Když mi z něj před dvaceti lety na Šrí Lance dělali polévku s česnekem a o něco později v Panamě nesmělo chybět na talíři vedle fazolí, Evropa po něm ještě zdaleka nešílela. Dnes je to jinak – směje se na nás odevšud: rozmačkané na toustu, jemně naplátkované či stočené do růže. V kombinaci se semínky, květy či červenou řepou je dechberoucí.
16. února 2020 5:00