10. února 2018 6:57 Lidovky.cz > Relax > Design

Videomapping je novodobým ohňostrojem, je zábavný, říká umělec

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Amar Mulabegović | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Amar Mulabegović | foto: projekt SIM/NEBULA

Videomapping v jeho podání mohli lidé sledovat na Pražském orloji, na kostelu sv. Ludmily na pražském náměstí míru či na Chrámu sv. Barbory v Kutné hoře. Nyní se chystá na interiér Dvořákovy síně v pražském Rudolfinu. Doprovázet ho přitom bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu. „Interiér samozřejmě skýtá mnohem větší zapeklitosti, hlavně co se týče technologické stránky. Vzhledem k tomu, že se nejedná o plochu ve smyslu čelní fasády, ale o vnitřní prostor s více stranami a navíc o výrazné délce, bylo velmi obtížné celý projekt uchopit. Byla to nejnáročnější věc, kterou jsem kdy dělal,“ říká český umělec a spoluzakladatel festivalu Signal Amar Mulabegović.

Lidovky.cz: Kde se vzala inspirace realizovat projekt SIM/NEBULA?
Ta inspirace byla momentální. Původně mělo jít o videomapping na fasádu Rudolfina. Chtěl jsem však realizovat něco nového a během jedné schůzky mě napadlo, že bychom mohli realizovat videomapping uvnitř Rudolfiny, přímo v Dvořákově síni. Už jsme navíc viděli podobné pokusy na internetu, chtěli jsme však projekt posunout a udělat videomapping nejen na přední stěnu, ale i boční stěny.

ýrazným jménem je i světově oceňované studio NOHlab, které za svoji práci sbírá významné mezinárodní ceny a mezi jeho klienty patří například skupina Pink Floyd nebo značka Chanel.
Projekt tvoří 11 vizuálních umělců. Jsou mezi nimi například Can Buyukberber a Jan Šíma, které znají lidé ze SIGNAL festivalu, jako autory některých festivalových instalací.

Lidovky.cz: Kolik umělců se na 50minutovém videomappingu podílí a jak jste je vybírali?
Projekt tvoří 11 vizuálních umělců. Jsou mezi nimi například Can Buyukberber a Jan Šíma, které znají lidé ze SIGNAL festivalu, jako autory některých festivalových instalací. Výrazným jménem je i světově oceňované studio NOHlab, které za svoji práci sbírá významné mezinárodní ceny a mezi jeho klienty patří například skupina Pink Floyd nebo značka Chanel. Výtvarného konceptu i uměleckého vedení projektu jsem se chopil já. Umělce jsem vybral na základě selekce nejvýraznějších osobností a skupin v oboru videomappingu, které sleduji.

Amar Mulabegović

Amar Mulabegović je český umělec, zabývající se grafickým designem, animacemi a video instalacemi. Je spoluzakladatelem SIGNAL festivalu, nejnavštěvovanější přehlídky světelného umění v České republice. Zároveň je zakladatelem umělecké skupiny Hyperbinary, která se věnuje vztahu mezi obrazem, zvukem a divákem. Na svém kontě má již videomapping na budovy jako Chrám sv. Barbory v Kutné hoře, kostel sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze, Staroměstský orloj či Palác Parlamentu v Bukurešti.

Lidovky.cz: Jak probíhají zkoušky se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu?
Zkouška s orchestrem je vlastně jedna z posledních věcí, na kterou při přípravách projektu dojde. Videomapping v tuto chvíli vzniká na hudební předlohu od orchestru. Vytvořili jsme na hudbu obrazy a obojí se nyní synchronizuje na základě časového kódu. Zkouška vizuálních umělců a orchestru proběhne v Rudolfinu 15. února, tedy den před představením.

