Houby, organismy existující vedle rostlin a živočichů, jsou zajímavou a velmi rozsáhlou skupinou; v dnešní době do ní řadíme zhruba 100 tisíc druhů. Většinu hub tvoří vegetativní tělo, takzvané podhoubí neboli mycelium, které má podobu dlouhých tenoučkých rozvětvených vláken proplétajících se svrchními vrstvami půdy. Na síti podhoubí pak vyrůstají nad povrch plodnice s výtrusy – právě tuto část těla hub sbíráme a konzumujeme.
Vypěstovat si vlastní jedlé nebo léčivé houby je možné s minimem prostoru a třeba i v městském bytě. V posledních letech se této činnosti věnuje stále více lidí: „Tento trend je zapříčiněn dostatkem dostupných informací a také možností zakoupení houbových zahrádek s již připraveným a substrátem naočkovaným kulturním myceliem. Je rovněž lehce možné sehnat zrnitou sadbu pro očkování zahrádkáři vyrobených substrátů ze slámy, pilin, kompostů, štěpky nebo špalků listnatých dřevin,“ vysvětluje Jiří Václavík ze společnosti Jedlé houby. cz, která nabízí houbové zahrádky a další příslušenství pro pěstitele hub již od počátku devadesátých let.
Na houby do předsíně
V současné době patří mezi nejpěstovanější houby různé druhy žampionů, hlívy a houby šiitake (houževnatec jedlý), v nemalé míře se navíc objevuje také lesklokorka lesklá neboli reiši. Kromě toho v domácích podmínkách porostou také například límcovka obrovská nebo penízovka sametonohá. Až na žampiony, které vyžadují směs koňského a drůbežího hnoje, se vesměs pracuje s čistými materiály, které nevydávají nepříjemný zápach, většina zmíněných hub totiž patří mezi druhy dřevokazné. Technologie výroby substrátu je jednoduchá, nenáročná na prostory a další zařízení: jde o dřevo v různé formě (špalky, pařezy) nebo v podobě odpadu – nejrozšířenější jsou piliny ze dřeva listnatých stromů.
Pro pěstitele začátečníky je jednou z nejsnáze pěstovatelných hub hlíva ústřičná. Postačí zakoupit hotový blok substrátu a umístit jej do prostoru s pokojovou teplotou. V průběhu následujících zhruba dvou měsíců dochází k prorůstání podhoubí, kostka substrátu se mezitím nemusí vůbec zalévat. Následně se obal substrátu svraští a v otvorech se objeví plodnice. Blok se poté přenese do chladnějšího prostoru a na světlo, které plodnice k růstu potřebují. Hotové trsy plodnic se pak jednoduše sklidí.
Potravina, nebo lék?
Nevýhodou hub bývá, že do sebe mohou lehce vstřebat ze svého okolí pro naše zdraví nepříznivé látky, například olovo nebo arzen, tomu se však lze právě při domácím pěstování na čistém substrátu jednoduše vyhnout. Jako potravina s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny a naopak nízkou hladinou tuků jsou houby pro člověka zajímavé z výživového hlediska, v současnosti se však rozmáhá také konzumace hub jako léčebného prostředku.
Žampiony pomáhají podle výzkumů při léčbě atopického ekzému či lupénky, hlíva ústřičná snižuje hladinu cholesterolu, posiluje imunitní systém a zřejmě také zpomaluje růst nádorů. Tato vlastnost se přisuzuje rovněž stále oblíbenější houbě šiitake. Houba reiši zase získala ve východních kulturách přízvisko „božská houba nesmrtelnosti“. Jak postupovat, pokud se chceme s pomocí hub léčit? „Nejlepší je plodnice nakrájet na tenké plátky, sušit při teplotách do 40 °C a podrtit v hmoždíři na prášek. Takto získaná hmota se používá vmalém množství, zhruba půl kávové lžičky denně. Houby nám tak pomohou upravit běžné funkce organismu – optimalizuje se tlak, cholesterol, zvedne se imunita, zlepší cukrovka, amnohé další neduhy,“ dodává Jiří Václavík.
