Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Být sexy lze i v kuchyni, vaření je svůdné, říká food blogerka

Jídlo

  6:00
Do vínku dostala neobyčejnou kombinaci darů: výtvarný talent, umění fotografovat, lásku k vaření, fantazii a spoustu činorodé energie. Markéta Pavleje to vše dokázala skvěle využít. Její blog Kitchenette patří k nejpopulárnějším u nás, získala ocenění za nejlepší food fotografie. Od září bude připravovat fotorecepty pro přílohu Relax LN.

Markéta Pavleje foto: Archiv Markéty Pavleje

Svého muže na jídlo neuhnala. Přesto food blogerka, kuchařka, fotografka a dnes už taky maminka dvou dětí považuje vaření za mimořádně svůdnou činnost. Markéta Pavleje vaří od chvíle, kdy dosáhla na plotnu, a zálibu dotáhla tak daleko, že ji dnes úspěšně živí.

LN Jaká je vaše první kulinářská vzpomínka? Co jste servírovala rodičům nebo sama sobě?
Když jsem přišla ze školy, pekla jsem často nějaké bábovky a podobné jednoduché věci, ale bez receptu. Rodiče s údivem vzpomínají, že semi to většinou povedlo. Mámě jsem v kuchyni pomáhala ohromně ráda, byla to zábava. Dělaly jsme spolu takové ty snazší věci jako lívanečky, palačinky, bábovku, moravské svatební koláče, první dorty...

LN Důležitou roli prý sehrály i obě vaše babičky. Jak se jejich vaření lišilo a kdy si na ně v kuchyni vzpomenete?
Babička ze Zlína byla opravdu skvělá a řekla bych na svou dobu i moderní kuchařka. Dělala výtečné dezerty, marmelády, sirupy, ale i klasickou kuchyni, ale nepamatuji si u ní moc na knedlíky nebo něco takového. Babička z Dobříše připravovala „echt“ klasiku: chlupaté knedlíky, kachnu se zelím a pak ryby i divočinu. Děda byl myslivec a rybář, takže bylo z čeho vařit a péct, myslím, že už z té doby mám zafixováno, že je nutné stavět na kvalitních surovinách. Tahle babička byla také dokonalá a precizní pekařka, její české buchty byly fenomenální. Amoje máma je myslím dost pokroková. Vždycky hodně a ráda cestovala, a tak umí perfektně kuchyni severní Afriky, takové ty arabské recepty se spoustou exotického koření. Pak také čínskou a thajskou kuchyni. A v rodině i mezi známými je vyhlášená tím, že umí připravovat nejlepší saláty. Je expert na salátové dresinky na všechny způsoby. Díky tomu moje děti už od úplně raného věku konzumují rády zeleninu. Na všechny tyhle tři báječné ženy myslím, když zabrousím do „jejich“ oblíbené tematiky.

LN Vaříte častěji podle receptů, anebo spíš experimentujete, vymýšlíte a pak teprve sestavujete přesné postupy pro čtenáře?
Recepty se spíš inspiruji. Téměř vůbec podle nich nevařím. Miluji kuchařky, ale mám je jako takové album, kterým mě spíš baví listovat pro inspiraci. Vážit a počítat mě v kuchyni nebaví, jedu podle intuice a zkušeností.

LN Blog Kitchenette jste rozjela v roce 2012, tušila jste tehdy, že by se ze zábavy mohl stál full time job?
Začala jsem psát blog, protože jsem odjakživa cítila, že mě to do tohoto světa táhne, jen jsem ještě přesně nevěděla, jaké místo v gastronomii by pro mě bylo nejlepší. Jestli si třeba otevřít bistro nebo organický supermarket. Lítala mi v hlavě spousta nápadů. Tak jsem si řekla, že zatím pošlu alespoň pozitivní energii směrem, který mě tak dlouho přitahuje, a že z toho časem určitě něco vykrystalizuje. Začala jsem psát a fotit, ale s tím, že bude blog vydělávat, jsem moc nepočítala a ani to tak dodnes nesměřuji. Ale je to na sto procent pomocný motor, který podporuje všechny mé projekty a aktivity. Živím se jako food fotografka, vydala jsem kuchařku, otevřela internetový obchod s věcmi, na které se mě čtenáři blogu často ptali. To vše by bez blogu určitě nevzniklo. Je pro mě odrazovým můstkem a generátorem nápadů.

