Švýcarský botanik José Vouillamoz se pustil po stopách původu vína před deseti lety. S americkým expertem na molekulární biologii Patrickem McGovernem zkoumají DNA vína, které pěstují lidé, a vína divoce rostoucího.
Usazeniny tekutin v antických lodích
"Začali jsme sbíráním vzorků vína tam, co označuji za Blízký východ, tedy v Anatolii, Arménii a Gruzii, abychom stanovili, kde bylo z genetického hlediska divoce rostoucí víno nejblíže kulturám pěstovaným člověkem," vysvětluje Vouillamoz.
"Ukázalo se, že to byl jihovýchod Anatolie. Přicházíme tedy s hypotézou, že právě na tomto místě začalo být víno poprvé pěstováno člověkem," dodává švýcarský vědec.
Tento předpoklad potvrzují práce jeho partnera Patricka McGoverna. Jeho analýzy v laboratořích americké Pensylvánské univerzity, při nichž zkoumal usazeniny tekutin nalezených v antických lodích, rovněž potvrdily, že dnešní přední odrůdy vína mají svůj původ v Anatolii.
Americký vědec použil originální chemickou techniku, která umožnila zjistit v úlomcích starých nádob nepatrné množství kyseliny vinné, jejímž jediným známým zdrojem na Blízkém východě bylo hroznové víno.
Gruzie, Arménie a Írán sice hrály svou roli u zrodu vína, ale předběžné výsledky výzkumu ukazují, že to byl právě jihovýchod dnešního Turecka, kde byla pěstována první vinná réva, a to zhruba v letech 5 000 až 8 500 před naším letopočtem.
Strom života odrůd vína
Díky DNA dokázali oba vědci zrekonstruovat genealogický strom stovek dnešních odrůd vína. Všechny pocházejí ze 13 variant divokého vína pěstovaného v anatolské části známé jako úrodný půlměsíc, obrovské oblasti, která se táhne od dnešního Íránu a Iráku po údolí Nilu a je považována za historickou kolébku zemědělství.
Podle Josého Vouillamoze tento objev odporuje všeobecně uznávané teorii, podle níž byla většina západoevropských odrůd vína zavedena odděleně z Blízkého východu, Turecka, Egypta či Řecka.
A vědec uvádí jako příklad Gouais blanc, které pokřtil na Casanovu hroznů.
"Z něho se zrodilo nejméně 80 evropských odrůd, jako je chardonnay, gamay a ryzlink," vysvětluje Švýcar, který nedávno publikoval seznam 1368 odrůd vína.
Americký vinař Daniel O'Donnell, který přišel v roce 2006 do Turecka z Kalifornie, je zvláště hrdý na to, že nyní pracuje tam, kde zřejmě byla historická kolébka vína. "Když jsem sem přišel a nalezl tu vína geneticky stará 8 000 nebo 9 000 let, bylo to jako bych vykonal pouť," svěřuje se majitel tureckého vinařského závodu Kayra.
Tomuto dědictví však hrozí velké nebezpečí. V celém okolí Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka ničí vinice parazit phylloxera (Daktulosphaira vitifoliae). Tamní vinná réva totiž nebyla geneticky pozměněna tak, aby odolala broučkovi, který v 19. století zničil vinice v Evropě.
"Bohužel tu máme phylloxeru. Každý rok sledujeme, jak vinice odumírají," konstatuje zástupce podniku Kayra Murat Uner. "Vysvětlovali jsme to vinařům, ale ti nás nechtějí slyšet," dodává.
Tato choroba znepokojuje i Josého Vouillamoze. "Turci mají neuvěřitelnou možnost mít takovou rozmanitost vinných odrůd, jaká v mnoha jiných regionech už neexistuje," zdůrazňuje.
