výstavbu hypermoderního plovoucího kravína přímo ve vodách rotterdamského přístavu. Hlavní myšlenkou projektu Floating Farm je smysluplné využití vodních ploch v pobřežních městech, které se často potýkají s nedostatkem volného stavebního prostoru. Dalším úkolem pontonového kravína by mělo být snížení množství znečištění pocházející od nákladních aut, jenž zásobují velká města čerstvými potravinami.
V první patře stáj, v přízemí skleníky a mlékárna
Dvoupatrová plovoucí farma by měla být zřízena na ploše 1,2 hektaru. Domov zde najde až 40 krav, které by mohly dojit téměř 1000 litrů mléka denně. „Farma je projektována jako soběstačná jednotka,“ říká tisková mluvčí a manželka majitele firmy Beladon Minke van Wingerdenová. „První patro komplexu bude sloužit jako stáj, přízemí pak jako mlékárna. Návštěvníci si tak mohou koupit mléčné produkty - sýry, máslo a jogurty přímo na místě. Ve spodním patře budou umístěny také skleníky, v nichž se bude pěstovat píce pro dobytek,“ popisuje van Wingerdenová.
Celosvětové využití
Koncept plovoucích farem by se v budoucnu mohl rozšířit do dalších světových metropolí ležících na pobřeží - Singapur, Tokio nebo New York, velkoměsta, která ohrožuje stoupající vodní hladina, by tak získala přístup k ekologicky vyprodukovaným potravinám. „Nemusí jít jen o plovoucí obytné zóny, možné je také vystavět pontonové skleníky s ovocem a zeleninou nebo slepičí farmy,“ myslí si architekti.
Městské mléko - produkty plánované farmy
Plovoucí hospodářství dosud existuje jen v podobě projektové grafiky a animace. Již letos na podzim by se však mohlo začít s výstavbou. O pár měsíců později by stáj mohly začít obývat první dojnice. Společnost teď čeká na poslední povolení. Úřady se obávají především nadměrného zápachu. I na tento problém však architekti našli řešení. Podlaha stáje má být vyrobena ze speciální membrány, která by nepříjemnému pachu měla zabránit. Močůvka by odtékala malými otvory v podlaze do speciálního sběrného nádrže pod povrchem, hnůj by měli sbírat malí roboti.
Celý projekt by měl vyjít na necelé dva a půl milionu euro (necelých 70 milionů korun). Peníze pochází od soukromých investorů a investičního fondu Sofie, který spadá pod rotterdamský městský přístav.
Krávy high-tech nepotřebují
Podle některých odborníků však projekt plovoucí farmy nepřinese nic nového. „Nepřipadá mi to jako nějaké obzvlášť originální řešení,“ řekl deníku Spiegel Wilhelm Windisch z mnichovské technické univerzity „Plovoucí hypermoderní kravín není o nic lepší než dobře zařízená stáj na souši. Pontonová farma je nesrovnatelně dražší a nenabízí žádná skutečně inovativní řešení ve věci životní úrovně chovaných zvířat ani ochrany životního prostředí,“ myslí si vědec.
Nejisté je i to, zda moderní skleníky s LED osvětlením budou schopny vyprodukovat dostatečné množství krmiva pro 40 ustájených zvířat. V případě, že kravín bude muset být zásobován senem a siláží z jiných zdrojů než vlastních, bude znečištění životního prostředí stejné, jako kdyby byly do města rovnou přiváženy mléčné výrobky z venkovních farem.
Vodní kravín přiláká turisty
Město Rotterdam přesto chápe projekt jako šanci. Přístav totiž doufá, že se tím mimo jiné vyřeší problém nevyužitých vodních ploch. Staré přístavní doky jsou dnes příliš malé - stále větší kontejnerové lodi se do nich nevejdou. Ideálně se proto hodí pro plovoucí stavby všeho druhu. Kravín bude navíc pozoruhodnou atrakcí.
Floating Farm Rotterdam from Eline Wieland on Vimeo.