LN Původně jste fotografka a vizážistka. Jak se to projevuje ve vašich receptech a food stylingu? Musíte jíst i očima?
Jako vizážistka jsem se živila dvanáct let, dostala jsem se k tomu právě přes fotografování. Jídlo a estetika spolu rozhodně hodně souvisejí. Takže ano, mám nějaké estetické cítění a využívám ho v tom, jak moje recepty a hotová jídla vypadají. Estetická stránka jídla je ohromně důležitá, každý rodič ví, že už děti jedí očima a že vkusně naservírované jídlo je prvním krokem k úspěchu.

Markéta Pavleje

Je jí 32 let, vystudovala gymnázium s výtvarným zaměřením. Dvanáct let se živila jako vizážistka v módním byznysu, od roku 2012 píše vlastní blog, který získal cenu food blog roku v kategorii fotografie. Loni vydala kuchařku Kitchenette - Rok v kuchyni. Kromě vaření má ještě jednu vášeň: hraje koňské pólo. Žije v Praze, je vdaná a má dceru Grétu a syna Rubena.

Všechno si fotím i postprodukuji sama. V domácích podmínkách je to dost těžké, protože už mám docela velký fundus nádobí, pozadí a techniky. Prostorově je to náročné, ale má to i výhody.

Jídlo a estetika spolu rozhodně hodně souvisí. Estetická stránka jídla je ohromně důležitá, každý rodič ví, že už děti jedí očima a že vkusně naservírované jídlo je první krok k úspěchu.

LN Díky pořadům, knihám a food blogerům se snad úroveň znalostí přeci jen zvedla, už víme, že se gnocci nečte gnoči a že se na mořské plody nesype sýr. Vidíte ve společnosti nějaké opravdu zakořeněné mýty a omyly? Co vás nepřestává udivovat?
Asi mléka s roční trvanlivostí, tavené sýry, terorizované hospodářské maso a vejce z velkochovů. A také barevná a přeslazená dětská cukrátka a jiné potraviny, které se mohou pochlubit nízkou nutriční kvalitou a naopak vysokou tržní oblibou. To mě asi nejvíc dráždí. Jinak se tím příliš nezabývám, spíš hledám zdravé a inovativní nápady, jak vaření posunout správným směrem.

LN A naopak, kde si nejvíc všímáte změn k lepšímu?V restauracích? Na trzích? V diskusích na svém blogu?
Ano, všude tam. Určitě roste zájem o kvalitní stravování a vaření. Je krásné číst v jídelním lístku, že bylinky dodává pan ten a ten... a drůbeží maso je z farmy té a té... Je pravda, že to jde pomalu z jakýchsi epicenter. Vím, že když jdu na chalupě v Krkonoších do potravin, je to stále boj, ale i tam se věci mění k lepšímu, i když pomalu.

LN Kam v Praze chodíte ráda jíst? Jakou kuchyni vyhledáváte, když sama nevaříte?
Miluji Café Savoy, je to taková moje základna, kde si dávám pracovní schůzky a cítím se tam jako doma i díky skvělému personálu. I obědová meníčka jsou cenově dostupná k poměru kvality. Vůbec většina restaurací Ambiente Group drží kvalitu opravdu velmi vysoko, a tak často sázím na jistotu. Pak rádi zajedeme do penzionu V Polích, kam jezdíme od úplného začátku. Dále nezklame La Finestra a La Bottega. Pokud hledám ekonomičtější řešení, spíše jdu naopak po menších, nových podnicích, které se snaží jít ve šlépějích trendu kvalitních potravin.

LN Chodila jste do kurzů? To je dnes taky hodně populární.
Byla jsem jen na pár kurzech. Myslím, že to má smysl, pokud si vyberete opravdu kvalitu. Jinak jsou to vyhozené peníze i čas, takže je lepší si raději připlatit.

LN Váš blog získal pozornost nejen díky receptům, ale také fotografiím a grafice. Všechno si fotíte a upravujete sama? Jak to v domácích podmínkách děláte?
Ano, všechno si fotím i postprodukuji sama. V domácích podmínkách je to dost těžké, protože už mám docela velký fundus nádobí, pozadí a taky techniky jako jsou světla. Prostorově je to náročné, ale má to i své výhody, protože mám vše po ruce a můžu tak produkovat recepty na blog takřka za běžného chodu domácnosti. Mám k dispozici profi studio, ale to využívám jen na komerční focení.

