Úterý 24. listopadu 2020svátek má Emílie 4 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Včelí plástev ozvučená hudbou. Na břehu islandského Reykjavíku se koncerty odehrávají v unikátní budově

Ledovec na pobřeží. Kongresové centrum s koncertním sálem dánského studia... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ledovec na pobřeží. Kongresové centrum s koncertním sálem dánského studia... | foto: HARPA

Mimořádnou architekturu určenou kulturním svatostánkům nemusíme hledat jen v předních a největších světových metropolích. Najdeme ji i na místech mnohem menších: třeba na Islandu, ostrově, kde žije méně obyvatel než třeba v Brně.

Dnešní pokračování našeho seriálu po nejzajímavějších koncertních síních celého světa nás zavede do Reykjavíku, hlavního města Islandu. Není to příliš velká metropole, napočítali bychom v ní necelých 130 000 obyvatel, což je srovnatelné množství třeba s našimi krajskými městy. Přesto se i v takto relativně malém místě rozhodli, že si tu vybudují důstojný kulturní stánek, splňující nejvyšší parametry moderní stavby.

Vestibul, do nějž proniká světlo skleněným pláštěm
Pohled na originálně řešené průčelí

Budova se nazývá Harpa a byla postavena u pobřeží Atlantského oceánu. Vznikla na pozemku, který byl původně určen pro výstavbu areálu Světového obchodního centra Reykjavíku. Podle původních plánů tu tak měl stát objekt pro kongresy s koncertním sálem, hotel, banka, další administrativní provozy, luxusní bytové domy nebo patrové garáže. Velkolepé plány však musely ustoupit finanční krizi ze sklonku první dekády tohoto století.

Gigantická plástev

Nakonec na islandském pobřeží vznikl jenom hotel a právě nové kulturní a kongresové centrum, nad nímž převzal patronát islandský stát. Stavět se začalo v roce 2007 a objekt byl dokončen o čtyři roky později. Od počátku byl hlavním uměleckým konzultantem světoznámý, původem ruský dirigent a klavírní virtuos Vladimir Ashkenazy (* 1937), který je na Islandu velmi populární, a dokonce má i tamní občanství. Není proto překvapením, že právě on řídil zahajovací koncert Islandského symfonického orchestru, který našel – vedle Islandské opery – v novém objektu zázemí.

Architektura budovy je velmi zajímavá a stojí za to se u ní chvilku zdržet. Vypadá vlastně jako takový velký krystal, který může někomu také evokovat ledovec.

Plášť tvoří ocelová konstrukce, jež trochu připomíná gigantickou včelí plástev se skleněnými panely různých barevných odstínů. Celkové šedomodré ladění z dálkových pohledů pak zase připomíná čedičový povrch islandské krajiny.

Projektanti prominentního dánského architektonického studia Henning Larsen Architects na tomto řešení spolupracovali s dánsko-islandským výtvarníkem Ólafurem Elíassonem (* 1967), který pracuje s velkými kompozicemi, v nichž hraje klíčovou roli světlo.

Za zmínku stojí i fakt, že koncertní sál slouží také operním představením, a to navzdory faktu, že zde není pro tento typ produkcí technické zázemí, což na režiséry klade značně vysoké nároky. Vedle velké hudební síně bychom zde však našli i několik menších kongresových sálů, dále restaurace, kavárny, šatny a administrativu.

Interiér koncertního sálu

A jak vznikl název stavby? Na něj byla ještě před dokončením vypsána soutěž mezi obyvateli města. Název měl mít kořeny v islandštině, ale také měl být mezinárodně srozumitelný, a pokud možno krátký, aby se dobře pamatoval. Vítězné jméno Harpa je staroislandským výrazem pro měsíc, který je spojený s oslavami nastupujícího krátkého letního období, a připomíná rovněž anglické slovo „harp“, což znamená harfa.

Pojďme si teď představit projektanty. Zmíněné studio Henning Larsen Architects založil v roce 1959 v Kodani Henning Larsen (1925–2013), který dříve spolupracoval se dvěma legendami dánské moderní architektury Arnem Jakobsenem i Jörnem Utzonem, autorem opery v Sydney. Dnes má Henning Larsen Architects přes dvě stovky zaměstnanců a jejich budovy najdeme nejen ve Skandinávii, ale také v Saúdské Arábii, Británii, Německu nebo USA. K jejich ikonickým realizacím patří operní budova v Kodani, koncertní hala v Uppsale či bytový dům Wave v dánském Vejle ve tvaru obří vlny. Největší úspěch ale slaví s islandskou budovou Harpa, která jim mimo jiné přinesla i prestižní Cenu Miese van der Rohe pro nejlepší evropskou stavbu roku 2013.

Domácí stýskání

Nová dominanta Reykjavíku dokazuje, že zajímavá a originální architektura nemusí vzniknout jen ve velkých světových metropolích. O to víc nás může mrzet, že se nepodařilo dotáhnout do cíle Kaplického projekt koncertního sálu v Českých Budějovicích, známý jako Rejnok. V tom případě neměla budova v organickém stylu politické nepřátele, naopak, budějovičtí jí většinou fandili. Nenašlo se však dost finančních prostředků pro její realizaci. Je to škoda, protože tato stavba by zapsala jihočeské město na seznam míst, kde se současné architektury nebojí.

Seriál je připravován ve spolupráci se Sdružením pro architekturu a rozvoj. 


Čeká nás válka generací, mladí jsou v depresi a naštvaní, míní klimatolog

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klimatolog, geolog, filozof a popularizátor vědy Václav Cílek dlouhá léta varuje před klimatickými změnami, před...

Za vlády České mafie. Straka vzpomíná na svou životní sezonu pod Hlinkou

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na přelomu tisíciletí si Češi podmanili hokejovou říši. Skvěli se v NHL, národní týmy sbíraly tituly. Naprosto...

Pokus, na který se zapomnělo. Z rybky z PET lahve je kapitální sumec albín

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Před čtrnácti lety vypustil Petr Fišer do nádrže ve Svatém Jiří u Chocně malou zlatou rybku.Teď je z ní 152 centimetrů...