Sobota 15. května 2021svátek má Žofie 16 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Vlastní značku založila na mateřské, začala dětskou výbavičkou. Musím pořád něco dělat, říká Lucie Ježková

Lucie Ježková Janošíková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lucie Ježková Janošíková | foto: Archiv Lucie Ježkové Janošíkové

Její firma je stejně stará jako její druhorozený syn. Právě pro něho totiž před čtyřmi lety ušila první výbavičku do dětské postýlky. Dnes zaměstnává 13 lidí a denně vyprodukuje 50 až 70 zásilek s dětským oblečením nebo jinými produkty. Značka ByLuci maminky a podnikatelky Lucie Ježkové Janošíkové patří k těm největším v Česku, její měsíční spotřeba dosahuje až patnáct set kilogramů dutého vlákna. Pořád si ale drží rodinný charakter. Jak to lze vůbec zvládnout v kombinaci s mateřstvím?

Lidovky.cz: Každý z nás má nějakou hrubou představu, kudy by chtěl, aby se jeho život ubíral. Představovala jste si někdy, že budete podnikat?
Své první podnikatelské začátky jako OSVČ jsem si vyzkoušela hned po střední škole a troufnu si říct, že jsem se v tom našla. Vyhovovala mně ta pomyslná volnost a odpovědnost pouze za sebe a své činy. Nějakou dobu jsem byla i zaměstnaná, ale vždy jsem věděla, že to nevydržím dlouho a chci mít pocit, že jsem zvládla něco vybudovat. Osobně si myslím, že jsem cílevědomá a mám velké plány a vize, takže podnikání je pro mě jedinou možností, při které vím, že se mohu realizovat.

Její firma je stejně stará jako její druhorozený syn. Právě pro něho totiž před...
Lucie Ježková Janošíková s rodinou

Lidovky.cz: První šicí stroj vám pořídil přítel, když jste byla těhotná s druhým dítětem. Jeho předpokladem asi bylo, že šití zvládnete levou zadní. Byla jste vždycky manuálně zručná?
Nevím, jestli vyloženě zručná, každopádně jsem člověk, co se nerad nudí, a neumím nic nedělat. Vždy jsem hledala možnost něco tvořit. Když jsem byla na mateřské a následné rodičovské dovolené se svou dcerou, tak jsem si tenkrát našla zálibu v pletení z papíru nebo háčkování. Představa, že bych se neměla v čem realizovat při druhém těhotenství pro mě byla naprosto neakceptovatelná.

Lucie Ježková Janošíková

Máma dvou dětí, desetileté Victorie a čtyřletého Matouše. Je zaměstnancem ve své vlastní firmě, kterou založila v roce 2017 s přítelem, právě když čekala druhé dítě. Protože se Lucie nudila a zároveň postrádala výbavu do dětské postýlky, koupil jí přítel vůbec první šicí stroj. Z jedné vlastnoručně ušité novorozenecké výbavičky jsou jich k dnešnímu dni již desetitisíce, které uspokojily zákaznice značky ByLuci. Ta je tak defakto na světě stejně dlouho jako Luciin syn a zaměstnává početnou šicí dílnu. Lucie k tomu říká: “Podnikání se tak chtě nechtě stalo mým dalším dítětem, mým koníčkem a dalším smyslem života. Občas dokážu a potřebuju trochu vypnout, ale prioritou jsou děti, a tak na nějaké koníčky a záliby čas nezbývá. Beru to ale pozitivně a i když je to občas velmi náročné, tak mám svůj život ráda.” Pokud Lucii přeci jen čas vyzbyde, ráda se věnuje četbě knih a samovzdělávání. Před založením ByLuci pracovala ve finančním oboru například jako vedoucí bankovní pobočky.

Lidovky.cz: Ptám se proto, že mě zajímá, kdo byly vaše vzory nejen v ruční výrobě, ale i v podnikání. Věnoval se těmto činnostem někdo z vaší rodiny nebo kde jste vlastně našla a hledala inspiraci?
Jednoznačně v mé rodině. Já jsem dítě, které celý život obklopovalo podnikání a to jak ze strany mých rodičů, tak ze strany prarodičů. Všichni jsou mým vzorem a hlavně mě naučili pracovitosti a vytrvalosti. Konkrétně moji rodiče podnikali v několika oborech a i když ne vždy se dařilo, tak nikdy to nevzdali a šli si za svými sny. Jako dítě jsem to nedokázala pochopit a vždy jsem tvrdila, že já podnikat nikdy nebudu, protože se u nás řešila pořád práce. Ale jak jsem vyrostla, tak jsem zjistila, že tohle byla pro mě opravdu škola, a jsem jim vděčná za to, co mně do života předali. Co se týká ruční výroby, tak to mám po své mámě a babičkách. Ženy z naší rodiny jsou ty, které se vždy přizpůsobily směru rodiny. Třeba moje mamka, když táta zavelel, že budou mít hospodu, tak začala vařit, a když řekl, že je potřeba změna oboru a bude mít autodopravu, tak se naučila na počítači a začala dělat dispečera.

