22. července 2019 8:07 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Bez borůvek není české léto, v jedné kuličce se skrývá poklad pro naše zdraví

Borůvky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Borůvky | foto: Shutterstock

Malé kuličky temně modré barvy patří hned po houbách k nejoblíbenějším plodům lesa. Není divu, borůvky kromě libé chuti vynikají i řadou zdravotních benefitů. Vyráží na ně každá třetí česká domácnost a nic na tom nemění ani každoroční poplašné zprávy o možné infekci způsobené tasemnicí liščí.

Co by to bylo za léto bez fialové pusy, vysokosacharidových ‚blbounů’ od babičky přelitých borůvkovým žahourem nebo kynutým koláčem hustě posypaným drobenkou? V nižších nadmořských výškách, jako je například Polabí nebo Královéhradecko, už si na modrých plodech s přesným názvem brusnice borůvka pochutnávají od června, na horách podle Evy Jouklové, mluvčí Lesů ČR, dozrávají právě teď.

Při přívětivém počasí pak vydrží přinejmenším do konce srpna. Mezi lesními plodinami se borůvky řadí hned po houbách k nejsbíranějším a nejoblíbenějším artiklům – vyráží za nimi jedenatřicet procent domácností. Daleko za sebou nechávají maliny, ostružiny i bezinky a brusinky.

Poslední tři roky byly, co se týče sběru borůvek v českých lesích, podprůměrné. Nejvýraznější propad nastal loni. To si návštěvníci v bandaskách odnesli pouhých 6,2 tisíc tun borůvek (v hodnotě 903 milionů korun), o 2,8 tisíc tun méně, než činí průměr. „Borůvčí může během pozdních mrazů pomrznout, loni kvůli nedostatku srážek plody zasychaly,“ vysvětluje Jouklová.

Naopak nejštědřejší byly podle Zelené zprávy ministerstva zemědělství za poslední desetiletí roky 2013 a 2015, kdy Češi v rámci netržní produkce nasbírali 13,4 tisíc, respektive 10,1 tisíc tun, lesních borůvek.

Zdraví zabalené v kuličce

Jedničku mezi bobulovitým ovocem z nich dělá typická osvěžující sladkokyselá chuť i vyzdvihované výživové a zdravotní benefity. Borůvky patří mezi největší přírodní zdroje antioxidantů, podporují obranyschopnost organismu, napomáhají udržovat správnou funkci močových cest a fungují jako prevence infekcí, ale i srdečních chorob a rakoviny. Díky přítomnosti řady vitaminů, minerálů a stopových prvků je jim přičítán pozitivní vliv na zrak, paměť a zpomalování stárnutí. 

Borůvky - ilustrační foto.

Vláknina obsažená v ovoci zas prospívá zažívání. Někdy se o nich proto hovoří jako o superpotravině. „S tím označením bych byl opatrný. Nic není superpotravina. Respektive tak bychom měli říkat pestré střídmé stravě založené na dostatečné konzumaci ovoce a zeleniny,“ připomíná docent Jaroslav Havlík, odborník na výživu z České zemědělské univerzity. Podle dat Českého statistického úřadu připadne každý rok na osobu v průměru kolem dvou kilogramů snězených lesních plodů.

Sběrači a nájezdníci

Příležitostní sběrači, kteří si touží natrhat jednu dvě bandasky pro vlastní potřebu, pro les nepředstavují žádné riziko. Podstatně horší je to s neukázněnými nájezdníky česajícími borůvky ve velkém, aby je mohli dále zpeněžit. Litr modrých bobulí se prodává (často u silnic) za zhruba 80 korun, výjimkou není ani stokoruna. „Sběrači často používají k trhání hřebeny, které ničí keře borůvek,“ říká Eva Jouklová. Dále je problematický sběr v oblastech s výskytem chráněných bobuložravých druhů ptáků – například tetřeva.

Ten kdo sbírá borůvky a poškozuje při tom les, může být potrestaný pětitisícovou pokutou, který vyplývá z lesního zákona. Jen pro srovnání – za odhození obalu od tatranky nebo PET lahve hrozí peněžitý trest až třikrát vyšší. Vrcholná sezona borůvek často kromě nadržených sběračů často staví do pozoru pracovníky Lesů ČR, správce chráněných krajinných oblastní či národních parků, ale i policii.

