Hlavní výhody domácí zmrzliny jsou dvě. Zaprvé v ní nebude nic, co nechcete, a zadruhé v ní bude všechno, co chcete. Je tedy logickým řešením pro každého, kdo se chce vyhnout všem aspartamům, umělým barvivům, obskurním aromatům a palmovému tuku, ale též cestou pro labužníky, které klasická jahodová nebo vanilková nudí a chtějí experimentovat s neobvyklými kombinacemi surovin.
PETRA TAJOVSKÝ POSPĚCHOVÁAby jídlo bylo dokonalé, někdy stačí maličkost; třeba drobná změna v postupu. Prostě fígl, jaké mívají v kapse špičkoví šéfkuchaři, ale i zkušené domácí kuchařky. Nápady a rady, jak si pohrát s oblíbenými pokrmy, přináší gastronomická novinářka |
Dvě výše zmíněné výhody, jak to tak bývá, vyvažuje nějaká nevýhoda. V tomhle případě výrobní proces. V praxi to znamená, že to bude buď trochu pracné, nebo trochu náročné na vybavení.
Mašinek, jež zmrzlinu vyrobí samy, je na trhu celkem dost, jejich cena začíná asi na tisícovce. Je to nicméně další objekt, který zabere místo v kuchyňských regálech. Jako úspornější se z tohoto pohledu jeví zmrzlinové nástavce na rozličné kuchyňské roboty. To nicméně předpokládá, že doma nějaký robot máte. A máte-li ho, že zrovna na ten váš zmrzlinový nástavec existuje.
Bez krystalků
Jste-li majiteli prostorné kuchyně či toho správného robotu, máte vyhráno. Mašinku stačí nakrmit surovinami – a ona postupným chlazením a mícháním koná za vás. Právě kombinace těchto dvou procesů je tím jediným, co je na přípravě zmrzliny složité. Samotné mrznutí bez míchání totiž vede k nepříjemně krystalické struktuře hmoty, jež se měla stát zmrzlinou.
Pro milovníky kuchyňského minimalismu, k nimž patřím i já, tady zůstává cesta, která nechce žádnou velkou výbavu, je však trochu náročnější na čas a ruční práci. Jde vlastně o to, abyste byli schopní se nějaké tři hodiny periodicky vracet k mrazáku a míchat postupně mrznoucí hmotu. Tím eliminujete onu nežádoucí krystalizaci vidličkou.
Mezi domácími zmrzlinami jsou nejjednodušší volbou sorbety. A v letní sezoně i volbou nejlogičtější. Prostě posbíráte, co vyrostlo na zahradě, rozmašírujete to na kaši, smícháte s cukrovým rozvarem a pak uložíte k ledu. Dnešní recept naznačuje, jak je možné každé ovoce dochutit. Chcete mít klasickou jahodovou? Nepřidávejte nic. Chcete mít trochu nápaditější jahodovou? Přidejte mátu. Ještě originálněji? Zkuste bazalku a limetkovou šťávu. Pořád málo? Místo limetky sáhněte po balzamiku.
V téhle chvíli se pořád pohybujeme na poli jednodruhové ovocné zmrzliny a těch nejprostších přísad. Jahody můžete teď na začátku sezony kombinovat třeba s rebarborou nebo s nějakým volně rostoucím kvítím, jako je šeřík či trocha bezinky. Ideální je v takovém případě nepracovat s květy samotnými, ale cukrový rozvar nahradit sirupem z nich. Ten šeříkový dá jahodě trochu tajemný elegantní podtón.
Mrazením to nekončí
Trochu víc energie budou chtít zmrzliny smetanové. Můžete zkusit smetanu ušlehat, pak ji smíchat s ovocem a potom se pustit do popsaného mrazicího a míchacího procesu. Pokud si pod smetanovou zmrzlinou nepředstavujete tu ovocno-smetanovou, ale třeba vanilkovou či čokoládovou, přidejte kromě smetany žloutky, které rozetřete s cukrem dobíla a pak teprve spojíte se smetanou a dalšími ingrediencemi.
Další pomocnou surovinou, jež se dá jako základ zmrzliny použít, je želatina: udrží výslednou zmrzlinu v nadýchanější podobě, než by byla bez ní.
Ať už uděláte zmrzlinu kteroukoliv, samotným mícháním a mrazením to končit nemusí. Vyřádit se můžete i na různých posypech, ať už jsou to kousky griliáše, restované oříšky, nebo třeba pečené či grilované kousky ovoce. V pozdějším létě se z toho domácího nabízejí třeba broskve, z cizokrajnějšího například ananas.
