2. prosince 2018 6:33 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Home by Unic: Kuchyně, která má potenciál a styl. Krupicovou kaši si ale nedávejte

Připravte si pomalu pečenou krkovici s hříbky a jedlovým olejem, podle... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Připravte si pomalu pečenou krkovici s hříbky a jedlovým olejem, podle... | foto: Hotel Unic

Čtyřhvězdičkový Hotel UNIC Praha, navržený katalánskou architektkou Meritxell Cuartero, byl otevřen v červnu 2013. V přízemí se nachází restaurace, jejíž šéfkuchař Petr Šmrha se hlásí k inspiraci přírodou, tradiční českou kuchyní a místními farmáři.

Je pátek před prodlouženým víkendem a v době oběda zeje podnik prázdnotou. I číšník, velmi milý, je překvapen, že mluvíme česky, většina klientely se patrně rekrutuje z cizinců. V jídelním lístku lze volit napříč sekcemi „statek – jezero“, „řeka – les“, „louka – zahrada“ a „čerstvé z trhu“. 

Na papíře vypadá vše lákavě; vybíráme fenyklový krém (95,-) a lososa (335,-) z vodní sekce, z lesní pak zvěřinové consommé (95,-) a jelení hřbet (335,-). Záhy dostáváme na stůl pozornost podniku: karafu s vodou, lněný pytlík s chlebem a dvě mističky škvarkové pomazánky zkrášlené kuličkami červeného pepře. Posléze k nim přibyde bylinkové máslo.

HOME BY UNIC

Soukenická 25 

Praha 1 

www.homebyunic.cz

Chutná polévka je servírována v pohledné bílé keramické mističce s modrým okrajem. Hustší krém se vyznačuje sametovou hebkostí, jeho základ tvoří evidentně silný vývar, fenykl se překvapivě a trochu k naší lítosti výrazněji neprosazuje. Na dně nacházíme kostičky křupavé okurky a hodně kousků jemného račího masíčka, některé z nich jsou však gumové a tuhé. Ozdobu tvoří několik ředkvičkových výhonků a pár kapek oleje.

Vzhled consommé nás zprvu trochu zaskočil: na povrchu jako rejnok plachtila obrovská okrouhlá věc – neplněná raviola! Je ale tak lahodná, že náplň ani nepostrádáme. Užíváme si tenoučké těstíčko ochucené muškátem a petrželkou, jakož i samotnou polévku – horký zvěřinový vývar (haleluja, vůbec ne přesolený) s nasládlými kostičkami kořenové zeleniny a kousky trhaného masa.

A už jsou tu hlavní chody. Větší kousek lososa je posypán hrubě drceným pepřem a naservírován na lůžku z listového špenátu, který je bohužel příliš slaný. Po obvodu talíře v pravidelných rozestupech alternují „pusinky“ bramborového pyré s kerblíkem a loužičky hrubozrnné černé hořčice. Ozdobu dle trendu divokých bylin tvoří pár snítek řebříčku. Až na přesolený špenát je vše ok.

Jelení hřbet avizovaný v provedení rare se dostavuje spíš jako well done, což zas tak nevadí, protože je měkký a šťavnatý, pečený na jalovci. Skvěle se snoubí s nasládlým kaštanovým pyré a nahořklými brusinkami, v nichž tušíme špetku skořice. Koštujeme s nelíčeným entusiasmem, který bohužel trvá jen tak dlouho, dokud je k mání výborný jus, pak se kreace stává trochu dusivou povinností. Pro příště bychom se přimlouvaly za malý osobní omáčník, jak je tomu v některých podnicích zvykem.

Nastává chvíle dezertu a s ní obvyklé dilema, zda se s ním po takovém hodokvasu dokážeme vypořádat. Číšník však u nás dosti neobvykle nabízí poloviční porci – jdeme do toho! Čokoládový dortík (půl porce za 67,50,-) má konzistenci hutnější nepřeslazené mousse z kvalitní čokolády, jež je velmi povedená: posyp tvoří podle všeho mletý mák s nadrcenými oplatkami (inzerovaný písek z bílé čokolády neidentifikujeme). Chutným kontrastem je navinulá třešňová gelová zmrzlina a několik kompotovaných třešní, jedlou ozdobu tvoří kvítky violky a křupavá „papírová“ oplatka. Kombinace čokoláda – ovoce je osvědčená a funguje i zde.

Zato krupicová kaše v moderní úpravě... Nedávno nás v jiném podniku poměrně nadchla, což byl důvod, proč jsme si ji objednaly i tentokrát. Tato verze je však naprostým fiaskem: krupičný substrát byl obohacen zřejmě o „sníh“, ten se však proměnil ve sladkou polotekutinu, takže výsledkem je sladká břečka „ozdobená“ hrudkami tvrdého tvarohu...

Těšíme se alespoň na rebarborový kontrapunkt, ale kousky dušeného ovoce jsou opět bez jakékoli další příchutě (snily jsme o skořici či kardamomu...), stejně jako další aktér: kopeček rebarborové zmrzliny.

Je to celé takové „tón v tónu“, dekorativní růžový poprašek a rebarborový chips, chutí připomínající kyselou hostii, už to nevytrhne. Jako nejpodařenější na celé kreaci hodnotíme kvítky macešek. Za oběd platíme 1510 korun. Sedělo se nám pohodlně, některá jídla nadchla, jiná neurazila a jeden dezert nás dost otrávil, naštěstí jen obrazně.

Snaha experimentovat s klasikou za každou cenu se tady nevyplatila. V součtu vychází, že se nám za naše peníze nedostalo úplně adekvátní protihodnoty. Kuchyně má však bezpochyby svůj potenciál, sympatická je voda zdarma i chování obsluhy, espresso za 75 a sklenička vína za 130 až 145 korun již méně.

Dana Langášková, Alena Jurionová