Kupříkladu Správa Krkonošského národního parku dlouhých sedmnáct let po sobě omezovala z důvodu ochrany přírody vstup do některých svých oblastí, přičemž si stěžovala právě na masivní devastaci Krkonoš profesionálními sběrači borůvek. Zákaz padl až loni.

„Čísla hovoří jasně. Pokud jsme v roce 2007 zahájili v souvislosti se sběrem borůvek v zakázaných lokalitách třiadevadesát správních řízení, tak v roce 2016 nebylo žádné a v roce 2017 pak čtyři správní řízení,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Stejný vývoj má i počet uložených pokut. Před pěti lety to bylo několik desítek, v posledním roce strážci na místě pokutovali jen pětkrát,“ dodal. Místní obyvatelé si podle něj za dobu platnosti omezení našli místa, kam mohli na borůvky chodit legálně a drancovací nájezdy zahraničních sběračů už pominuly.

Nadále ovšem platí zákaz vstupu mimo značené cesty v 1. zóně Krkonošského národního parku, jak je ostatně zakotveno i v zákoně. Takzvaná klidová území, kde je regulován pohyb návštěvníků, má i na borůvky bohatá Šumava či Beskydy.Lesní borůvky nejenže lahodí našim chuťovým pohárkům, ale plní v lesích a na pasekách mnoho důležitých funkcí. „V lesním společenstvu zpracovávají kyselý listový opad a tím udržují rovnováhu v koloběhu živin. Jejich půdopokryvnost pomáhá udržovat vlhkost v lesní půdě i na pasekách a světlinách, jsou útočištěm mnoha druhů hmyzu a dalších drobných živočichů. Pavouci si na nich vytvářejí pavučiny, na keřících se kuklí některé druhy motýlů, jejich plody jsou potravou ptáků a drobných savců i mravenců. Nektarem uvnitř květů lákají hmyz, čili jsou medonosné,“ vyjmenovává Věra Hroudová z Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Umýt, upéct, sníst

Podobně jako může být člověk nebezpečný pro borůvčí, ani modré bobulky nejsou zcela z obliga. V posledních letech se vždy zkraje léta objevují poplašné zprávy o nákaze způsobené tasemnicí liščí. Přestože je alveolární echinokokóza život ohrožující onemocnění, u nás jde spíše o raritu, kdy se lze ročně setkat pouze s jednotkami případů, jak uvádí ve své zprávě z roku 2017 Petr Husa mladší, Matúš Mihalčin a Petr Husa z Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Například na brněnské klinice byl za posledních deset let zachycen jen jediný případ. Přes 90 % případů pochází z Číny, kde prevalence v některých regionech dosahuje až 6,2 %.

Riziko infekce, zvané alveolární echinokokóza, ale existuje. „Nejsme však schopni vyhodnotit, jak je skutečně vysoké. Dostupné informace uvádějí, že onemocní pouze jeden až deset procent osob vystavených opakované a dlouhodobé infekci vajíčky. U zbylých se předpokládá, že infekční původce byl zlikvidován vrozenou či získanou imunitní odpovědí hostitele,“ upřesňuje profesorka Libuše Kolářová, přednostka Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty UK, která vede Národní referenční laboratoř pro tkáňové helmintózy.

Od roku 2007, kdy byly detekováni první lidé s témto onemocněním, se vyskytuje jeden až šest nových případů ročně, celkem je evidováno jednačtyřicet pacientů různého věku. Brněnští odborníci připouštějí, že vzhledem ke stoupající prevalenci tasemnice liščí v evropské populaci lišek a spolu s jejich přesunem blíže k lidským obydlím za potravou lze v počtu případů alveolární echinokokózy očekávat nárůst. Stále ovšem platí, že výrazně více jsou ohroženi lidé manipulující v rámci své profese s živými uhynulými liškami.

Cheesecake s borůvkami

Cheesecake s borůvkami

Nakazit se lze pozřením velmi odolných vajíček parazitů, která jsou vylučovaná s trusem zvířat. Profesorka Kolářová upozorňuje i na možnou nákazu prostřednictvím mazlení se se psy a kočkami pohybujícími se volně v přírodě, kde mohou sežrat hlodavce infikovaného larválními stadii tasemnic.

