Lidovky.cz: Rozhodla jste se vyrábět veganské „sýry“. První otázka, která většinu lidí napadne, z čeho jsou?
Naše veganské „sýry“ jsou všechny vyrobeny z kešu, což je surovina bohatá na zdraví prospěšné látky. „Sýry“ z kešu na rozdíl od živočišných neobsahují laktózu a cholesterol.
Svět objevuje veganské sýry. Přichází jim na chuť i ‚sýrový národ‘ |
Lidovky.cz: Jaké látky obsahují oříšky kešu?
Obsahují omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, bílkoviny, vitamíny řady B, kyselinu listovou a minerály jako hořčík, železo, draslík, vápník, zinek, mangan, měď, fosfor a selen. Tato superpotravina díky svému složení pozitivně působí na nervovou a trávicí soustavu, snižuje cholesterol a krevní tlak a zlepšuje vzhled pokožky, vlasů a nehtů. Pro celiaky nabízíme bezlepkové verze.
Lidovky.cz: Jak chutnají? Připomínají opravdové „sýry“? Jak probíhá proces výroby?
Alexýry opravdu připomínají chuť některých živočišných sýrů. Charakteristické sýrové chuti dosahujeme procesem zrání, fermentací, tedy působením žádoucích bakterií ve směsi po určitou dobu. „Sýry“ je důležité při zrání nechat v určité teplotě a vlhkosti prostředí, pravidelně je kontrolovat, otáčet a sušit.
Lidovky.cz: Jak vlastně nápad vznikl? Nic podobného se v Česku zatím neprodává…
S myšlenkou vyrábění vlastních veganských „sýrů“ jsem si začala pohrávat po mém návratu z výměnného studijního pobytu v Kanadě, kde jsem měla možnost ochutnat z široké nabídky veganských „sýrů“. Kdyby jen ochutnat, stala jsem se na nich doslova závislá a po návratu jsem musela urychleně vyhledat recepty veganských „sýrů“ a začít je testovat, jelikož nabídka v Česku byla v té době neuspokojivá.
Lidovky.cz: Co jste v Kanadě ještě ochutnala a poznala a chtěla byste, aby to bylo k dostání i v Česku?
V Česku tou dobou byly k dostání pouze veganské „sýry“, které jsou kombinací škrobů a tuku, což není výživově hodnotné. Navíc jsou tyto typy sýrů určeny na nastrouhání na pizzu, těstoviny či obložení sendvičů, ale gurmánské veganské „sýry“ v Česku tou dobou nebyly a právě ty mi chyběly.
Jednoho dne veganství nebude možnost, ale nutnost, říká food blogerka |
Lidovky.cz: Jak se v Kanadě zachází se zvířaty? Je to velký rozdíl oproti Česku?
Veřejné statistiky tvrdí, že 12 % obyvatelů Kanady tvoří vegetariáni a vegané, zatímco v Česku je tento podíl pouhých 1,5 %. I přesto, že je v Kanadě veganství velmi oblíbené, se zvířaty se tam v rámci živočišné výroby zachází podobně jako u nás. Veškeré snahy obou zemí o tzv. animal welfare standardy situaci zvířat velmi nepomáhají, jelikož více než pro zvířata slouží především k uklidnění spotřebitelů, že jejich maso příliš netrpělo. Např. v supermarketech jsou dostupné vejce z klecových či halových chovů. Ve skutečnosti slepice v obou chovech trpí úplně stejně, jsou podvyživené a namísto 12 vajec ročně, které by snesla přirozeně, je nucena snést 300 vajec za rok, a právě tento náročný proces nadprodukce vajec slepicím způsobuje nemoci, bolest a předčasnou smrt. Dokonce i v bio farmách slepice podstoupí znetvoření citlivého zobáku, což je velice bolestivá procedura. Další praktikou je rozemletí či vyhození kohoutků, kteří vaječnému průmyslu nepřináší žádné zisky. Ve velkochovech napříč světem existují nepatrné rozdíly právě v těchto animal welfare certifikacích, avšak jedinou cestou, jak opravdu pomoci zvířatům je přestat velkochovy finančně podporovat přechodem na rostlinnou stravu.
Lidovky.cz: Jak dlouho jste veganka?
Před dvěma lety jsem na internetu narazila na dokument odhalující realitu velkochovů. Po jeho zhlédnutí jsem se okamžitě rozhodla přestat se podílet na utrpení zvířat, které živočišný průmysl způsobuje. Začala jsem zkoušet nové chutné recepty a pocítila jsem na sobě i zlepšení svého zdravotního stavu. V neposlední řadě jsem si díky veganství našla spoustu skvělých přátel, kteří smýšlí podobně jako já. S některými z nich se často vídám na veganských akcích, kde vzděláváme veřejnost o pozitivním vlivu rostlinné stravy. Toho, že jsem se stala veganem rozhodně nelituji.
Lidovky.cz: Kolik druhů vyrábíte a z čeho jsou?
V nabídce máme osm druhů Alexýrů, z nichž jsou 3 plísňové – přírodní Vegmelín, Vegmelín se sušenými rajčaty, Niveg s modrou plísní a 5 neplísňových – bylinkový Česnekýr, pálivý Ohnivýr, Uzenýr, Ořechýr a sladký Tiramisýr.
Lidovky.cz: Jak lidé na vaše „sýry“ reagují? Chutnají jim?
Na ochutnávkách jsem měla možnost slyšet zpětnou vazbu zájemců o Alexýry. Jejich reakce mě velmi potěšily, ochutnávající typicky komentovali se slovy: „Konečně něco co chutná jako sýr, kde to mohu objednat?“.
Lidovky.cz: Jak dlouho vaše sýry zrají?
Záleží na druhu. Alexýry bez plísně zrají až dva dny, Vegmelíny s bílou plísní okolo 10 dnů a Niveg s modrou plísní až 20 dnů.
  |
Lidovky.cz: Lidé dnes mnohem častěji trpí potravinovými alergiemi. Čím myslíte, že to je?
Je uváděno, že alergie na mléko je alergií číslo jedna mezi alergiemi na potraviny. Může za to využívání geneticky modifikovaných růstových hormonů při chovu krav za účelem zvýšení produkce mléka a masa. Výsledkem byl zvýšený výskyt chorob u těchto zvířat a tak mlékárny musely začít používat i více antibiotik. Kromě toho mléko obsahuje laktózu, kterou není schopno strávit 60 - 75 % populace. V tomto případě bych neřekla, že se jedná o alergii, jelikož je naprosto přirozené, že člověk není schopen strávit mateřské mléko v dospělosti a navíc mateřské mléko jiného živočišného druhu. Mimo jiné dnešní potraviny s největší mírou zpracování obsahují potravinová barviva, příchutě, konzervační látky a další přísady, které mohou mít vliv na vznik alergie.
Lidovky.cz: Kde se vaše produkty dají momentálně zakoupit?
Momentálně si je mohou obejdnat v rámci kampaně na Hithitu, pro kterou jsem se rozhodla. A pak se uvidí.
