Od té doby se tu žádný návštěvník nevyhne nabídnutému talíři s bambusovými červy, což je jeden z pokrmů z jeho katalogu, napsal list Le Monde. Společnost Yunnan Insect Biotechnologies rovněž nabízí sušené larvy, proteinový prášek z hmyzích exoskeletonů a různý hmyz pro konzumaci člověkem i zvířaty.
Li by mohl být průkopníkem. Odborníci z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) čím dál tím víc koketují s entomofagií, tedy využitím hmyzu coby lidské potraviny a náhrady za maso a ryby. Hmyz by se ovšem mohl stát také levnější alternativou zvířecího krmení, především na rybích farmách.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nutriční kvality hmyzu, tedy především proteiny či minerální látky, jsou značně vysoké. Hmyz zajišťuje také mnohem lepší výnos než hovězí dobytek a potřebuje mnohem méně vody. V současnosti 70 procent zemědělské půdy po celém světě a devět procent pitné vody slouží k živočišné výrobě, která zároveň produkuje 18 procent skleníkových plynů.
Li potřeboval 12 let trvající přípravy, než dostal svolení čínských úřadů spustit svůj podnik. Stojí v přední linii průmyslového odvětví, které je v Číně zatím v plenkách. "Trh je připravený," tvrdí pětačtyřicetiletý Li. "V téhle zemi máme nedostatek bílkovin. Musíme dovážet ryby z Chile a Peru. A přitom lidé nemají dostatek informací o potenciálu hmyzu coby zdroji výživy," dodal.
V tomto odvětví už se objevili i jeho konkurenti, ale ti podle něj zatím nemají šanci posílit produkci, pokud by se skutečně vyprofiloval větší trh.
"Technologicky řečeno uvízli v 70. letech minulého století. Dokážou vyprodukovat jen 50 až 100 kilogramů denně. A nebyli by schopní to zvýšit," řekl Li, který nyní může dodávat zhruba 150 kilogramů larev denně, ale v další fázi rozvoje své továrny počítá s deseti tunami denně do roku 2015.
Mouchy chce krmit rýží
Jednou z jeho specializací jsou obyčejné domácí mouchy a jejich larvy, ovšem připouští, že tady ho ještě čeká velký kus práce ve výzkumu. V místnosti s dvěma miliony bzučících much se svěřuje, že by je časem rád krmil rýží. Zatím se živí na zvířecích exkrementech, což je diskvalifikuje jako potravu pro člověka.
A další výzvou, která před ním stojí, je přesvědčit zákazníky, aby jedli něco, co pořád ještě vyvolává spíš nechuť než touhu zakousnout se. I když si Číňané zvykli na červy mnohoštětinatců, naservírovat jim drobné larvy je něco jiného. "Vidět je na talíři spouští psychologické zábrany, které je těžké překonat," řekl Li. Proto je podle něj důležité investovat do vzdělávání a přesvědčit lidi o nutričních hodnotách hmyzu.
Hmyz byl vždycky součástí kulinářské tradice v této provincii a mezi jejími mnoha menšinami. V městečku Mang-š' nedaleko hranic s Barmou si člověk například může koupit vosí hnízda v přepočtu za zhruba 500 korun za půl kila. Z nich pak gurmáni vytahují živé larvy a smaží je na pánvi wok.
"Doba je pro lidi v téhle oblasti tvrdá, nemůžou si dovolit koupit hovězí. Prase se musí vykrmovat dva roky, a to je pro ně dlouho a drahé," řekl Kuo Jün-ťiao, profesor biologie z místní univerzity. Proto učí obyvatele v okolních vesnicích, jak si vybudovat hmyzí farmy, které jim vydrží celé roky. A namísto toho, aby jednoduše vosí hnízdo vypálili a zabili královnu, jim vysvětluje, jak vosy vykouřit tak, aby královna přežila a zajistila další generaci.