Vajíčka se v trávicím traktu člověka mění v larvy, které migrují skrze krevní a lymfatické cévy a následně vytvářejí cysty v různých orgánech, především v játrech. „Infekce probíhá dlouhodobě, i několik let, bez zjevných příznaků. Pokud se obtíže objeví, pacienti přicházejí k lékaři z důvodu pocitu tlaku, bolesti či píchání v pravém podžebří nebo s jinými obtížemi, charakterizovanými blíže nespecifikovaným břišním diskomfortem. Dalšími příznaky byly zvýšená teplota, únava, nevolnost, mírné otoky kotníků, svalové křeče, svědění, bronchitida, výrazný úbytek na váze či žloutenka. Spektrum je tedy velmi široké a pro potvrzení či vyloučení infekce je nezbytné podrobné vyšetření.

Jak se proti onemocnění bránit? Z donesených plodů borůvek odstraňte ty poškozené, ostatní dobře umyjte. „Je třeba zabránit případné konzumaci vajíček, která mohou ulpět na plodech, a důsledně dodržovat zásady správné hygieny rukou. V případě konzumace lesních plodů je doporučeno tepelné zpracování, například zapékání nebo zavařování při teplotě vyšší 60 °C minimálně po dobu třiceti minut,“ popisuje profesorka Kolářová.

Není borůvka jako borůvka

V našich obchodech narazíte na dary lesa spíše sporadicky – čili i případné riziko nákazy alveolární echinokokózou je nižší. To, co leží prakticky celoročně na pultech supermarketů, jsou podstatně větší a také chuťově odlišné kanadské borůvky. „V ČR se cíleně pěstují jen na několika málo hektarech, více než devadesát procent se dováží – zejména z Polska,“ uvádí předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ročně se jedná o zhruba 700 až 1 400 tun bobulí. Ovocnáři nicméně v posledních dvou letech evidují také u nás zvýšený zájem investorů o nové výsadby kanadských borůvek. „Během několika málo let předpokládám, že bude vysázeno několik desítek hektarů borůvek, takže se snad dočkáme i tuzemské produkce,“ doufá Ludvík.

Borůvky

Lesní borůvky se tržně nepěstují vůbec. Také doma na zahradě se bude lépe dařit těm kanadským. „Lesní borůvky jsou vyloženě závislé na rovnoměrné vlhkosti, která se vyskytuje v lesním a horském prostředí. Oproti tomu kanadské borůvky, známé též pod jménem zahradní, hroznovité, chocholičnaté či velkoplodé, vyžadují pěstování v čisté rašelině s kyselou půdní reakcí,“ vysvětluje botanička Věra Hroudová s tím, že výtěžnost kanadských borůvek je na stejné ploše až třikrát vyšší než u našich lesních borůvek.

Kanadská zahrádka

Zájemcům o domácí pěstování radí: „V menším množství můžeme přidat listovku, smrkovou či borovou hrabanku nebo křemičitý písek. Do substrátu přidáme plné hnojivo s kyselou reakcí, určené pro rododendrony a vřesovištní rostliny. Ideální je výsadba do rašelinové vany, přičemž vybereme původní půdu do hloubky asi třicet pět až čtyřicet centimetrů a jámu vyložíme fólií, abychom zabránili styku s okolní zásaditou půdou. Během sezony potřebují borůvky vydatnou závlahu, zejména před sklizní a potom v srpnu. Nejlépe se jim daří v lehkém polostínu. Je-li místo příliš zastíněné, budou se vytahovat a méně plodit.“

Podle Jaroslava Havlíka, odborníka na výživu, se liší i obsah přínosných látek. Lesní borůvky mají oproti těm kanadským násobně více polyfenolů, tedy antioxidantů, a vitaminů. „Je to podobné jako s jablky. Staré trpké odrůdy jsou nutričně bohatší než naleštěné golden delicious z obchodu. Mně ale například kanadské borůvky chutnají více než ty lesní, a hlavně jsou bez práce,“ říká s úsměvem expert z ČZÚ.

Najdete na Lidovky.cz