Cuketa je tykev, u nás se jí říká také cukína, obojí máme z italského zucca. Populární začala být někdy v osmdesátých letech, péče o ni totiž není náročná ani nákladná, lidé se tudíž mohli těšit z velké úrody. Jedná se o rostlinu houževnatou, pěstovat ji můžete třeba na výživném kompostu. Nyní se nacházíme v době cuketové sklizně. Letos se jí urodilo požehnaně, tak se pojďme podívat na pár nápadů.
Naslano i nasladko
Na rozdíl od příbuzných okurek musíme u cukety počítat s tím, že je určena spíš pro teplou kuchyni. Mezi recepty dominují ty slané, ale ani sladké nejsou výjimkou. Klasiku představují cuketové bramboráky, takzvané cukeťáky – zkuste schválně někdy udělat bramborové i cuketové naráz a nechat strávníky hádat, v čem se liší – ačkoli se hodně lidí nad cuketami ofrňuje, mnoho z nich ve skutečnosti surovinu neodhalí.
Určitě znáte i cuketový quiche či smažená cuketová kolečka v těstíčku – to už nikoho nepřekvapí, a pokud sklízíte cuketu celé léto, možná jste těchto pokrmů již přejedení.
Tradičními recepty by si zmíněné dietářky příliš nepomohly, ty (a nejen ony) si v poslední době oblíbily úpravu cukety v podobě nudlí, vtipně přezdívaných „cudle“. Na jejich přípravu je potřeba speciální škrabka na zeleninové nudle, případně spirálový kráječ. Cuketovými špagetami můžete nahradit ty klasické, které jsou oproti zelenině mnohem hůře stravitelné a také kaloričtější – kombinovat je lze se všemi omáčkami, na které jste zvyklí. Cuketu oloupejte a škrabkou nakrouhejte tenké nudle. Na pánvičce rozpalte trochu oleje, můžete přidat česnek či cokoli, co máte rádi. Vložte nudle na pánvičku a chvilku poduste. Podávat je můžete téměř s čímkoli, co vás napadne.
Krém a zelí
Vyzkoušet můžete také cuketový krém, který je italským receptem. Na čtyři porce budete potřebovat cuketu o hmotnosti přibližně 400 g, což už je pořádný kousek. Nakrájejte ji na drobné kostičky, starší kusy bude nutné zbavit semen. V hrnci osmažte cibulku dozlatova, přidejte cuketu a nechte podusit do změknutí. Přilijte 500 ml kuřecího vývaru a 200 ml smetany ke šlehání, přidejte oblíbené koření, patnáct minut povařte a rozmixujte dohladka. Podávat můžete například s parmazánem či krutony.
A už jste slyšeli o cuketovém zelí? Je to jeden ze způsobů, jak uchovat cuketu i na zimní období. Jde o alternativu klasického zelí. Chuť je mu velice podobná a tuto úpravu ocení zejména ti, kterým tradiční zelí činí zažívací potíže. Tedy: oloupanou cuketu nakrájejte nahrubo, přidejte nadrobno nakrájenou cibuli a kmín. 500 ml vody smíchejte s 200 ml octa, přidejte tři lžíce cukru a jednu lžíci soli. Cuketu s cibulí napěchujte do sklenic, nálev přiveďte k varu a rozlijte do sklenic, ty uzavřete a sterilujte při teplotě 95 stupňů Celsia. Dobře naložené „zelí“ je možné ochutnat již po třech týdnech.
