„Stav, ve kterém se vnitřní část nachází, je havarijní a nemůžeme tam pouštět nikoho. Vypadá to tam katastrofálně,“ řekla Krnáčová. Při hledání místa pro galerii moderního umění mělo město podle ní vytipováno několik lokalit. Nakonec se ale rozhodlo pro bývalý pomník, který by podle Krnáčové muselo město stejně buď zbourat, nebo opravit.
Autoři loga Národní galerie: ‚Neopisovali jsme.‘ Zakázka za 1,3 milionu korun vyvolala diskuse |
Studii, která bude sloužit jako podklad konkrétního projektu, vytvoří NG. Materiál určí, co v podzemí bude nebo kdo bude nositel programu. Opírat se podle Fajta bude o dřívější stavebně-technickou studii. Na základě studie vytvořené NG začne příprava samotného projektu. Na studii začne NG pracovat hned po podpisu memoranda s hlavním městem.
V prostoru má vzniknout kulturně-vzdělávací centrum, které NG pracovně nazývá centrem současného umění. Má podpořit mladou generaci výtvarníků a zároveň připomenout historii pomníku a totalitního Československa. „Teprve se ale budeme zabývat obsahem. Lokalita má tak obrovskou symbolickou hodnotu, že je třeba ji připomenout. To, k čemu to podzemí sloužilo, nebude zapomenuto,“ řekl Fajt. Při přípravě studie bude NG spolupracovat s Prahou 7, Institutem plánování a rozvoje i památkáři.
Vznikne prostor pro výstavy i streetart komunitu
Podzemí bude rozděleno do čtyř částí. V jedné z nich bude hlavní výstavní sál, pak tu bude prostor pro prezentaci historie místa včetně nerealizovaných návrhů úpravy hrany Letné a další sál by měl představit komunistický totalitní režim. Poslední by sloužil street art komunitě. Opravena bude stropní deska. Podle Fajta na povrchu nic nevznikne, veškeré práce se uskuteční v podzemí.
Invaze v obrazech. Národní galerie na nových výstavách ukáže i Koudelkovy slavné fotografie |
Kdy nová galerie vznikne, není jasné. Podle Fajta by to ale v případě, že se nevyskytnou žádné komplikace, mohlo být v rozmezí tří až pěti let.
ČKA označila postup vedení Prahy za krajně nevhodný. „Pro dané místo je nutné najít vhodné využití a jemu podřídit řešení celého prostoru včetně širšího kontextu. Ideálním nástrojem je otevřená architektonická soutěž, která přinese Praze různorodé návrhy a názory na řešení místa,“ uvedl člen Představenstva ČKA Milan Svoboda. Dobře zorganizovaná soutěž je podle něj nejlepším způsobem, jak nalézt řešení prostoru i zhotovitele projektu.
Záměr magistrátu kritizuje vedení Prahy 7. „Je to nepřijatelný postup a je smutné, že je v tom zapojena i NG. Po volbách bude tedy co napravovat, protože jakákoliv oprava tohoto místa musí být maximálně citlivá, dobře projednaná a pouze na základě mezinárodní architektonické soutěže,“ uvedl Mirovský. „Celé to působí tak, že se hnutí ANO snaží na poslední chvíli postavit primátorce pomník,“ uvedl na začátku srpna starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě). Krnáčová v úterý výtky Prahy 7 odmítla.
Knížák se musí omluvit řediteli Národní galerie Fajtovi. Ústavní soud zamítl jeho stížnost |
Jeden z nejbizarnějších evropských komunistických monumentů byl po šestileté výstavbě odhalen v roce 1955, kdy se éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, blížila ke konci. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. I přesto pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku rozhodli až začátkem 60. let.
Počátkem 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly kulturní akce. Největší byla výstava Totalitní zóna, během níž začalo z útrob pomníku zprvu pirátsky vysílat Radio 1, tehdy jako Radio Stalin.