Jarní mrazy fatálně poškodily úrodu ovoce v českých i moravských sadech a na polích. Jahod je málo, meruňky budou jen někde, předčasně vykvetlé jabloně pomrzly, o švestkách ani nemluvě.
Dá se čekat, že ceny džemů, sirupů, kompotů a dalších produktů z ovoce půjdou nahoru. Výroba podomácku tak může vyjít levněji, i když budete muset suroviny nakoupit nebo se pustit do stále populárnějších samosběrů.
Zahrady obsypané plody zpravidla nedávají tolik možností pro fantazii. Úrodu je potřeba zpracovat rychle, než se zkazí. Letos ovoce nebude tolik, a tak můžeme naopak vsadit na kreativitu nebo zaexperimentovat s exotičtějšími druhy.
Trefou do černého pak může být sběr lesních plodů, jako jsou borůvky, maliny a ostružiny ve vyšších polohách, kde keře v mrazivých dnech ještě nekvetly, a úroda může být stejně dobrá jako v jiných letech.
Borůvky (ale i brusinky) mohou být základem pro různé druhy omáček. Typický je borůvkový žahour, kterým se polévají lívance. Stačí si na zimu zavařit pár borůvkových džemů a ty pak použít jako základ pro tuto výtečnou omáčku.
Třešňové slatko
(Mezinárodní kuchařka J. A. Fialové)
Ingredience
- 1 kg očištěných odpeckovaných třešní
- 1 kg krystalového cukru
- sklenice vody
- vanilkový cukr
Cukr dáme do kastrolu, zalijeme vodou a necháme svařit „na nit“. Pak vložíme připravené třešně, přidáme několik koleček citronu a vanilkový cukr a opět vaříme, až ovoce dostane skelný vzhled a šťáva odkapává z vařečky hustými kapkami. Plníme do sklenic.
Ovocná mostarda z Cremony
(Mezinárodní kuchařka J. A. Fialové)
Ingredience
- různé druhy ovoce
- cukr
- hořčice
- trochu bílého vína
V malém množství vody a cukru uvaříme odděleně ovoce podle druhu. Například jablka, hrušky, bílé hrozny, třešně, broskve. Dbáme, aby se ovoce nerozvařilo, ale aby zůstalo pevnější.
Všechny šťávy z ovoce pak smícháme, osladíme a necháme na ohni zhoustnout na sirup, do něj vmícháme hořčici rozpuštěnou v ohřátém bílém víně.
Všechno uvařené ovoce vložíme do jedné nádoby, zalijeme sirupem a necháme několik dní odležet. Podáváme k masu nebo sýrům.
Zavařenina z bílého melounu
(Kuchařka Recette de Provence)
Ingredience
- 1 bílý meloun
- 800 g cukru na 1 kg melounové dužiny
- 1 chemicky neošetřený citron a pomeranč a 1 sklenice brandy
Meloun nakrájíme na čtvrtky, zbavíme slupky i jadérek. Podle hmotnosti dužiny odvážíme odpovídající množství cukru. Citron a pomeranč zbavené jader nakrájíme na tenké plátky, vložíme spolu s melounem do mísy a promícháme s cukrem. Zakryjeme a necháme stát 12 hodin.
Poté vložíme směs do kastrolu a zahříváme až k varu, stále mícháme dřevěnou vařečkou. Zavařenina je hotová, když se na vařečce z tekutiny tvoří malé „perličky“. Vmícháme brandy a plníme do sklenic.
Tradiční Rote Grütze
(Z archivu autorky)
Rote Grütze je oblíbená pochoutka v německy mluvících a skandinávských zemích. Jedná se o hustou kaši z červeného ovoce (odtud i její název), která se podává zpravidla se sladkou vanilkovou omáčkou.
Obsahuje jahody, třešně a typické lesní ovoce – maliny, borůvky a ostružiny. Při přípravě použijeme na 1000 g ovoce 100 g cukru, přidáme vanilkový cukr a jednu skořici vcelku. Ovoce lehce rozvaříme s cukrem a skořicí na kaši (poté skořici vyjmeme).
Pokud chceme konzervovat, naplníme do sklenic a pasterujeme jako kompot. Chceme-li naopak hned jíst, přimícháme ke konci varu trochu škrobové moučky rozmíchané ve vodě.
Jedna zásada na konecPři správné konzervaci jsou zavařeniny, co se týče trvanlivosti, v podstatě věčné. Když už je ale otevřeme, měly by zůstat v ledničce a zásadně je nenabíráme již olíznutou lžičkou. Potom by se totiž mohly začít kazit. Pokud se přece jen na povrchu objeví kolečka plísně, měla by celá sklenice skončit v odpadu. Toxiny z plísně už totiž pronikly do jejího obsahu natolik, že není bezpečný pro konzumaci. Naproti tomu postupné hnědnutí ovoce ve sklenici není na závadu a je přirozeným projevem delšího skladování. |