Lidovky.cz: Má videomapping SIM/NEBULA nějaký umělecký koncept nebo téma?
Rozhodně ano. SIM znamená identifikační číslo jednotlivce a NEBULA je termín pro oblak. Vnímám to tedy jako oblak jednotlivců, kteří plují tímto světem. Děj 50minutového videomappingu tvoří sedm tematických částí, z nichž každá představuje jednu životní etapu. Jde vlastně o takový manifest života. Využívají se při tom technologicko-tvůrčí atributy videomappingu, VFX a motion grafiky. Na začátku jsme vymysleli názvy jednotlivých částí videomappingu, napsali jsme básně, které se s nimi pojí a nechali jsme umělce ztvárnit jejich vybranou část.

Lidovky.cz: Realizoval jste v Česku videomapping na Pražský orloj, kostel sv. Ludmily na náměstí Míru, Palladium či Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Je pro vás interiér Dvořákovy síně v Rudolfinu výzva?
Interiér samozřejmě skýtá mnohem větší zapeklitosti, hlavně co se týče technologické stránky. Vzhledem k tomu, že se nejedná o plochu ve smyslu čelní fasády, ale o vnitřní prostor s více stranami a navíc o výrazné délce, bylo velmi obtížné celý projekt uchopit. Byla to nejnáročnější věc, kterou jsem kdy dělal.

Lidovky.cz: Máte nějakou stavbu v Čechách, kterou byste chtěl namapovat? A v zahraničí?
V Česku asi není žádná, na které bych vysloveně lpěl nebo ji měl vysněnou, ale nebráním se v podstatě ničemu. V zahraničí by mě lákaly především objekty v prostoru či v přírodě z období 70. a 80. let. Brutalistické sochy či budovy, které představují spíše nějaké geometrické útvary. To by mě hodně bavilo. Socha má daleko složitější tvar než budova a to je výzva. Bylo by fajn posunout videomapping na další metu a přejít z budov například právě k sochám.

Lidovky.cz: Jak dlouho trvá než vznikne videomapping pro určitou budovu či interiér? Z jakých fází se vznik skládá?
Je to různé. Dá se říct, že od dvou měsíců až klidně do půl roku či rok. Záleží hlavně na složitosti budovy jako takové a na konceptu projektu, zda je abstraktní či narativní. Každá budova nabízí určité možnosti a dává nám určité limity. Čím jsou limity větší, tím je obtížnější vytvořit smysluplný obsah. Vždy se dá na budovy jednoduše promítat, ale aby měla projekce prvky videomappingu, a aby videomapping respektoval rysy budovy, je to mnohem složitější.

Lidovky.cz: Proč si myslíte, že je videomapping u veřejnosti tak oblíbený?
Jde o velmi atraktivní formu umění. Je velmi přímočará, tzn. není náročná na sledování a ve většině případů neřeší nějaký hlubší podtext. Videomapping je zábava ve velkém měřítku. Když to porovnám například s ohňostrojem, tak ohňostroj je mnohem méně měnitelný. Videomapping má totiž možnost hrát si s formou i obsahem. Těch možností je celá řada a myslím si, že některé z nich ještě nejsou pořádně prozkoumány.

Lidovky.cz: Co říkáte na názor, že videomapping je takový novodobý ohňostroj?
V určitém kontextu se na to lze takto dívat. Obojí se odehrává ve veřejném prostoru. Ohňostroj i videomapping sledují davy lidí a ve většině případů je pozorují s jakýmsi úžasem v očích. Videomapping má podle mě pokročilejší styl vyjádření na rozdíl od ohňostroje. Domnívám se, že časová i finanční náročnost bude podobná. Myslím si, že dělat nějaké opravdu vysoké umění ve veřejném prostoru je zcela nemožné, neboť lidé nemají přehled o všech souvislostech, které by dotyčný umělec chtěl sdělit. Videomappingy by měly být odlehčené a měly by vynikat především svou formou a kreativním zpracováním.

  • 0Diskuse


Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky


Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové
Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem řady kampaní a přednášek je především poukázat na to, že rakovina prsu může postihnout každou ženu bez ohledu na věk. Včasné nalezení nádoru značně zvyšuje šanci uzdravení.