20. května 2019 6:14 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Hory z pomazánek, zemina z čočky. Existenciální kuchyně dává jídlu nečekanou formu

Recepty jsou jako krásné příběhy doplněné o pěkné obrázky. Při jejich čtení si... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Recepty jsou jako krásné příběhy doplněné o pěkné obrázky. Při jejich čtení si... | foto: Archiv Lei Saito, Lukas Gansterer

Přijměte pozvání do krajiny, kde jsou hory z pomazánek, kluziště z mandarinkové šťávy a zemina z čočky. Neostýchejte se a nabídněte si. Jde o jedlou kompozici japonské vizuální umělkyně Lei Saito (38), která pod názvem Existential Cuisine (Existenciální kuchyně) dává jídlu nečekanou formu.

Kdybyste byli pozváni k rautu, kde hummus není servírován v miskách, a místo toho by se na stole tyčily tři hummusové hory porostlé snítkami zelených klíčků, jak dlouho by vám trvalo odhodlat se a z této umělecké tabule si nabídnout? „Lidi vždy říkají: Je to až moc krásné na to, aby se to jen tak snědlo. Nechtějí se pustit do jídla, a zničit tak celou jedlou krajinu,“ směje se japonská umělkyně Lei Saito. „Ovšem jakmile někdo začne, ostatní se přidají. Je legrační vidět, jak se stejný scénář pokaždé opakuje.“

Když se ukázalo, že malá kuchařka není nadšená až tak pro vaření samotné jako...
Ve sklenicích, které připomínají terária s plazy a brouky, zase podávala čočku,...

Na výstavách, společenských událostech a večeřích předkládá návštěvníkům neobvyklá menu. Třicet kilo kozího sýra Lei Saito vytvarovala do podoby sopečné krajiny a tu zasypala popelem a cappuccinovou pěnou. Jindy vymačkala klementinky, z jejich šťávy připravila želé a rozprostřela jej do oranžového kluziště. Marmeládové řezy, ovocné lupínky, bábovku z kávového želé a kolečka sýra rozmístila na bílý ubrus, jako by je tam poskládalo dítě podle pravidel nějaké tajné hry. 

Ve sklenicích, které připomínají terária s plazy a brouky, zase podávala čočku, z níž jako z hlíny raší ředkvičky. A pokud si u ní objednáte obložené sendviče, nepřiveze vám úhledně překrojené trojúhelníčky, ale celou jedlou krajinu se sendvičovými domky.

Vznik kulinární instalace

Lei Saito se narodila v japonském městě Hirosaki, jež se v období květu sakur proměňuje ve snové místo zahalené do milionu drobných růžových kvítků. Právě tady, v domě svých rodičů, Lei poprvé vešla do kuchyně a začala experimentovat s jídlem, aby ostatní potěšila. „Vaření a sestavování menu zbožňuji už od dob, kdy jsem byla malá. Starala jsem se totiž o narozeninové oslavy všech členů naší rodiny,“ vzpomíná na své první kuchařské pokusy.

Lei Saito se narodila v japonském městě Hirosaki, jež se v období květu sakur...

„Vybírala jsem sezonní ingredience, zkoušela nové recepty, stylizovala a pojmenovávala každý chod. Byl to můj způsob, jak oslavit tak výjimečné události. Vždyť narozeniny určitého věku máte jen jednou za život. A protože jsem se bála, že všechny tyto krásné chvíle pominou, začala jsem je fotografovat. Tam někde byly počátky mé Existential Cuisine,“ říká Lei, která pochází z rodiny, kde prý všichni milují vaření, jídlo a do jednoho jsou fascinováni různými chutěmi.

Když se ukázalo, že malá kuchařka není nadšená až tak pro vaření samotné jako spíše pro nápady, co vše lze z jídla vytvořit, nebylo překvapením, že se rozhodla studovat umění a nová média na tokijské univerzitě Keio. Později pokračovala na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži a ve francouzské metropoli se usadila natrvalo. Svou kariéru pak odstartovala ve studiu francouzské vizuální umělkyně Annette Messager. Právě u ní měla přístup k neobvyklým technikám, k používání různých forem a naučila se porušovat zaběhlé přístupy. Lei tak dala průchod své vášni pro jídlo a svůj um našla v žánru, který můžeme nazvat kulinární instalací.

I zbytky jsou krásné

Se svým uměním ale Lei nezůstala jen za zdmi uměleckých galerií. Její jedlé kompozice okouzlují i další, kteří jimi chtějí ohromit své hosty. Loni tak pro soukromou večeři v pařížském muzeu Centre Pompidou vytvořila jedlou expozici s názvem Festina Lente. Kořenová zelenina nakrájená na plátky, vařené brambory, do výšky se tyčící houby, křepelčí vejce usazená v pomazánkových hnízdech a želatinové bábovky tvořily krajinu, do jaké by se mohla propadnout jen Alenka z knihy Lewise Carrolla.

Když zase luxusní dům Hermés představoval svůj nejnovější parfém Un Jardin sur la Lagune, povolal právě Lei Saito, aby pro pozvanou společnost vytvořila jedlou kopcovitou scenerii i s údolíčky a ptactvem na vrcholcích hor. „Můj projekt Existential Cuisine je spíše jako happening. Vytvořím jedlou krajinu -krásnou, delikátní a abstraktní. Lidé sdílí její chutě a daný okamžik jako zážitek. Vše zmizí, až když je dojedeno,“ popisuje Lei Saito, kterou fascinují nejen tvary ingrediencí a jejich chutě, ale i to, co po jejím díle zbude - rozházené skořápky, drobky i skvrny od ovoce.

Kdybyste byli pozváni k rautu, kde hummus není servírován v miskách, a místo...

Vše - od nákupního seznamu až po kompozici ingrediencí - ovšem zastává japonská umělkyně žijící v Paříži sama. „Nakupuji, vařím, instaluji,“ vypočítává své úlohy Lei, jež žádný kurz vaření nikdy neabsolvovala, pokud tedy prý nepočítá naivní lekce v mateřské školce. „Ale už je toho příliš. Brzy nastane chvíle, kdy si budu muset vytvořit tým lidí,“ plánuje výtvarnice. Příští měsíc ji totiž kromě soukromých zakázek čeká výstava v Amsterodamu. V červenci zase ve Studiu 13/16, které je součástí Centre Pompidou, představí instalaci propojenou s workshopem. Návštěvníci s prázdným žaludkem jistě neodejdou.

Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.