17. října 2018 5:19 Lidovky.cz > Relax > Design

Ve znamení avantgardy. Jak vypadal funkcionalismus v Československu?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Stopy Devětsilu. Mladý malíř, scénograf proslulého Ďagilevova baletu i... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stopy Devětsilu. Mladý malíř, scénograf proslulého Ďagilevova baletu i... | foto: Ester Havlová

Za uplynulých sto let formovali tvář republiky politici, vědci, umělci i vojáci. Snad nejvýrazněji se ale na její fyzické podobě podíleli architekti. Krátký seriál připomíná styly, které na našem území po roce 1918 dominovaly. A také jména těch, kdo jim na rýsovacích prknech dávali konkrétní podobu.

Po art decu, neoklasicismu a holandském racionalismu se dnes zastavíme u konstruktivismu a funkcionalismu. Meziválečné Československo se stalo po roce 1925 jedním z center avantgardní architektury v Evropě. Podmínky k tomu byly u nás ideální – demokratický režim, investoři, kteří se nebáli moderních trendů, schopní stavitelé a talentovaní projektanti.

Hned po první světové válce se snažili zejména příslušníci nastupující generace architektů navrhovat domy i inženýrská díla z moderních materiálů, která budou vyjadřovat dynamiku doby. Styly jako historismus, secese, ale i kubismus nebo dekorativní národní sloh jim byly cizí a považovali je za překonané. Navíc nestáli o podporu nějaké nacionální architektury, chtěli se podílet na budování univerzálního stylu, o němž se domnívali, že ovládne světovou scénu.

Dům jako stroj. Jaroslav Fragner byl autorem prodejny automobilů Tatra v Kolíně...
Dům jako stroj. Jaroslav Fragner byl autorem prodejny automobilů Tatra v Kolíně...

Zprvu je zaujal takzvaný architektonický purismus, který pracoval s jednoduchými tvary, sestavenými z geometrických těles. Inspirací jim byly studie Josefa Chochola nebo práce švýcarského architekta a teoretika Le Corbusiera (vlastním jménem Charlese-Édouarda Jeannereta). Tak vznikl v roce 1922 projekt krematoria v Nymburce od autorské dvojice Bedřich Feuerstein – Bohumil Sláma. Stavbu tvořila válcová loď na půdorysu oválu, vyrůstající z obdélné podesty a ukončená rovněž střechou ve tvaru obdélníku. Architekti a Kotěrovi žáci Bohuslav Fuchs s Josefem Štěpánkem se zase snažili dát své stavbě hydroelektrárny v Háji u Mohelnice dynamické tvary vyjadřující funkci stavby ve stylu jakéhosi mašinismu. Mladé projektanty v té době rovněž oslnily americké mrakodrapy, odvážné ocelové velkoprostorové konstrukce nebo díla ze železobetonu.

Hlavními vzory se pak pro ně staly Le Corbusierovy teorie a realizace z počátku dvacátých let, ale také obdobné návrhy z okruhu avantgardní německé školy Bauhaus v Desavě, jak je projektovali Walter Gropius, Ludwig Mies van der Rohe nebo Hannes Mayer. Sledovali rovněž dění v sovětském Rusku, tedy práce tamějších konstruktivistů, a také obdobné výboje v Nizozemí, ve Skandinávii, Spojených státech amerických i v dalších zemích.

Sluneční terasa, kruhové okénko

Guruem českých avantgardistů se stal teoretik Karel Teige, který ve sdružení mladých umělců Devětsil nové tendence podporoval a zprostředkoval kontakty na další výrazná centra. Vydával rovněž sborníky, v nichž publikoval vedle sebe moderní poezii, nejnovější technické vynálezy, avantgardní fotografie, výtvarné umění (zejména nastupující abstrakci) a také architektonická díla a teoretické práce. Členové Devětsilu – literáti, výtvarníci, architekti, hudebníci nebo divadelníci – se pak scházeli v pražských nebo brněnských kavárnách a barech a diskutovali o nových trendech. Teige zval i zahraniční umělce včetně architektů, kteří u nás přednášeli. Ti naši zase cestovali po Evropě a sbírali zkušenosti.

Projektanti v tomto tvůrčím prostředí pak snadno našli klienty, kteří moderní formy podporovali a nebáli se do takových staveb investovat. Byli to nejen lidé zámožní, ale i představitelé střední třídy. Není proto divu, že v tomto prostředí vznikaly konstruktivistické stavby jako na příslovečném běžícím pásu. Hlavním vzorem byl ovšem inovátor Le Corbusier, jehož zásady funkcionalismu u nás rychle zdomácněly.

Dům jako stroj. Jaroslav Fragner byl autorem prodejny automobilů Tatra v Kolíně...

Stavělo se z betonu a oceli, oblíbené byly bílé vápenné omítky bez jakéhokoli dekoru, ploché střechy, pásová okna, sluneční terasy, rampová schodiště a další nautické prvky – třeba kruhová okénka. Vnitřní uspořádání bylo flexibilní, což umožňovala skeletová konstrukce s nosnými sloupy. Interiérové stěny pak byly snadno přemístitelné. S barvami se šetřilo, používaly se jen v detailu (okenní rámy, zábradlí, vstupní dveře…) a šlo o základní tóny červené, modré, žluté nebo zelené. Výtvarná díla z těchto staveb prakticky zmizela, neboť byla dle Le Corbusiera nadbytečná – dům sám o sobě byl proporčně dokonalý a funkčně skvělý stroj na bydlení.

Nejvýznamnějším centrem nových tendencí se stala moravská metropole Brno. Díky lidem na radnici, kteří moderní architekturu podporovali – a samozřejmě také díky progresivním investorům – vznikla řada staveb ve stylu takzvaného bílého funkcionalismu, jehož autory byli například Bohuslav Fuchs, Josef Polášek, Jan Víšek, Otto Eisler, Josef Kranz nebo Jindřich Kumpošt. Ke klíčovým stavbám pak patří Fuchsův hotel Avion, jeho školní areály nebo Moravská banka, jež vznikla ve spolupráci s Ernstem Wiesnerem – další výraznou postavou brněnské scény. Jakousi třešničkou na dortu pak byla vila rodiny Tugendhatovy, kteří si pozvali do Brna Ludwiga Miese a ten tu pak vytvořil jedno z nejvýznamnějších děl meziválečné světové architektury. Praha ovšem nezůstávala pozadu a i tady vznikly četné stavby v avantgardním stylu: Veletržní palác (Oldřich Tyl – Josef Fuchs), takzvaný první pražský mrakodrap – palác VPÚ na Žižkově od Josefa Havlíčka a Karla Honzíka, kolonie rodinných domů na Babě, Gočárův kostel ve Vršovicích či areál takzvaných Francouzských škol v Dejvicích z dílny Jana Gillara.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 2Diskuse

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!