Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

První víno pěstoval člověk na nehostinném jihovýchodě Turecka

Blízký východ

  8:00
ELAZIG - Nepochybně jsou přívětivější kraje pro pěstování vína než nehostinné planiny na jihovýchodě Turecka. Bylo to však právě zde, kde předkové našich vinařů před téměř 10 000 lety zřejmě poprvé pěstovali víno a vyráběli z něho božský nápoj.

Collio je vyhlášenou oblastí skvělého vína. foto: Shutterstock

Švýcarský botanik José Vouillamoz se pustil po stopách původu vína před deseti lety. S americkým expertem na molekulární biologii Patrickem McGovernem zkoumají DNA vína, které pěstují lidé, a vína divoce rostoucího.

Usazeniny tekutin v antických lodích
"Začali jsme sbíráním vzorků vína tam, co označuji za Blízký východ, tedy v Anatolii, Arménii a Gruzii, abychom stanovili, kde bylo z genetického hlediska divoce rostoucí víno nejblíže kulturám pěstovaným člověkem," vysvětluje Vouillamoz.

"Ukázalo se, že to byl jihovýchod Anatolie. Přicházíme tedy s hypotézou, že právě na tomto místě začalo být víno poprvé pěstováno člověkem," dodává švýcarský vědec.

Tento předpoklad potvrzují práce jeho partnera Patricka McGoverna. Jeho analýzy v laboratořích americké Pensylvánské univerzity, při nichž zkoumal usazeniny tekutin nalezených v antických lodích, rovněž potvrdily, že dnešní přední odrůdy vína mají svůj původ v Anatolii.

Americký vědec použil originální chemickou techniku, která umožnila zjistit v úlomcích starých nádob nepatrné množství kyseliny vinné, jejímž jediným známým zdrojem na Blízkém východě bylo hroznové víno.

Dubové sudy, ilustrační foto

Gruzie, Arménie a Írán sice hrály svou roli u zrodu vína, ale předběžné výsledky výzkumu ukazují, že to byl právě jihovýchod dnešního Turecka, kde byla pěstována první vinná réva, a to zhruba v letech 5 000 až 8 500 před naším letopočtem.

Strom života odrůd vína
Díky DNA dokázali oba vědci zrekonstruovat genealogický strom stovek dnešních odrůd vína. Všechny pocházejí ze 13 variant divokého vína pěstovaného v anatolské části známé jako úrodný půlměsíc, obrovské oblasti, která se táhne od dnešního Íránu a Iráku po údolí Nilu a je považována za historickou kolébku zemědělství.

Podle Josého Vouillamoze tento objev odporuje všeobecně uznávané teorii, podle níž byla většina západoevropských odrůd vína zavedena odděleně z Blízkého východu, Turecka, Egypta či Řecka.

A vědec uvádí jako příklad Gouais blanc, které pokřtil na Casanovu hroznů.

"Z něho se zrodilo nejméně 80 evropských odrůd, jako je chardonnay, gamay a ryzlink," vysvětluje Švýcar, který nedávno publikoval seznam 1368 odrůd vína.

Americký vinař Daniel O'Donnell, který přišel v roce 2006 do Turecka z Kalifornie, je zvláště hrdý na to, že nyní pracuje tam, kde zřejmě byla historická kolébka vína. "Když jsem sem přišel a nalezl tu vína geneticky stará 8 000 nebo 9 000 let, bylo to jako bych vykonal pouť," svěřuje se majitel tureckého vinařského závodu Kayra.

Víno

Tomuto dědictví však hrozí velké nebezpečí. V celém okolí Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka ničí vinice parazit phylloxera (Daktulosphaira vitifoliae). Tamní vinná réva totiž nebyla geneticky pozměněna tak, aby odolala broučkovi, který v 19. století zničil vinice v Evropě.

"Bohužel tu máme phylloxeru. Každý rok sledujeme, jak vinice odumírají," konstatuje zástupce podniku Kayra Murat Uner. "Vysvětlovali jsme to vinařům, ale ti nás nechtějí slyšet," dodává.

Tato choroba znepokojuje i Josého Vouillamoze. "Turci mají neuvěřitelnou možnost mít takovou rozmanitost vinných odrůd, jaká v mnoha jiných regionech už neexistuje," zdůrazňuje.

Autoři: ,