Babí léto je plné barev a sytě oranžovou září i plody dýně alias tykve. Pokud jste s ní doteď zdobili nanejvýš balkon, je nevyšší čas zapojit ji i v kuchyni. Receptů z dýňové dužiny existuje nespočet a vyhraněná není, ani co se týče chuti: Můžete ji připravit jak naslano, tak nasladko. "Většina druhů dýně má relativně mdlou chuť, takže snese docela výrazné dochucení," říká Roman Paulus.
Ač je z ní výborný koláč, pyré i zmrzlina, ve většině oblíbených receptů michelinského šéfkuchaře je dýně pokrájená na kousky a slaná. "Z dýně samozřejmě můžete uvařit polévku, hlavně teď v sezoně je ale skvělá i jako zelenina pod maso či rybu."Aznovu: nebát se a dochucovat. "S dýní ladí zázvor a ,asijské‘ koření vůbec," radí Roman Paulus, "třeba do dýňové polévky přidávám kokosové mléko a kardamom či koriandr."
Dýňový krémBudete potřebovat: * 1 kg dýně * 100 g pórku (bílé části) * 1 ks šalotky * 100 g másla * 2 l kuřecího vývaru * 250 ml kokosového mléka * 100 ml smetany * 250 g pomerančové kůry * med * zázvor * olivový olej * celý koriandr * kardamon * mořskou sůl Postup: Dýni očistíme, pokapeme olivovým olejem, osolíme a ochutíme kardamonem, koriandrem a medem a pečeme v troubě při 150 stupních 35 až 40 minut. Bílou část pórku a zázvor krátce orestujeme na olivovém oleji, přidáme upečenou dýni, kuřecí vývar a vaříme podle potřeby asi hodinku. Přidáme kokosové mléko, rozmixujeme, propasírujeme a do polévky zašleháme studené máslo. Nakonec ochutíme solí a pepřem a podáváme. |
Kompot a la ananas
Zpracovat dýni není nijak náročné. Základem je vybrat nějaký ten pěkný kousek, dýně by neměla mít jakkoli porušenou slupku, samozřejmě nesmí být nahnilá, a pak taky dobře nabrousit nůž - úrazy spojené s jejím porcováním prý v kuchyni patří k těm vůbec nejčastějším. Dýní existuje bezpočet druhů, ale všechny je nejprve potřeba zbavit semínek -vaří se jen z dužiny - a většinu z nich taky oloupat. Mimochodem, zatímco slupky v kuchyni uplatníte jen stěží, semínka se dají usušit, opražit a použít třeba do pečiva nebo na zdobení.
A teď, v čem je ta která odrůda výjimečná: prvenství si určitě zaslouží dobře známá dýně obří alias gigant. To je ta, ze které nám kdysi ve školních jídelnách připravovali "ananasový" kompot. Chuť nic moc, k vaření se taky dvakrát nehodí, rychle bředne na kaši.
Chutí i konzistencí naopak vyniká japonská kráska hokkaidó. Jako jedna z mála se navíc nemusí loupat - slupka při tepelné úpravě změkne a zachová si všechny důležité vitaminy a minerály včetně hojně zastoupeného betakarotenu. Nejen u nás rychle získává na popularitě, do karet jí určitě hraje (ne)velikost i to, že se dá na poměrně dlouhou dobu uskladnit. Na rozdíl od giganta má v kuchyni širokánské pole působnosti: díky své jemně oříškové až kaštanové chuti se hodí na polévku i do koláče, skvělá je i jako příloha.
Pětatřicet dýní na litr oleje
Podobnými kvalitami jako hokkaidó oplývá dýně máslová. Díky svému hruškovitému tvaru je navíc ještě o fous praktičtější - není z ní tolik odpadu, protože dutinka se semínky je jen ve spodní, širší části.
Dýně olejnatá se naproti tomu pěstuje hlavně kvůli semenům. Dužinu dostává dobytek nebo prostě zůstává ležet na poli. Z jejích semínek se ale lisuje tmavý hnědozelený olej, který neobsahuje cholesterol a naopak je plný vitaminů a nenasycených mastných kyselin. Nejpříhodnější k pěstování tohoto druhu dýně je vulkanická půda jižního Štýrska. Mimochodem, k získání jednoho litru zdejšího oleje je prý potřeba asi 2,5 kg semínek, což představuje pětatřicet dobře rostlých plodů. Směs mletých semen se smíchá s vodou a solí a za stálého míchání se praží tak dlouho, dokud se všechna voda neodpaří. Teprve potom se hmota, které se tu říká olejový koláč, lisuje.
Salát s marinovanou dýní a hřibyBudete potřebovat: * 220 g dýně * 150 g hřibů * máslo na smažení *směs salátů (podle chuti: frisée, lollo rosso a polníček, cca 100 g) * dýňový olej * vinný nebo jablečný ocet * kůra z jednoho citronu * celá skořice, hřebíček, badyán * cukr, sůl, pepř Postup: V kastrůlku si nejprve z vody, bílého octa, citronové kůry, soli, cukru, skořice, hřebíčku a badyánu připravíme sladkokyselý nálev, který krátce svaříme. Dýni nakrájíme na tenké plátky a v připraveném rozvaru necháme minutku povařit. Potom sundáme z tepla a v láku necháme marinovat, dokud nevychladne (dýně nesmí být rozvařená, jen poloměkká). Směs salátů smícháme s marinovanou dýní a rozdělíme na talíře. Houby obalíme v klasickém trojobalu (strouhanku můžeme ochutit bylinkami), osmažíme na přepuštěném másle dozlatova a poklademe na salát. Podáváme zakápnuté dýňovým olejem, můžeme dozdobit praženými dýňovými semínky. |
Vylisovaný olej se ještě nechá několik dnů stát - to aby se v něm usadily případné nečistoty - a teprve potom se stáčí. Typické pro zdejší výrobu je, že olej po sklizni nelisují naráz, ale postupně, po malých dávkách a v průběhu celého roku - tak, aby ho zákazník dostal vždy čerstvý. Dýňový olej je určený hlavně pro studenou kuchyni, ale snese i krátkou tepelnou úpravu; můžete s ním dozdobit třeba zmíněnou krémovou polévku.
Mistr kuchařRoman Paulus, šéfkuchař restaurace pražského hotelu Alcron, radí každý týden čtenářům LN. |
Muškátový univerzál
K vydlabávání lucerniček se nejlíp hodí dýně mexická. Má pro to ideální soudkovitý tvar a chutí naopak nijak zvlášť nevyniká, takže vám to vydlabání ani nemusí být líto. Hlavně teď před Haloweenem ji seženete v každém větším supermarketu.
A konečně dýně muškátová, docela aromatická, hodně členitá, tvarem trochu připomínající turban. Podle Romana Pauluse je právě tahle odrůda nejvšestrannější a v kuchyni nejvděčnější. Jednak proto, že se díky naznačeným půlměsíčkům dobře porcuje, jednak díky své dužině: "Muškátová dýně má podle mě nejlepší ,maso‘ i barvu. Zatímco hodně hladkých dýní má jen tenkou, spíš pobledlou dužinu, muškátová dýně je sytě oranžová a skvěle se s ní pracuje."