Původ baklavy je poněkud diskutabilní, nicméně je známé, že největší význam na jejím rozmachu mají Osmané, těsně poté, co dobyli Konstantinopol, dnešní Istanbul. Řekové, kteří přijížděli do Konstantinopole za obchodem, brzy objevili její dokonalou chuť a recept přivezli do Athén. Trošku si ho upravili k obrazu svému, když z tlustého kusu těsta udělali tenounké těsto. Dodneška se říká, že by těsto mělo být široké jako ušní lalůček. A tak to šlo dále - Arménci přidali dva druhy koření – skořici a hřebíček a Arabové baklavu vylepšili růžovou vodou a cardamonem.
Dezert jen pro bohaté
Ačkoliv je dnes baklava běžně dostupná, kilo koupíte zhruba za 200 Kč, ne vždy tomu tak bylo. Již v osmém století, kdy ji Asyřané připravili poprvé, byla baklava, složená z úzkého chleba, ořechů a medu, něco výjimečného. Mohli si ji dovolit pouze bohatí a možná právě odtud pochází pořekadlo, které se v Turecku užívá dodnes: „Nejsem tak bohatý, abych mohl jíst baklavu každý den.“
Základ – filo těsto
Po dlouhá staletí byl základ baklavy - filo těsto vyráběn ručně. Kuchaři hodiny a hodiny váleli, dokud nebylo těsto maximálně tenké, mnohdy jeho rozměry zabíraly celý stůl. V roce 1946 byl ve Washingtonu vynalezen přístroj, který tuto práci značně ulehčil. Od té doby je používaný nejen pro výrobu baklavy, ale i jiných, nejen tureckých sladkostí.
Baklava zažívala svůj boom a ti nejlepší kuchaři ze západních zemí se k Osmanům jezdili učit, jak na to, aby ji mohli připravovat doma. Ne každý však měl přístup do osmanských kuchyní, kuchaři byli pečlivě vybíráni.
Osmanští sultáni nechávali vystavět speciální místnosti, ve kterých se pekla výhradně baklava. Ptáte se, proč si ji tolik oblíbili právě sultáni? Součástí baklavy jsou totiž ingredience, které působí při pravidelném užívání afrodiziakálně, například med, pistácie či skořice. A to je přesně to, co sultáni ve svých harémech potřebovali.
Původ slova baklava
Stejně, jako se vedou diskuze o samotném původu baklavy, liší se i názory o tom, co slovo baklava vlastně znamená. Jednou z možností je baγla – slovo s mongolskými kořeny, které znamená zabalit. Druhá verze je složenina arménských slov bakh (vypůjčit) a halvah (sladkost).
Ať je to jakkoliv, dnes je baklava ve východních zemích na nejvyšším žebříčku dezertů. Všude se připravuje jinak, ale všude je výborná.
- Afghánistán – baklava se servíruje ve tvaru trojúhelníku a zdobí se pistáciemi.
- Azerbajdžán – Tento dezert se připravuje především při oslavách vítání jara Nowruz. Říká se jí pakhlava a podává se ve tvaru diamantu, ozdobená ořechem.
- Balkánští muslimové připravují baklavu především o svátku Ramadánu a křesťané zase během Velikonoc a o Vánocích.
- V Řecku se prý Baklava připravuje s 33 pláty filo těsta, což odkazuje na věk, ve kterém zemřel Ježíš Kristus.
- Nejznámějším městem Turecka, kde se Baklava vyrábí, je Gaziantep. Někde se baklava zdobí dokonce zmrzlinou.
