Lidovky.cz: Náš první rozhovor proběhl před rokem a vy sám jste říkal, že nevíte zda zůstanete dále působit jako manažer v korporátu a nebo se stanete gastro kočovníkem. Takže jak to po roce dopadlo?
Dopadlo to asi, jak to dopadnout mělo. Jsem už prostě starý, vyhořelý, protivný dědek, jdu do Circusu chytnout druhou mízu. Takže jsem opustil své teplé místečko v kanclu a nastoupil jsem do naší maringotky.
Lidovky.cz: Takže jste připravený se vaření a přípravě jídla věnovat každý den? Byl to váš koníček, tak aby se to časem nestalo stereotypem a nudou.
Budu se snažit, aby to pořád byla práce pro radost a dělat ji pořád se stejnou láskou, protože když děláte věci s láskou, jde všechno líp . Rozhodně nechci, aby naše maringotka jezdila každý den. Tři dny v týdnu plus akce o víkendech. Jak už jsem říkal výše, jsem starý dědek, také potřebuju odpočívat, hlavně aby mi práce nezevšednila a já se vždy těšil do „terénu“.
  |
Lidovky.cz: A co plány do budoucna?
Já na nějaký plánovaní moc nejsem, toho jsem si užil dost v korporátu a stejně vás život vždy něčím překvapí, plány jdou pak komplet do háje. Takže si prostě budeme držet kvalitu jídel co máme, chci aby foodtruck byl vidět na akcích a lidi si řekli: „hele, to je Circus, o těch jsem slyšel, že dělaj dobrý jídlo“. V létě doufám vyjde druhý roční Circus Music Festivalu, kam zveme mladé kapely si zahrát.
Lidovky.cz: Není to stejný stres jako práce manažera?
Řekl bych, že je to horší. Já jsem trémista a stresujeme mě každá akce, prostě chci, aby to bylo dokonalý. Pak se stane, že přijdeme na akci a zjistíme, že jsme zapomněli doma párátka na burgery, hrnce, dózy a začnu strašně řvát. Pak se uklidním a vždy najdeme řešení. Ale i když vše máte, vše funguje jak má, tak pak třeba začne pršet, lidi nepřijdou a vám zůstane hromada navařeného jídla. Takže bych se asi měl začít míň stresovat, vše mít pod kontrolou nelze.
Lidovky.cz: A jak to pak řešíte zbytky jídel, které vám zbudou.
Housky a maso odvážím na blízkou farmu, kde mají koně a pejsky. Tam jsou naopak moc rádi, že nám něco zbude. Takže vlastně udělám i dobrý skutek. Polévka většinou nezbude, protože ty máme opravdu božské.
Lidovky.cz: Mohou si vás lidé objednat třeba také na party či svatbu?
To si pište, že ano. A catering pro svatby máme úplně nejraději. V létě si nás jeden pár objednal na Nechranickou přehradu. Prostě naše maringotka stála přímo u vody a hostila svatebčany. Takže párty na chatě, svatby na horách... Prostě všude tam, kam se jde dostat autem, přijedeme. Jo a máme i vlastní agregát, takže i na samotě u lesa fungujeme.
Lidovky.cz: Minulý rok pro vás byl úspěšný, za své burgery jste dostali i ceny... která vám udělala největší radost?
Podařilo se nám získat opět ocenění na Burger Festu 2019, sice jen třetí místo, ale vzhledem ke konkurenci nás to hrozně potěšilo. Ale upřímně největší radost mi stejně udělá, když na akci přijde zákazník, řekne, že to bylo výborný a burger si vezme ještě jeden domů. Tomu se prostě žádná medaile nevyrovná.
Lidovky.cz: Jak často měníte menu? Co si u vás lidé mohou kromě burgerů koupit?
Tím, že jezdíme pravidelně před office centra, musíme menu měnit, přeci nebudeme lidi nutit jíst každý týden burger. Takže vždy musí být jiná polévka (vaříme cca sedm druhů a ty střídáme), v nabídce se pak objevuje například Bombay curry chicken, buchtičky se šodó, chilli con carne, žemlovka, trhané vepřové s jablečným pyré apod. Taky je zajímavé, že před každým officem lidi jedí něco jiného. Někde frčí čistě jen burgery a hranolky. No a někde se zase mohou utlouct po coleslawu se smažákem, nebo nám vykoupí všechny veganské burgery.
Lidovky.cz: Kde se s foodtruckem pohybujete nejčastěji?
Přes zimu jezdíme po Praze. V sezoně, která začíná od března, už vyrážíme na první foodfestivaly. Přes léto je to masakr a jedeme nonstop. V týdnu vaření před kancelářemi a víkend potom v rámci celé republiky kočujeme. Už teď máme kalendář na 2020 skoro plný, ale pokud má někdo zájem, volné okýnko určitě najdeme.
Lidovky.cz: A co váš tým, v dnešní době najít v gastru kvalitní personál je oříšek.
To jsem se naučil ve své původní práci, že všechno je o lidech. Jak se říká, generál je tak silný, jak silný je jeho pluk. A Circus bojovníci zvládnou opravdu vše. Moje přítelkyně se stará provoz, o kuchyni a jezdí na akce. Udělala si i řidičák na tahání karavanu a ještě k tomu stihne uvařit vlastní pivo, které si tam pak prodává pod značkou LaPin. Expřítelkyně vymýšlí recepty všech jídel. Dál jsem měl štěstí. Petr, který má na starost kompletaci a výdej jídla je profi hráč pokeru. Sam nás oslovil, přes rok nevynechal jedinou akci. Přes den s námi vaří a večer si jde hodit partičku karet. Dál máme brigádníky, kteří jsou moc šikovní a jsou v naší maringotce jako doma.
Lidovky.cz: Který z vašich burgerů je nejoblíbenější?
Prodejně si vedou všechny dobře. Třeba naše novinka pálivej Hindenburg Burger se dost vyšvihnul, lidi s plechovou pusou si ho pochvalují, že pálí přesně tak jak má. Já osobně mám nejraději Economy burger se sladkou cibulovou marmeládou, ale když už maso nemůžu ani vidět, dám si domácí buchtičky se šódó.
Lidovky.cz: Proč pro vaše Burgery používáte leteckou terminologii?
Máme Business, Economy, Hindenburg (to byla vzducholoď), Concorde (to bylo zas nadzvukové letadlo), ČSA menu (ta zkratka u nás znamená Český Smažák Avec des frites), teď děláme na novince párek v rohlíku F16 Falcon, protože máme rádi TopGun. Určitě vymyslím další blbosti. Důvod je prostý. Airstreamy se vyrábějí z leteckého hliníku, používá se i podobné nýtování, prostě s letectvím je naše gondola spojená.
lidovky.cz: Máte foodtruck Airstream z roku 1969, to je v Česku celkem rarita. A slyšela jsem, že stavíte další foodtruck.
Je tomu tak. Na jednom smetišti v USA se objevil Airstream Liner z roku 1947. Je to takový dědeček všech karavanů. Už je konečně v Česku a začínám s jeho renovací. Pokud všechno půjde dobře a budou peníze, tak začátkem roku 2021 by mohl mít premiéru. Už teď mohu prozradit, že úplně foodtruck to nebude, ale s jídlem bude mít hodně společného. Prostě bude to něco, co tu ještě nebylo, tak se nechte překvapit a zachovejte nám přízeň.