Lidovky.cz: Máte ještě někde schovanou úplně první výbavičku, kterou jste ušila pro Matouše?
Zrovna nedávno mně prošla rukama, když jsem vyřazovala věci po dětech. Musím říct, že jsem se těm výrobků zasmála, ale schovala jsem si ji, protože k ní mám citový vztah. Stejně jako mám schovaný šicí stroj, který za to všechno může. Každopádně velká kvalita to není. Opravdu jsem to tenkrát neuměla a neznala ty postupy a vše se učila za pochodu. Do dneška ale používáme na našich výročních sezeních se zaměstnanci na konci roku fotku sovy, co jsem Matoušovi ušila jako prvního “muchláčka”. Do dnešního dne se při pohledu na tu fotku stydím a říkám si, jak velkou cestu jsem se svým týmem ušla.

Lidovky.cz: Teď totiž produktů šijete díky své značce tisíce. Asi není možné mít k nim nějaký osobní vztah nebo se pletu? Jaké to je, vědět, že zaopatřujete a provázíte ve startu životem tolik malých dětí, cítíte třeba i nějakou zodpovědnost?
Já bych právě naopak řekla, že mám ke každé objednávce vztah, a ač nedokážu být součástí každého vyrobeného kousku, tak svým lidem předávám hodnoty podle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Myšlenka, že já, potažmo celý náš tým jsme součástí tolika prvních dní lidských životů je něco, co ani slovy nedokážu popsat. Pro mě je to určitě jedno ze životních naplnění. Já sama mateřství beru jako nejdůležitější roli ve svém životě a stejně tak přistupuji i ke svým zákazníkům. Vím, že opravdu mnoho rodin má naše výrobky a určitě cítím zodpovědnost za to, že tyto výrobky jim musí už tak náročnou roli usnadňovat.

Lidovky.cz: Jak se to vlastně stalo, že se ze šití pro vlastní potřebu stal rodinný podnik, který vás živí? Můžete popsat, jak to všechno na začátku probíhalo?
Jako správný podnikatel a vizionář bych měla říct, že jsem měla jasný cíl a vše promyšlené do detailu, ale opak je pravdou. Vlastně jsem se plánovat dlouhodobě naučila až v posledním půl roce. Do té doby jsem vždy věci řešila za pochodu a poměrně dost zbrkle a vím, že kdybych se do těch situací dostala nyní, tak bych dělala jistě jiné závěry. Tu největší zásluhu za tím, že firma je tam, kde je, má můj přítel. On je ten, se kterým sdílím všechny mé myšlenky a vize. Je hnacím motorem, ač ve firmě moc vidět není z důvodu, že má své vlastní podnikání. Moc dobře jsem si vědoma, že bez něj by firma nebyla tam, kde je.

Lidovky.cz: A pamatujete si v podnikání zcela konkrétně nějaké milníky, například ten, kdy jste si řekla, zkusím svůj výrobek nabídnout zákazníkům za peníze?
Určitě si toho pamatuji hodně. Jedna zlomová věc byla rozhodnutí přesunout výrobu z naší domácnosti do naší první provozovny. Když jsem tenkrát přebalovala syna Matouše a našla jsem výplňový materiál i v plence, tak jsem řekla: ‘A dost, vše musí z domu.’ Tohle pro mě bylo velice zlomové a začala jsem oddělovat práci a domácnost. První věc, kterou jsem se snažila prodat, byly tepláčky. Ušila jsem si jedny pro syna a ty nafotila a zkoušela prodat. Vím, že pro mě byl tenkrát tento obchod ztrátový, protože se mně za cenu, kterou jsem je nabídla, ozvala paní, která je chtěla ale pro větší dítě, a já neuměla říct ne. Materiál mě tenkrát stál víc, než za kolik jsem je prodala. Každopádně mně díky tomu stouplo sebevědomí (směje se). 

Lidovky.cz: Teď patříte k největším na trhu, ale dvakrát jste se také s firmou ocitli před krachem, můžete tedy prosím popsat i opačné pocity, v případech, kdy podnikání nebylo zrovna „výhra“?
Aby si člověk opravdu mohl vážit sám sebe a toho co mu život nadělil, tak si musí projít i situacemi, které nejsou zrovna dvakrát záviděníhodné. Já jsem vděčná za každý den, který mohu prožít na tomto světě, a osobně si myslím, že všechno zlé je pro něco dobré. Ač ty situace nebyly zrovna příjemné a muselo se třeba u nás ve firmě propouštět, tak vás to posune. Zjistíte, že nic není samozřejmostí, a naučíte se ve všem hledat něco pozitivního.

Lidovky.cz: Jak byste značku ByLuci popsala, a to nejen z pohledu
samotných produktů, ale také vaší filozofie?
Značku tvoří z více jak padesáti procent mámy. Každá z nás jsme mámou s velkým M. Vím, že roli mateřství bereme opravdu vážně a se stejnou váhou přistupujeme právě i k ByLuci. Do výroby a všeho s tím okolo spojeného dáváme to nejlepší, co v nás a ve vztahu k našim dětem je. Úročíme zde naše zkušenosti, které nabýváme právě při výchově našich dětí. Jsme poctivá značka vyrábějící kvalitní produkty s přidanou hodnotou. Zkušenosti nás jako matek převedeme do praxe, protože moc dobře víme, co děti potřebují.