LN Používáte při focení jídel triky, které se dělají v reklamách, třeba že se jídlo stříká nejrůznějšími tužidly a laky, nebo je vždycky „in natura“ jedlé a nepřikrášlené?
Focení na můj blog je stoprocentně „in natura“. Ale pokud připravuji jídlo a produkty na komerční focení, tak si samozřejmě různými triky pomáhám. Tam produkty většinou jedlé nejsou.

LN Máte pětiletou holčičku a dvouletého chlapečka. Jak se vaše vaření změnilo s jejich příchodem na svět? Vystřídal sexy asijskou fusion chleba s vajíčkovou pomazánkou?
Děti mě rozhodně přinutily víc přemýšlet o jídle. Asi je normální, že nechcete pokazit ta neposkvrněná a čistá tělíčka už od počátku prenatálního vývoje. Ale co se chutí týče, tak jsme nepolevili! Dcera odmalička miluje chobotnice, slávky, wakame, čerstvý koriandr a mnoho dalších, u nás exoticky vnímaných chutí. Syn je zatím trochu víc konzervativní, ale vypozorovala jsem, že je to většinou jen o zvyku. Pokud mu něco napoprvé nechutná, nenechám se odradit. Dám mu k večeři něco jiného, příště to opět zkusím a najednou s tím nemá problém.

Markéta Pavleje

LN Když padlo to slovo sexy, dá se jídlem svádět? Utáhla jste třeba manžela na vaření?
Nevím, jestli jsem ho utáhla zrovna na vaření, konkrétně můj manžel chodí rád do restaurací a moc doma neposedí. Pamatuju si, jak mi neustále říkal, že nepotřebuje teplou večeři, že to pro něj není důležité, že by byl šťastný, kdybych nevařila a radši s ním šla ven. Ale myslím si, že se to už také změnilo a je rád, že se může doma dobře najíst. Ale obecně si myslím, že se dá rozhodně skvělým jídlem svádět. Protějšek tím rozmazlujete a ukazujete mu, jak si ho budete hýčkat. A pokud vám to jde pěkně od ruky, můžete v kuchyni při práci i sexy vypadat. Otevřít si k tomu vaření láhev vína a pozvat partnera, aby se přidal a dělal vám společnost - to je přece tip na skvělé rande, ne?

LN Pustíte ho někdy k plotně? A děti?
Když jsem svého muže poznala, neuměl uvařit vůbec nic. Teď umí připravit sice jen jeden druh těstovin, ale dokonale! Miluje italskou kuchyni, tak je dost vypiloval. A děti pouštím k plotně velice ráda. S dcerou to bylo trochu jednodušší, když jí byly dva, začaly jsme spolu dělat blog a šlo to velmi hladce. Syna „vaření“ samozřejmě baví, ale úplně ignoruje mé pokyny, doporučení a rady, takže je s ním zatím více práce než užitku. Ale nevzdávám to s ním a kladu si malé cíle.

LN Je pro vás blog i po třech letech existence zábava? Nebo se někdy do psaní nových příspěvků musíte nutit?
Nikdy se nemusím nutit do vaření a focení, ale vždycky mi dělá problém ta administrativní část. Napsat recept a všechno dát do systému. Ale tak to bylo od úplného začátku, takže ano, stále mě to baví stejně.

LN Kde berete inspiraci na recepty? Stačí vám hlad - a sezonní nabídka?
Asi ano. Vlastně se mi nestává, že hledám inspiraci. Spíš mám hlavu plnou nápadů, co chci připravit, uvařit, nafotit, a jen si vyberu něco z toho, co se dere ven.

LN Když vás někdo pozve domů na večeři, čím vám udělá největší radost?
Nejsem vybíravá. Amyslím si, že dobré jídlo může být úplně jednoduché, ale podstatné jsou kvalitní ingredience, které bývají plné chuti. To je podle mě ten esenciální klíč. Takže mi udělá radost, když je jídlo jednoduché a dobré. Potěší mě ale i to, když pro mě někdo uvaří a dá si tu práci, bez ohledu na výsledek.

LN A vy sama sobě? Které jídlo umíte prostě nejlíp na světě?
Teď jste mě trochu překvapila. Myslímsi, že jsem už hodně vypilovala palačinky a hlavně lívanečky. Ale taky mám ráda například ovesnou kaši, kterou připravuji v zimě sobě i dětem. Nebo různé rychlé wok improvizace. Nebo marocký tajine. To jsou naše domácí rychlovky, které jsou osvědčené.

Autor: