Lidovky.cz: Pletařství je s naší historií úzce spjaté. Patří Česká republika stále mezi špičky v oboru?
Obrovské pletárny se stovkami strojů jsou dnes hlavně v Číně a Indii. V rámci Evropy patří ale Česká republika společně se Slovenskem stále ke špičce. Největším centrem pro vývoj pletacích strojů, a tedy i inovaci výrobků, je ale nepochybně v současné době severní Itálie.
Lidovky.cz: Je těžké se vypořádat se zahraniční konkurencí?
Záleží na tom, kdo jsou vaši zákazníci a co vyrábíte. Pokud je odběratelem velký výrobce, který cílí na cenu, tak nám konkurují firmy v asijských zemích, případně v Turecku. V takovém případě převažuje kvantita nad kvalitou. Pokud ale zákazník vyhledává kvalitu, je možné, že osloví firmy v České republice nebo Itálii. Řada českých firem vlastní nejlepší italské stroje, takže úroveň kvality je stejná u nás jako právě v Itálii, rozhodující pro získání zakázky je tedy hlavně správný kontakt na obchodní partnery.
Ponožkoboty, hybridní obuv z Moravy dobývá svět. Nosí ji i američtí baseballisté |
Lidovky.cz: Pletařství má ve vaší rodině tradici, vystudoval jste textilní školu a před dvaceti lety nastoupil do rodinné firmy. Byla to pro vás přirozená volba?
Přirozeně to vyplynulo ze situace. Táta pracoval v dnes již zaniklé třebíčské firmě Uniplet, která vyráběla pletací stroje, zaučil se tak v oboru a dobře mu rozuměl. Po revoluci z firmy odešel a rozjel vlastní pletařskou výrobu na základě vědomostí, kontaktů a dostupnosti náhradních dílů. Já jsem vystudoval VŠE, ale po studiích jsem se přirozeně vrátil do rodinné firmy a pletařské know how od něj převzal. Díky své práci ve výrobě jsem spoustu informací získal praxí, ovšem teoretické vzdělání bylo potřeba doplnit studiem na škole, které jsem se rozhodl dohnat. Škola v pletařském oboru mi dala například důležité znalosti co do vlastnosti materiálů, díky kterým dokážu odhadnout, jak se vlákna budou při výrobě chovat.
Lidovky.cz: Vaše ponožky se podívaly s NASA do vesmíru, s horolezci na Mount Everest nebo je nosí účastníci Tour de France. Jak jste se k těmto zakázkám dostali?
Orientujeme se na nejvyšší možnou kvalitu výrobků a pohybujeme se v prémiovém segmentu, což nám přináší zajímavé kontakty a s nimi i neobvyklé příležitosti. Skrze dlouhodobé spolupráce a doporučení se nám podařilo poslat naše ponožky třeba právě do vesmíru. Spolupráce s NASA byla spojena s dodávkou do vojenského sektoru.
Lidovky.cz: A co musí mít takové ponožky jiného než ostatní?
Budu se opakovat, ale my opravdu velký důraz klademe na kvalitu. Navíc jsme schopni zohlednit ve výrobě různé požadavky klientů. Jako příklad bych uvedl ponožky pro vojenské piloty, které musí vydržet desítky kilometrů v terénu, aniž by se zničily, když by piloti přišli o boty.
  |
Lidovky.cz: Máte představu, kam se bude obor pletařství v kombinaci s nejmodernějšími technologiemi posouvat?
Dnešní doba směřuje k co největší automatizaci, digitalizaci a zjednodušení obsluhy strojů ve výrobě. Pletací stroj funguje v podstatě jako chytrý telefon, pro změnu nastavení stačí jen aktualizovat software. Otázkou je, jestli do budoucna nebudou pletařské stroje nahrazeny 3D tiskem, který se stále posouvá dopředu. Dnes ještě 3D tisk není na tak vysoké úrovni, ale první pokusy o tisk textilu již proběhly, uvidíme, co bude za 30 let.
Lidovky.cz: Spolupracovali jste také na vývoji českého unikátu ponožkobot. Jak vypadal začátek spolupráce?
Od společnosti Skinners, která ponožkoboty vyrábí, jsme dostali poměrně komplikované zadání, jelikož potřebovali vyrobit velmi odolný a pevný úplet. Prototypování úpletu probíhalo dlouhou dobu, protože jsme společně potřebovali najít způsob, jak spojit svět pletařiny s požadavky z obuvnického průmyslu. Do této doby něco podobného u nás nikdo nedělal.
Lidovky.cz: Jaká specifika musí mít tato pletenina na rozdíl od klasických ponožek?
Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, tak při vývoji úpletu pro ponožkoboty se bere ohled na základní technické specifikace výroby obuvi, nikoli ponožek. Ponožky se navrhují podle toho, k čemu slouží – většinou do obuvi. Skinners úplet je již vlastní druh obuvi, proto musí odolat nepřízni venkovního počasí.
Lidovky.cz: Úplet a podrážku nespojuje ani lepidlo, ani šev. Jaké technologie používáte, aby se úplet s podrážkou dobře spojil?
Aby byl finální produkt odolný – jak úplet, tak podrážka – předchází mu dlouhé prototypování, někdy se nám povede najít optimální řešení třeba až po 30 pokusech. Při vývoji úzce spolupracujeme s druhou společností, která má na starost výrobu podrážky. Naším úkolem je vytvořit takové materiálové složení úpletu, které bez problémů přijme spodní polymerovou vrstvu tak, aby ponožkoboty vydržely doslova stovky kilometrů. Produkt vždy nejdříve putuje k otestování sportovcům, kteří ho vyzkouší v terénu, a současně je zasílán do atestovaných pracovišť, která se zaměřují na testování vlastností obuvi. Pokud se test nezdaří, přecházíme k dalšímu vzorku, který má jiné složení materiálu. A takto pořád dokola, než najdeme optimální řešení, které představíme veřejnosti.
Lidovky.cz: Jak dlouho trvá vývoj tak unikátní technologie?
Každou novou změnu v pletenině musíme testovat od znovu. Časově nejnáročnější byl vývoj první kolekce Skinners. U dalších kolekcí jsme mohli čerpat z předešlé zkušenosti, takže nám stačilo otestovat násobně menší množství vzorků. Testování první kolekce nám trvalo asi rok a půl a každou další kolekci prototypujeme zhruba půl roku.