Lidovky.cz: Sledujete vy sama konkurenci na trhu s dětským zbožím? Máte nějakou příležitost se profesně setkávat, a pokud ano, jaké panují v tomto odvětví vztahy?
Možná to bude znít dost pokrytecky, ale já nevnímám žádnou značku jako svou konkurenci. Samozřejmě sleduji jiné značky, ale rozhodně je nepovažuji za konkurenci. Minimálně mě žádná z nich nepřesvědčila, že by nám mohla v něčem konkurovat. Já jednoznačně vnímám jako svou velkou výhodu náš web. Konfigurátory v našem oboru nemá nikdo a tak nějak si myslím, že ještě chvíli tomu tak bude. Do té doby se mohou konfigurátory posunout zase o krok výše. Každopádně co se týká profesního setkání, tak osobně již párkrát jsem měla tu čest si zavolat s majitelkami jiných značek a vždy to byly milé rozhovory. Já třeba, když jsem začínala, tak jsem sledovala jednu značku hodně a byla pro mě velkou inspirací a když mně od majitelky dané značky jednou dorazila objednávka na materiál, který také prodáváme. Byla to pro mě velká pocta. Takže tím bych chtěla říct, že až na malé výjimky se snažíme navzájem podporovat.

Lidovky.cz: Hodně mě také zajímá, jak se dá rozjezd firmy skloubit s péčí o miminko. Jak jste zvládala dělat zároveň mateřská a podnikatelská rozhodnutí?
Tohle je pro mě otázka hodně na tělo a abych pravdu řekla, tak se to podle mě skloubit nedá. Nejde dělat dvě věci na sto procent. A ač se to o ženách říká, že jsou mistryně multitaskingu, tak já jsem asi výjimkou. V hodně případech se mé děti staly součástí různých schůzek. Dodnes mám v paměti, že když jsem s přítelem hledala první místo naší provozovny, tak při obchůzkách jsem měla v náručí svého syna a kojila. Dodnes když mám nějaký důležitý hovor, tak děti jsou jeho součástí. Nebo třeba i při pohovorech mně tam vběhne syn. Ale to prostě k tomu patří a já to tak vnímám, že děti jsou součástí i mého pracovního života.

Lucie Ježková Janošíková s rodinou

Lucie Ježková Janošíková s rodinou

Lidovky.cz: Můžete prozradit i ostatním maminkám, jak jste si zorganizovala dělbu času mezi práci a rodinu? Využila jste školky, rodiny nebo nějaké chůvy?
Určitě umět si rozdělit čas zvlášť na práci a zvlášť na rodinu. Když pracujete, snažit se věnovat jen té práci a naopak. A ač je to opravdu hodně náročné, tak se to snažit držet. Není podle mě nic horšího než nervózní ženská, která kvůli práci křičí na své děti případně naopak a přiznám se, že i takové situace jsem zažila.A ano, všechny zmiňované způsoby jsem buď využívala nebo využívám. Zhruba tak první rok života se o syna staral více můj přítel než já. Pak jsem něco přes rok měla chůvu, která mně pomáhala i s péčí o domácnost, a nyní, ač je syn ve školce, tak je více u babičky vlivem situace a aktuálně pobývá i hodně v práci. S dcerou tím, jak je starší, tak je to lepší a je už v podstatě samostatná. Každopádně se aktuálně dostává do citlivého věku a vím, že mě bude potřebovat více. Naštěstí jsem již nyní ve stavu, kdy si mohu dovolit více se věnovat rodině a hlavně dětem.

Lidovky.cz: Děti postupně rostou, Matoušovi jsou čtyři, dceři deset. Do jakých produktů se v budoucnu chystáte pustit?
Možná se to bude zdát divné, ale aktuálně připravuji v naší nabídce nový výrobek, který značky podobného zaměření, jako je ta naše, v nabídce vůbec nemají a přitom se hodí k těm nejmenším dětem. Ale určitě pro ty starší děti chystáme už dlouhodobě značku oblečení, jen pořád není čas to dotáhnout. Vizí mám zatím stále plno.

Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Pojistky před soudem. Případem rozsáhlých pojistných podvodů se škodou zhruba... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Revmatoidní artritida může zkrátit život až o 15 let, varuje imunoložka

MUDr. Zuzana Humlová Ph.D. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Morové rány, pandemie tuberkulózy či cholery jako příčiny smrti medicína už takřka pohřbila. Nebezpečí ale číhá i u...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome ničí rakety odpálené z Gazy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

5 tipů na aktivity s nejmenšími nejen v době pandemie
5 tipů na aktivity s nejmenšími nejen v době pandemie

Dochází vám nápady, co s miminkem nebo batolátkem podnikat? Máme pro vás tipy, které zaručeně vykouzlí pořádný úsměv na tvářích. A také víme, které...