Propagátoři vaření, restauratéři a autoři kuchařek totiž objevili základní chybu českých strávníků. Chtějí se najíst levně! A podle nich to prostě nejde. Samozřejmě, vždyť všechny peníze utracené za výpravné kuchařky, kursy vaření šneků, a ochutnávací meníčka za 2 800 končí v jejich kapsách.
Známý šéfkuchař Jan Punčochář například říká, že pokud jdeme do restaurace, tak je to slavnostní okamžik, na který bychom si měli šetřit. Restaurace ale prvotně slouží k tomu, abychom se najedli a ne vybrakovali účet. Copak je jídlo auto?
PUNČOCHÁŘ: A najednou je každý šéfkuchař! |
Za vzor je nám dávána Francie, Itálie, Španělsko, Belgie, kde jsou prý podobné návyky běžné a tamní strávníci bez remcání radostně platí. Ale byli jste někdy v těchto zemích? A jedli jste v normální průměrné restauraci?
V Bruselu, jednom nejdražších měst v Evropě, si můžete dát ve dvou předkrm, hrnec mušlí s pečivem a láhev dobrého vína za 40 eur. Pokud tito odborníci myslí opravdu top restaurace, tam jejich zasvěcené rady asi platí. Takových podniků je ale v každé zemi jen několik desítek. Zbytek tvoří běžné restaurace. Nejpodivnější je ale jejich kritika nás, potenciálních zákazníků, kteří jsme podle nich lakomí a ještě hlupáci.
Restaurace se nesnaží o kvalitu. Češi totiž zaplatí za vše, říká restauratér |
Ocituji majitele restaurace Podolka Tomáše Vobořila. „Velkým problémem je i to, že hosté nepoznají, jestli jim obsluha lže. Výjimkou nejsou restaurace, kde se zamražené potraviny vydávají za čerstvé. Většina hostů ale není schopna poznat mraženou rybu od čerstvé, domácí těstoviny od kupovaných nebo neví, jak má být jídlo správně upraveno“.
Takže další chybou přízemních Čechů je, že nepoznají, když jim v restauraci lžou a prodávají šunty. Pokud vás tedy v restauraci, kde byste měli světově utrácet tisíce, okrádají a prodávají blafy, tak je to vaše chyba.
